Podvodní části ledovce tají s rozdílnou dynamikou, než ty, které jsou vystaveny vzduchu. Tento proces je díky přístupnosti poměrně obtížné studovat. Nyní vědci z Oregon State University přicházejí s robotickými kajaky, které sledují objem tající sladké vody a zjišťují, že ledovce tají výrazně rychleji, než jsme se domnívali.

Aljašský ledovec LeConte je znám svou přezdívkou "ledovcová řeka", neboť se táhne celých 32 kilometrů a končí v oceánu. Vědce zajímala dynamika tání především v oblasti kontaktu se slanou vodou. Výzkum však komplikovalo nebezpečí pravidelně se lámajících kusů ledu.

Proto poslal výzkumný tým na místo robotické kajaky. Ty byly naprogramovány tak, aby pluly v blízkosti ledových útesů a měřily průtok tající vody, proudící pod hladinou. Tímto způsobem získaly data, která byla v minulosti pouze odhadována z matematických modelů.

Robotický kajak při měření v blízkosti aljašského ledovce LeConte, zdroj: David Sutherland, University of Oregon

Tyto modely předpokládaly, že tání ledovců pod hladinou oceánů je ve srovnání s jeho vzduchu vystavenou částí relativně malé. Podle dat získaných roboty je však tání pod hladinou oceánu výrazně silnější - ve skutečnosti až 100 krát. Studie není zdaleka první, která se zaměřila na podobný cíl. Minulý rok odhalila NASA pomocí radaru obrovskou dutinu pod ledovcem Thwaites v Antarktidě, která dříve obsahovala přibližně 14 miliard tun ledu.

Originální studii si můžete přečíst na stránkách časopisu Geophysical Research Letters.

Zdroj: ScienceDaily, New Atlas