Co se týče vesmíru, tak se lidem na prvním místě vybaví americká agentura NASA, kterou i tady v České republice zná prakticky každý. Mnohem méně lidí už ale ví o existenci Evropské kosmické agentury (ESA) a o jejích aktivitách, přestože Česko je jejím členem. Proč myslíte, že to tak je?

Důvodů je celá řada. Asi nejvíce znatelný projev je ten, že když jdete po ulici, tak rozhodně potkáte více lidí, kteří mají tričko NASA, než tričko ESA. Je to hlavně otázka komunikace, NASA je v tom zběhlá a umí se prodávat víc, umí se dostat lidem pod kůži. Je to ale také otázka rozpočtu, USA je na prvním místě, co se týče financování kosmických aktivit. ESA má sice taky významný rozpočet, ale v porovnání s NASA je pořád dost nízký (zhruba 3x nižší, pozn. redakce).

S rozpočtem jsou samozřejmě spojené aktivity, které ty jednotlivé agentury provádějí. NASA si může dovolit mít mnohem více zajímavých vesmírných projektů, než agentury ostatních světových zemí, což také přispívá k její popularizaci.

Přibližte tedy prosím našim čtenářům, proč je ČR součástí Evropské kosmické agentury a co to pro ni znamená.

Evropská kosmická agentura byla založena proto, že realizace většiny kosmických projektů je nejen finančně nákladná, ale i velmi složitá po technické a odborné stránce. Evropské státy tedy samostatně neměly možnosti realizovat takové projekty vůbec, anebo jen v omezeném množství. Cílem ESA je tedy sdružit finanční a technické kapacity jednotlivých členských států a díky tomu dosahovat větších a viditelnějších cílů.

Pro Českou republiku je to otázka až posledních 12 let, kdy se těchto aktivit více účastníme. Do té doby jsme chápali kosmické aktivity spíše jako vědu, ačkoliv v hospodářství USA a západní Evropy hrál dlouhou dobu velkou roli i kosmický průmysl. Od té doby, co jsme součástí ESA, tedy budujeme kosmický průmysl i u nás v ČR, což vzhledem k vysoké přidané hodnotě těchto aktivit dává přínosy průmyslu i celé ekonomice.

Členství v ESA nám tedy umožňuje účastnit se velkých misí, a to jak vědeckých, tak technologických, pomáhá náš průmysl zapojovat do dodavatelských řetězců velkých firem v zahraničí a umožňuje českým firmám diverzifikovat své aktivity do nového odvětví. Současně nám to také umožňuje investovat do aktivit, které sice často mají delší návratnost, což ale neznamená, že ta návratnost je nižší. Právě naopak.

Máme tedy v ČR i firmy, které jsou specializované na výrobu vesmírných technologií?

V ČR je v současnosti přes 60 firem, které se v oblasti kosmických technologií nějakým způsobem pohybují. Nejsou to ale většinou ryze kosmické firmy, protože kosmický průmysl se z velké části skládá ze specializovaných aplikací nějakého jiného odvětví, např. je k tomu potřeba strojírenství, chemický průmysl či elektrotechnika. V kosmickém odvětví se tedy pohybují např. automotive firmy či firmy zaměřené na letectví, pro které vývoj kosmických technologií tvoří menší část jejich celkového portfolia. My ani nedoporučujeme, aby se některé firmy zaměřily 100% na kosmické aktivity, vždy je lepší své aktivity diverzifikovat.

Tyto firmy tedy pracují na návrhu a výrobě samotných vesmírných zařízení či jejich částí, což se nazývá upstream, máme ale také velké množství firem, které pracují na využití dat, která jsou z vesmírných zařízení získaná, což je tzv. downstream. Právě tyto downstream aplikace přitom asi nejvíce přímo ovlivňují život normálních lidí, jedná se například o různé navigační či meteorologické aplikace. Na těchto downstream aplikacích pracují v ČR další desítky firem.

Krom toho máme v ČR i business inkubátor ESA BIC, který provozuje CzechInvest, a v současnosti již má dvě pobočky, v Praze a v Brně. V tomto inkubátoru bylo inkubováno téměř 30 dalších firem, zejména startupů, které přicházejí s nějakým řešením týkajícím se kosmických aktivit, zejména tedy těch downstreamových, ale občas přicházejí i s nějakými novými technologiemi, které se využijí v upstreamu.

Máte odhad, kolik lidí v ČR se věnuje přímo vesmírnému průmyslu?

