Slibná budoucnost energeticky soběstačných skleníků s polopropustnými solárními panely

Nedávná studie ukazuje, že salát (modelová rostlina pro tento experiment) lze pěstovat ve sklenících, které filtrují vlnové délky světla, použitelného k výrobě solární energie. To ukazuje, že je možné tyto polopropustné solární panely použít ve sklenících k výrobě elektřiny.

Jak známo, rostliny nevyužívají pro fotosyntézu všechny vlnové délky bílého světla, vědci se proto snažili vyvinout technologii, která by umožnila využívat plochy vystavené dostatku slunečnímu záření k výstavbě skleníků i solárních elektráren zároveň. Více o této technologii se můžete na Czechsight dozvědět v článku “Polopropustné skleníky mohou být energeticky zcela soběstačné”. Nebylo ale doteď zcela jasné, jestli mohou tyto panely nějak afektovat produkci plodin.

Vědci proto podrobili experimentu skupiny rostlin salátu (locika salátová — Lactuca sativa), jedna skupina byla kontrolní, ta byla vystavena celému spektru bílého světla, další tři skupiny byly umístěny pod různými filtry, které pohlcovaly určitou část spektra stejně, jako by různé typy polopropustných solárních panelů pohlcovaly. Růstové podmínky — teplota, vlhkost, živiny a koncentrace CO₂ — byly konstantní, jediné, v čem se skupiny lišily bylo světlo, které bylo dodáváno ve stejné míře, ale u experimentálních skupin se lišilo o to, co bylo pohlceno filtry.

Experiment trval 30 dní od semene k dospělé rostlině. Nejen že se žádné významnější rozdíly v produktivitě rostlin nenašly mezi kontrolní skupinou a experimentálními skupinami, ale nebyl nalezen rozdíl ani mezi jednotlivými filtry jednotlivých pokusných skupin.

Vědci tímto vyloučili možný argument pěstitelů, že se “polopropustné panely podepíší na produkci rostliny”, nyní už zbývá jen vyřešit ekonomickou otázku — jestli se investice vrátí v podobě úspor za energii výrobou elektřiny samotným skleníkem. Zájem o tuto technologii bude ale pravděpodobně růst.

Zdroj: phys.org Zdroj titulního obrázku: Unsplash, Harits Mustya Pratama