Zemní plyn je pro Evropskou unii klíčovou surovinou, avšak EU si sama dokáže vyrobit jen velmi malou část z potřebného množství. Většina zemního plynu tak pochází z dovozu.

V roce 2019 importovaly země EU celkem 16 200 PJ (petajoule) zemního plynu. Z toho téměř 7 000 PJ, tedy 42 %, pocházelo z Ruské federace. Pokud by se tedy chtěla EU jako celek oprostit od ruského plynu, musela by polovinu své spotřeby plynu nahradit z jiných zdrojů, nebo omezit jeho využívání (nebo kombinaci obojího).

V České republice je závislost na ruském plynu téměř stoprocentní – v roce 2019 jsme dovezli 365 PJ zemního plynu, z toho 364 PJ pocházelo z Ruska. Za dovoz ropy a plynu jsme jen v roce 2019 Rusku zaplatili 77 miliard Kč.

Jak se zemní plyn dováží?

Zemní plyn je obecně možné přepravovat dvěma způsoby. První, levnější způsob, je využití plynovodu. Tímto způsobem získává veškerý svůj plyn i Česká republika. Druhý způsob je zkapalnění zemního plynu, čímž vznikne tzv. liquified natural gas, LNG, a jeho přeprava tankery a cisternami.

Výhoda LNG je, že je možné jej obchodovat po celém světě – můžeme jej například nakupovat z Ameriky či z Asie, zatímco plynovody je možné nakupovat plyn pouze z míst, kam vede potrubí. Nevýhodou je však jeho vyšší cena oproti plynu přivedeném potrubím.

Plynovody z Ruska do ČR vedou přes Ukrajinu, případně oklikou přes Bělorusko, Polsko a Německo. ČR je ale napojena i na západní Evropu, je tedy možné odebírat plyn ze Západu.

Hlavním dodavatelem zemního plynu na západě Evropy je Norsko, které v roce 2019 exportovalo 4 600 PJ zemního plynu, z toho 2 700 PJ šlo do zemí Evropské unie.

Plynovody ve východní Evropě. Zdroj: Wikimedia Commons

Na co využíváme zemní plyn?

Podle ročenky ERÚ se v roce 2019 v ČR z celkem 365 PJ plynu spotřebovalo 61 % v průmyslu, 25 % v domácnostech a 10 % na výrobu elektřiny.

Spotřeba plynu v zimních měsících je přitom mnohonásobně vyšší než v letních – v lednu 2019 byla například celková spotřeba plynu trojnásobná oproti spotřebě v letních měsících. Z grafu se dá odvodit, že zhruba polovina celoroční spotřeby zemního plynu v ČR je využita na vytápění.

Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2019. Zdroj: ročenka ERÚ 

Je možné získat zemní plyn odjinud než z Ruska?

Z krátkodobého hlediska měsíců by bylo získávání zemního plynu z jiných zdrojů velmi obtížné a nákladné. Jedna z možností je vyjednat dodávky plynu potrubím z jiných zemí EU. To však bude obtížné, protože ostatní země EU zemní plyn také potřebují pro svoji spotřebu. Druhá možnost je tak nakupovat LNG na mezinárodním trhu. Tento způsob by však byl finančně velmi nákladný a není jisté, jestli by tímto způsobem vůbec bylo možné zajistit pokrytí celé poptávky po plynu v ČR.

Z dlouhodobého hlediska let však postupné nahrazování možné je. Jedním možným způsobem je nasmlouvání dodávek potrubím z Norska či Alžírska, či nasmlouvání dlouhodobých dodávek LNG za příznivější ceny. Druhým způsobem pak může být rozšíření vlastní výroby bioplynu, avšak nahrazení celé poptávky po plynu tímto způsobem by také bylo velmi náročné.

Je možné snížit naši spotřebu zemního plynu?

Pro ČR schůdnější způsob snížení závislosti na dodávkách plynu z Ruska je snížení spotřeby zemního plynu (a nahrazení zbylé poptávky dodávkami z jiných zemí).

Za předpokladu, že využití zemního plynu pro výrobu elektřiny chceme zachovat (protože využívání uhlí má zase jiné negativní dopady), bude nutné snižovat spotřebu hlavně v průmyslu a v domácnostech, které dohromady tvoří 86 % české spotřeby zemního plynu.

Vzhledem k tomu, že polovina zemního plynu v ČR je využita pro vytápění, ve střednědobém hledisku je možné snižovat naši spotřebu plynu přechodem k elektrickému vytápění s využitím tepelných čerpadel. Současným kvalitním zateplením budov je možné dosáhnout vysokých energetických úspor.

Z dlouhodobého hlediska pak někteří odborníci očekávají, že se začne ve větším množství energeticky využívat vodík, který bude vyráběn obnovitelnými zdroji energie. Vodík již nyní využívají některé pilotní projekty, jeho nasazení ve velkém měřítku se však nedá očekávat v dohledné době.

Co můžeme očekávat?

Vzhledem k velké závislosti Ruska na příjmech z prodeje ropy a zemního plynu evropským zemím není pravděpodobné, že by se Rusko rozhodlo dodávky těchto surovin ukončit (avšak možné to je).

Stejně tak vzhledem k velké závislosti evropských zemí na dodávkách zemního plynu z Ruska není pravděpodobné, že by se evropské země (včetně ČR) rozhodly v dohledné době tato paliva přestat odebírat (avšak možné to také je).

Z krátkodobého hlediska by omezení nebo ukončení těchto dodávek vedlo ke kritickému nedostatku zemního plynu v Evropě a jeho prudkému zdražení.

Z dlouhodobého hlediska však snižovat závislost na dodávkách z Ruska možné je. Konkrétní kroky budou záležet na rozhodnutí zodpovědných politických institucí.

Úprava 27.02.2022: Opravili jsme "většina zemního plynu v ČR je využita pro vytápění" na přesnější "polovina zemního plynu v ČR je využita pro vytápění".

Úvodní foto: Wikimedia Commons, CC BY 3.0