Je možná výroba životaschopných lidských embryí z kmenových buněk? Američtí vědci se tomuto sci-fi značně přibližují. Z jejich úst rovněž zní potřeba zákona, zabraňující jejich vývoj ve vzrostlé lidské jedince.

Kmenové buňky žijí v laboratorním prostředí mikrofluidního prostoru pouze čtyři dny. Během této krátké doby však můžeme pozorovat jejich usilovné dělení, přeměnu a organizaci do dutých koulí, jak k ní dochází v přírodě standardně - následují tak svůj přirozený plán přeměny v embryo. A to s překvapivě slibnými výsledky.

Vědci z University of Michigan, vedeni bioinženýrem Jianpingem Fu, potvrdili, že se modely lidských embryí ve zmíněném mikrofluidním prostoru naučili vyrábět velmi efektivně. Věří, že jim do budoucna usnadní studium nejranějších fází těhotenství, stejně tak testování léků na plodnost. Jejich práce však vyvolává řadu etických a právních otázek.

Umělá embrya byla vytvořena spojováním kmenových buněk, navedených k tvorbě drobných kuličkových struktur, které tvoří počátky vnitřního vaku amnionu a vnitřní buněčné masy embrya - části, která by se měla stát končetinami, hlavou a zbytkem lidského těla. Chybí jim ovšem tkáně potřebné k vytvoření placenty. Výzkumný tým připomíná, že ve své podstatě nejde o pravá embrya, jelikož díky cíleným omezením, jako doba života či absence některých tkání není možné, aby se vyvinuly v živého člověka.  

Vědci po celém světě byli doposud schopni donutit kmenové buňky k zformování raných stádií některých soustav, například počátků nervové tkáně, či spermatických a vaječných buněk.

Domnívají se však, že umělá syntéza skutečných je pouze otázkou času, což nahrává myšlence popsané v románu Brave New World o generování geneticky modifikovaných lidí. Sám vedoucí výzkumu, Jianping Fu, říká, že jen šílenec by se o něco takového pokusil a dodává, že právní omezení považuje s ohledem na rychlost pokroku vědy za velice důležitá.

Fu také zmiňuje japonské a britské týmy, které již používají jejich "michiganskou metodu" ke zjišťování, jak se určité embryonální buňky stanou budoucí spermií, či vajíčkem. Jsou tak na dobré cestě k vytvoření reprodukčních buněk pro ty, kteří je nemají.

Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.

Zdroj: MIT Review