Zabránit expanzi Sahary na jih by měla iniciativa „Great Green Wall“, v rámci které by měl být vysazen pás stromů o délce 8 000 km. Nové klimatické simulace zaměřené na minulost i budoucnost regionu naznačují, že by tento krok mohl mít výrazný vliv na klima severní Afrika a dokonce i mimo ni.

Cílem projektu je do roku 2030 vysadit 100 milionů hektarů stromů podél Sahelu, semiaridní zóny lemující jižní okraj pouště. Podle simulací prezentovaných 14. prosince na podzimním zasedání Americké geofyzikální unie by toto dokončené stromořadí mohlo až zdvojnásobit srážky v Sahelu a také by snížilo průměrné letní teploty v oblasti severní Afriky a Středomoří. Studie však zjistila, že teploty v nejteplejších částech pouště budou ještě vyšší.

Předchozí studie ukázaly, že „zelená Sahara“ souvisí se změnami v intenzitě a lokalizaci západoafrického monzunu. Tento hlavní větrný systém fouká horký a suchý vzduch na jihozápad přes severní Afriku během chladnějších měsíců a přináší mírně vlhčí podmínky na severovýchod během teplejších měsíců.

Takové změny v intenzitě monzunu a také v jeho rozsahu vedly k období zelené Sahary před 11 000 až 5 000 lety. Některé z nejsilnějších raných důkazů o této podobě Sahary v minulosti přišly ve 30. letech 20. století, kdy maďarský průzkumník László Almásy objevil neolitické jeskyně a skalní umění v Libyjské poušti, které zobrazovalo lidi při plavání.

Minulé změny v západoafrickém monzunu jsou spojeny s cyklickými variacemi na oběžné dráze Země, které mění, jak moc přicházející sluneční záření ohřívá oblast. Podle Francesca Pausata, klimatického dynamika z Université du Québec à Montreal, neříkají orbitální cykly celý příběh. Vědci nyní uznávají, že změny v rostlinném pokryvu a celkové prašnosti mohou tyto monzunové posuny dramaticky zesílit.

Více vegetace tvoří místní zásobárnu vlhkosti, přičemž více vody cirkuluje z půdy do atmosféry. Celkově vedou dílčí efekty k většímu teplu a větší vlhkosti nad pevninou ve srovnání s oceánem, což vytváří větší rozdíl v atmosférickém tlaku. A to znamená, že budou foukat silnější a intenzivnější monzunové větry.

Historie boje s pouštěmi

Myšlenka na vytvoření „Great Green Wall“ přišla v 70. a 80. letech 20. století, kdy se kdysi úrodný Sahel začal proměňovat v neúrodný a suchý v důsledku měnícího se klimatu a využívání půdy. Vysadit ochrannou zeď vegetace, která má zadržet rozšiřující se poušť, je dlouhodobý plán. Ve 30. letech 20. století prezident Franklin Roosevelt zmobilizoval americkou Forest Service a Works Progress Administration, aby vysadily stromy od Great Plains po Texas, aby zpomalily růst tzv. Dust Bowl. Také Čína se snaží od 70. let zastavit pochod písečných dun v poušti Gobi směrem na jih.

Projekt „Great Green Wall“ v Africe byl zahájen v roce 2007 a nyní je dokončen zhruba z 15 procent. Jeho zastánci doufají, že dokončené stromořadí táhnoucí se od Senegalu po Džibutsko zabrání rozšiřování pouště směrem na jih, ale také přinese lepší potravinovou bezpečnost a miliony pracovních míst do regionu.

Možné dopady projektu

Iniciativa je v podstatě geoinženýrským projektem, říká, a když lidé chtějí dělat jakýkoli typ geoinženýrství, měli by studovat tyto možné dopady. K prozkoumání těchto možných dopadů vytvořil Pausata počítačové simulace budoucího globálního oteplování s vysokým rozlišením, a to jak se simulovanou stěnou rostlin podél Sahelu, tak bez ní. Na pozadí globálního oteplování by Velká zelená zeď snížila průměrné letní teploty na většině území Sahelu až o 1,5°C. Ale nejteplejší oblasti Sahelu by se ještě více zahřály, průměrné teploty by se zvýšily až o 1,5°C. Výzkum naznačuje, že množství srážek v celém regionu by vzrostlo, místy by se mohlo až zdvojnásobit.

Simulace naznačují, že dopady ozelenění Sahary mohou daleko přesahovat region. Silnější západoafrický monzun by mohl posunout větší vzory atmosférické cirkulace na západ, což by ovlivnilo další klimatické vzorce, jako je jižní oscilace El Niño. Je proto důležité pochopit, jaký dopad může mít taková rozsáhlá výsadba.

Originální studie: https://agu.confex.com/agu/fm21/meetingapp.cgi/Paper/805754

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1029/2020GL088728

https://www.cell.com/one-earth/fulltext/S2590-3322(20)30100-7?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS2590332220301007%3Fshowall%3Dtrue

Zdroj: ScienceNews

Obrázek: Daniel Tiveau/CIFOR