Co se týče upstreamu, v současnosti už to jsou stovky lidí. Nedá se říct, že to jsou vzděláním všichni vesmírní inženýři, jde převážně o lidi s elektrotechnickým, strojírenským či podobným vzděláním. Plyne to i z toho, že v ČR dlouho nebyl žádný studijní program zaměřený přímo na vesmírné inženýrství, až ČVUT relativně nedávno otevřelo jeden takový magisterský program. Není to ale samozřejmě jenom o vysokoškolácích nebo doktorandech, v kosmickém průmyslu jsou potřeba například i kvalitní absolventi středních strojírenských škol.

Evropská sonda ExoMars, na které spolupracují i české firmy a akademické instituce. Sonda má na Marsu hledat známky života a odstartuje k Marsu v roce 2022. Obrázek: ESA Image Lab

Bylo by podle vás smysluplné, aby ČR kromě členství v ESA měla i svou vlastní menší kosmickou agenturu, podobně jako to mají jiné evropské státy? Jsme schopni například sami vyslat do vesmíru nějakou menší sondu?

My o vlastní kosmické agentuře už řadu let uvažujeme. Různé aktivity, které se v současné době řeší pod Ministerstvem dopravy, by mohly spadat administrativně pod národní kosmickou agenturu. Ta totiž nemusí být spojena jen s výzkumnou prací, může to být převážně administrativní agentura.

Pro to, abychom posílali vlastní družice či sondy do vesmíru ale národní kosmickou agenturu nepotřebujeme, v posledních několika letech české subjekty několik vlastních družic už vypustily. Několik let nazpátek byl například vypuštěn VZLUSAT1, jehož vývoj, vypuštění na oběžnou dráhu a provoz koordinoval Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Minulý rok byla také vypuštěna ryze soukromá česká družice LUCKY7. V současnosti se také pracuje na vývoji VZLUSAT2, který by měl být vypuštěn v nejbližších měsících.

Takže svým způsobem česká kosmická agentura už existuje, ale je hlavně administrativní a je schovaná jako součást Ministerstva dopravy?

Ano, ministerstvo dopravy svým způsobem vykonává funkci národní kosmické agentury.

Jsou nějaké plány na další rozvoj vesmírného průmyslu v ČR?

Určitě, pro ČR ministerstvo dopravy připravuje národní kosmický plán, který je aktualizován každých několik let. První kosmický plán byl vládou přijat v roce 2010, a byl naplněn o tři roky dříve, než se předpokládalo, ačkoliv byl velmi ambiciózní. Další kosmický plán byl schválen v roce 2014, a nyní máme třetí kosmický plán, který byl schválen na podzim minulého roku.

V těchto plánech se zaměřujeme zejména na budování kapacit a schopností českého průmyslu a akademické sféry, na zvyšování naší konkurenceschopnosti, a obecně na to, aby ČR byla v oblasti kosmických aktivit více vidět.

V minulosti jste se na Ministerstvu dopravy zabýval rozvojem evropského navigačního systému Galileo, mimo jiné jste také prosazoval, aby jeho sídlo bylo umístěné zde v Praze, což nakonec dopadlo úspěchem. Přibližte prosím našim čtenářům, v jakém je teď systém Galileo stavu a jaké jsou s ním plány do budoucna.

Ano, v Praze je díky vyjednávání Ministerstva dopravy, vládního zmocněnce Karla Dobeše a dalších úřadů s mezinárodními partnery již osm let umístěno sídlo agentury GSA (Evropská navigační agentura, pozn. redakce). Agentura GSA zajišťuje provoz nejenom systému Galileo, ale i augmentačního systému EGNOS, který zvyšuje přesnost systémů GPS a Galileo v Evropě. Co se týče samotného systému Galileo, sice ještě nemá kompletní počet družic na oběžné dráze, ale v současnosti již bylo vypuštěno 22 družic a to postačuje pro jeho funkčnost, systém již poskytuje navigační služby lidem po celém světě.

Na začátku příštího roku se na základě dalších úspěšných vyjednávání agentura GSA rozšíří na novou Agenturu EU pro Kosmický program, která bude dále zajišťovat provoz družicového systému Copernicus, či plánovaného družicového systému GovSatcom pro zajištění vládních komunikací.

Navigační družice Galileo. Obrázek: ESA Image Lab

Jsou v ČR nějak využívána satelitní data, která Evropská kosmická agentura poskytuje (kromě těch navigačních)? Jaký užitek z nich má normální člověk?

