V odpovědi, co způsobuje panické nákupy, mají odborníci jasno. Příčinou je přirozená touha mít věci pod kontrolou. „Víme, že mytí rukou a dodržování hygieny je v tomto případě vše, co můžeme udělat. Pro mnoho lidí je však mytí rukou příliš běžnou záležitostí. Toto je mimořádná situace a ta si žádá mimořádné reakce,“ říká klinický psycholog v Britské Kolumbii, Steven Taylor. Podle něj jsou panické nákupy viděny jako výslednice našeho strachu a nejistoty.

Docent behaviorálních věd a mikroekonomie v Newcastlu, David Savage, však poukazuje i na další zajímavé vysvětlení: Nejistota, že o něco přicházíme. „Ztráta 100 dolarů je horší než výhra 100 dolarů,“ říká Savage. „Pokud si později uvědomíme, že jsme mohli koupit toaletní papír a nedostali jsme ho, budeme cítit velkou frustraci.“

Zdroj obrázku: https://www.economist.com/britain/2020/03/21/how-panic-buying-is-affecting-supermarkets

Média mají na chování nakupujících nezměrný vliv

Na nadměrné nakupování mají nepochybně vliv také média, která přímo či nepřímo podněcují diváky k akci. Neustálé omílání důležitosti zásob a záběry prázdných regálů vyvolávají pocity nedostatku a nutnost velkých nákupů výrazně posilují. „Jsou to účinky sněhové koule, které zvyšují pocit naléhavosti," říká Taylor.

Média však mohou hrát i opačnou roli – své sledující mohou naopak ujistit o tom, že všeho je aktuálně dostatek, a tím zmírnit panický efekt. Japonská televize například vydala prohlášení o nadbytku lokálního zboží a její iniciativa se vyplatila. Tímto krokem zabránila nejen chaosu mezi lidmi, ale také raketovému nárůstu cen zboží, po kterém je vysoká poptávka.

Nákupní horečka tak sice vyvěrá z touhy po kontrole situace a instinktu přežít, nicméně je nutné brát v potaz i další faktory, které toto nutkání mohou výrazně posílit či zmírnit. Média jsou jedním z příkladů.

Zdroj: https://www.bbc.com/worklife/article/20200304-coronavirus-covid-19-update-why-people-are-stockpiling