Podle ní nový typ koronaviru SARS-CoV-2 může infikovat a přímo poškozovat srdeční tkáň. Tato skutečnost je skutečně zajímavá. Doposud se totiž případy poškození srdce u pacientů s COVID-19 přičítaly na vrub zánětům v reakci na infekci. Nyní se však dozvídáme, že virus aktivně ničí buňky srdečního svalu a může jej vyřadit z funkce.

Ačkoli se o COVID-19 již od samotného počátku pandemie hovoří jako o respiračním onemocnění, v průběhu minulého roku přibývalo velké množství zpráv o pacientech, kteří v souvislosti s nemocí trpěli významnými kardiovaskulárními komplikacemi. Častou shodou byl právě související rozšířený zánět. "Na počátku pandemie jsme měli důkazy o tom, že SARS-CoV-2 může způsobovat srdeční poškození, nebo dokonce jeho selhání a to i u zdravých pacientů. Tato skutečnost byla pro kardiologickou komunitu alarmující," říká Kory Lavine, hlavní autor nové studie. "Dokonce i srdce některých vysokoškolských sportovců, kteří onemocněli, vykazovala jizvy." Tyto případy otevřely diskuzi o tom, zda jsou tyto následky způsobeny zánětlivou odpovědí, nebo přímou infekcí srdce.

Aby vědci lépe porozuměli tomu, jak virus SARS-CoV-2 interaguje s lidskou srdeční tkání, vytvořili pomocí kmenových buněk modely srdečních svalů. Tyto modely umožnily in vitro demonstrovat, jak virus infikuje jejich buňky. Modelování odhalilo, že virus zabíjí buňky, zodpovědné za svalovou kontrakci, tedy tzv. kardiomyocyty. Takové poškození může nastat jak při absenci zánětu, tak i za jeho vzniku a být zánětem zesíleno. "Samotný zánět však není počáteční příčinou srdečního poškození," dodává Lavine.

Na základě provedené studie se ukázalo, že SARS-CoV-2 ovlivňuje srdce na rozdíl od jiných virů poměrně neobvyklým způsobem. "Obecně platí, že imunitní buňky, které reagují na viry, jsou spojeny s relativně krátkým onemocněním," říká Lavine. "Ovšem imunitní buňky, které vidíme u pacientů s COVID-19, jsou spojeny s chronickými stavy, které mohou mít dlouhodobé následky."

Toto zjištění podporuje stále více uzdravených pacientů se stále častěji objevujícími se a přetrvávajícími srdečními problémy. Nedávná práce, sledující hospitalizované pacienty s COVID-19 rovněž zjistila, že několik měsíců po propuštění z lékařské péče trpělo 50% z nich nějakou formou srdečního poškození.

Lavine a jeho kolegové z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis proto dále pracují na vývoji zvířecích modelů pro lepší studium dopadu COVID-19 na srdce. Není totiž stále jasné, jaký vliv může onemocnění mít na dlouhodobé kardiovaskulární zdraví. "I mladí lidé, kteří měli mírné příznaky, mohou mít v budoucnu problémy se srdcem," říká Lavine. "Chceme tomuto fenoménu blíže porozumět a předcházet."

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2452302X21000127

Zdroj: New Atlas, zdroj titulního obrázku: Marcelo Leal, Unsplash.