To je právě o těch zmiňovaných downstream aplikacích. Třeba Copernicus, který jsem zmiňoval dříve, je systém EU na pozorování Země, který vybudovala ESA, a poskytuje nám cenná prostorová data. My jsme v ČR již vybudovali tzv. spolupracující pozemní segment, který data z tohoto systému získává a dále poskytuje. Tato data lze využít v širokém spektru aktivit, např. pro precizní zemědělství, při ochraně životního prostředí, provádění urbanistických studií atd.

Systémy GPS a Galileo také poskytují cenné služby, a to nejen ty navigační, bez kterých si mnoho lidí už ani neumí představit život, ale např. zajišťují i časovou synchronizaci pro bankovní či energetické sítě, což už si většina lidí neuvědomuje. Galileo také nabízí funkci Search and Rescue (SAR), která umožňuje získat velmi přesnou polohu lidí v nesnázích, pokud mají u sebe patřičný přijímač.

Co se týče vesmírného výzkumu, probíhají v ČR nějaké experimenty, které jsou světově jedinečné?

V Česku máme více než 20 výzkumných institucí, které jsou nějakým způsobem s kosmickými aktivitami propojené. Jsou to různé fakulty ČVUT, VUT a dalších univerzit, jako např. Karlova univerzita, Masarykova univerzita, či Univerzita Palackého v Olomouci. Zapojují se také jednotlivé ústavy Akademie věd ČR.

Náš asi největší úspěch bylo zapojení velkého množství českých týmů do významných misí, jako je např. sonda Solar Orbiter, která byla v únoru vypuštěna a nyní míří ke Slunci. Už nyní ale poskytuje první výsledky různých měření, která jsou pro vědeckou obec velmi cenná. Další mise ESA s českým zapojením budou směřovat k Jupiteru (JUICE) či k Marsu (ExoMars). Nedávno se také rozhodlo, že české vědecké týmy se zapojí do mise LISA, která má zkoumat gravitační vlny.

Evropská sonda JUICE, na které spolupracují i české akademické instituce. Sonda bude zkoumat ledové měsíce Jupitera a má odstartovat v roce 2022. Obrázek: ESA Image Lab

Zmiňoval jste zapojení českých vysokých škol, je možné i nějaké zapojení pro jejich studenty? Je například možné vytvořit svou diplomovou či disertační práci v rámci českých vesmírných aktivit?

To je na volbě toho konkrétního studenta a zázemí té konkrétní vysoké školy, jestli to studentům umožní. My jsme tomu nikdy nebránili.

Jaké jsou zdroje financování Evropské kosmické agentury a vesmírného výzkumu v ČR obecně? Plynou z těchto investic kromě zvýšených kompetencí i nějaké přímé finanční výnosy?

Kosmické aktivity jsou už od začátku primárně spojeny se státními investicemi, kromě oblasti družicové telekomunikace, která je značně privatizována. Až v posledních několika letech se začínají objevovat soukromé firmy, které do svých vesmírných aktivit investují své vlastní peníze. Drtivou většinu aktivit ale stále financují jednotlivé státy.

My kosmický průmysl vidíme jako velkou příležitost pro naše hospodářství. Náš průmysl se díky nim může stát více inovativním a zaměřit se na aktivity s vysokou přidanou hodnotou. To nám může pomoc se zbavit nálepky nějaké montovny.

Samotné financování probíhá formou zčásti povinného a zčásti dobrovolného příspěvku, který ČR dává do Evropské kosmické agentury; v roce 2020 tento příspěvek celkem činil zhruba 59 milionů Eur. Ty peníze, které takto investujeme, se pak vrací formou zakázek pro český průmysl; firmy však stále musí projít hospodářskou soutěží, není to tak, že by nějaká česká firma hned dostala na základě našeho příspěvku zakázku.

Naším cílem je návratnost vynaložených investic, a to skrz posílení české ekonomiky pomocí těchto kosmických zakázek. To se nám skutečně daří, návratnost státních investic do ESA je mnohonásobná.

Rozhovor vznikl v rámci Czech Space Week, jehož je Czechsight mediálním partnerem. Václav Kobera také v rámci Czech Space Week vystoupí na webináři pro veřejnost; kompletní program festivalu naleznete na stránkách www.czechspaceweek.com.

Úvodní obrázek: Czech Space Week