Před čtyřmi měsíci se vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu narodil býk jménem Cosmo. To by neznělo tolik zajímavě, kdyby jeho embryo nebylo geneticky upraveno pomocí nástroje CRISPR, díky čemuž bude v dospělosti schopen velice pravděpodobně plodit řádově více samců než samic.
Vědci tohoto jevu hodlali docílit tak, že pomocí CRISPRu vpravili gen jménem SRY do chromozomu 17. Následkem toho dosáhli 75% šance, že se narodí býk. Pokud by gen vložili do pohlavního chromozomu X, pravděpodobnost narození samce by byla 100%. Zde by ovšem docházelo k narušení funkce okolních genů, které by mohlo mít pro plod letální následky a tak namísto něj zvolili jiný.
Kalifornský tým rovněž předpokládá, že Cosmovi potomci, kteří uměle vložený gen SRY zdědí, budou v dospělosti vypadat jako býci, aniž by zdědili chromozom Y, determinující u savců mužské pohlaví. Proč ovšem umělé plození samců podporovat? Odpověď na tuto otázku tkví k obchodu s hovězím masem. Více narozených samců povede k většímu podílu masa na zvíře, tudíž ke snížení nákladů na chov. Dle kalifornských vědců může tato skutečnost přinést i pozitiva pro životní prostředí – k produkci stejného množství masa by bylo třeba méně skotu.
Je ovšem pravdou, že o efektivitě této genové manipulace se ještě dlouhou dobu nepřesvědčíme. Cosmo totiž dosáhne sexuální zralosti až příští rok a následně bude nutné pozorovat několik těhotenství, než bude jev spolehlivě potvrzen.
Zdroj: New Atlas, zdroj titulního obrázku: Jahoo Clouseau, Pexels
Vstup do diskuze