Momentálně neexistuje lék ani vakcína proti koronaviru. Nový výzkum však odhaluje terč, na který při vývoji léku proti koronaviru cílit. Abychom pochopili, jak vědci vyvíjejí léky proti koronaviru, je nutné porozumět životní strategii, pomocí které se virus množí.

Koronavirus je RNA virus – to znamená, že narozdíl od nás uchovává svou genetickou informaci v ribonukleové kyselině (RNA). Po vstupu viru do buňky se RNA uvolní z obalu viru. Podle uvolněné RNA, která slouží jako předloha, se pak vytvoří jeden velký virový protein (polyprotein). Tento polyprotein obsahuje několik malých proteinů, které jsou ale bezprostředně po jeho vytvoření spojené. Aby se virus mohl dál množit, je nutné polyprotein rozstříhat na menší a funkční proteiny (mezi ně patří například obalový protein, který je nezbytný pro obalení nově vznikajících virů). Jako nůžky k natříhání polyproteinu virus používá enzym Mpro proteázu. A právě Mpro proteáza by mohla být terčem ve vývoji léku proti koronaviru. Pokud by se vědcům podařilo objevit molekulu, která by byla schopná Mpro proteázu zablokovat, virus by se nemohl v lidském těle pomnožit.

Jak autoři studie navrhují Mpro proteázu zablokovat? Jako každý enzym má i Mpro proteáza své aktivní místo. Toto aktivní místo je zodpovědné za rozstříhání polyproteinu. Pokud by vědci našli bezpečný lék, který dokáže rozštěpit aktivní místo Mpro proteázy, proteáza by se stala nefunkční a virus by se nemohl množit. Díky tomu, že Mpro proteáza COVID-19 je velmi podobná proteáze viru SARS-CoV, mají vědci informační náskok, díky kterému mohou efektivněji hledat léčbu.

Zdroj: https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.03.07.981928v1.full

Úvodní foto: CDC, unsplash.com