Není to tak dávno, co jsme informovali o španělském experimentu, který dokázal zásadně prodloužit život laboratorním myším díky manipulaci s koncovými částmi chromozomů. Práce týmu z University of California, Berkeley použila pro svůj pokus rovněž myši. Ředěním u nich dokázali snížit koncentraci zánětlivých proteinů, která se v průběhu věku v krvi hromadí a doslova tak omladit tělo na úrovni tkání a celých orgánů. Jejich práce byla publikována v odborném časopise Aging.

Výzkum vychází ze studie zveřejněné před 15 lety na stejné univerzitní půdě, kdy Irina a Michael Conboyovi na základě podobných experimentů s touto otázkou přišli. Na základě pokusů se starými a mladými jedinci vytvořili hypotézu, že krev mladých myší obsahuje jakousi "fontánu mládí", která může zvrátit účinky stárnutí u starších zvířat. Navazující výzkum se však spíše než na omlazování pomocí proteinů zaměřil na jejich čištění.

Kalifornští vědci se rozhodli zjistit, zda sdílením krve od starých či naopak mladých myší dojde ke tkáňovým změnám. Předpokládali, že bude-li staré myši podána transfuze od mladé, dojde k naředění "věkem znečištěné" plazmy a omlazení tkáně. Ve stejném duchu i naopak. V praxi však k ředění použili směs, kterou částečně tvořila krevní plazma a částečně fyziologický roztok s proteinem albuminem, důležitou bílkovinou, která se v plazmě přirozeně vyskytuje. Tato kombinace byla následně vpravena starým myším.

Zjištěné závěry zcela odpovídaly hypotéze. Díky ředění staré plazmy dokázali vědci myším omladit mozkovou tkáň, játra, nebo svaly a to s ještě lepšími výsledky, než při experimentech v roce 2005. Irina a Michael Conboyovi sice zjistili, že sdílením plazmy opravdu k potlačení stárnutí dochází, dosáhli toho ovšem za cenu silných nežádoucích účinků na zdraví testovaných zvířat.

Pomocí proteomické analýzy, tedy studia obsahu proteinů, tým zjistil, že jimi použitá metoda funguje jako jakési "resetovací tlačítko". Po naředění krve si vědci všimli, že došlo k poklesu koncentrace protizánětlivých proteinů a zároveň zvýšené produkci prospěšných, například těch, které podporují vaskularizaci, tedy tvorbu krevních cév.

Výměna plazmy je již pro účely léčby některých autoimunitních onemocnění povolena například ve Spojených státech a může vyvolávat pouze mírné vedlejší účinky. Kalifornský tým se v současné době chystá na první klinické testy, které umožní podrobněji prozkoumat potenciál jejich metody. Ta by v budoucnu mohla být použita k léčbě starších pacientů. "Princip, který jsme zvolili je poměrně revoluční. Nepracujeme se změnou jednoho proteinu, ale ovlivňujeme jich mnoho naráz," vysvětluje přínosnost metody Michael Conboy.

Originální publikace: https://www.aging-us.com/article/103418

Zdroj: New Atlas, zdroj titulní fotografie: Karolina Grabowska, Pexels