Sopečný popel může mít větší dopad na klima, než jsme si mysleli

Studie, která vyšla v časopise Nature Communications, zkoumá erupci sopky Mount Kelut na ostrově Jáva v Indonézii z roku 2014. Zjišťuje, že sopečný popel a prach mohou zůstat v atmosféře po celé měsíce. Výzkumné letadlo, měsíc po výbuchu sopky, našlo vznášející se částice v atmosféře. Částice zůstávají v atmosféře patrně velmi dlouho – to může bránit dopadu slunečních paprsků na povrch Země. Vědci si ale nemysleli, že může mít prach takový efekt ochlazování.

Malé částečky se ve vzduchu vznáší jako chmýří pampelišky. Vědci předpokládali, že částečky budou podobné sopečnému sklu, jejich hustotou jsou spíše jako pemza. Sopky do ovzduší při výbuchu vypustí velké množství oxidu siřičitého SO₂ – vědci se dříve domnívali, že tyto molekuly interagují s jinými a postupnými reakcemi se přemění v kyselinu sírovou, série reakcí by teoreticky zabraly týdny, jenže ve skutečnosti se to děje mnohem rychleji. Byla to údajně celkem skládanka, zjistit, proč reakce probíhají tak rychle.

Molekuly SO₂ se zachytí na částečkách, jež se vznáší ve vzduchu a na nich mohou reakce běžet dál. To by mohlo tahat asi o 43 % více oxidu (SO₂) ze vzduchu. Jinak řečeno; prach může urychlit přeměnu sopečných plynů v atmosféře.

Sopečný prach může putovat od místa erupce směrem do všech stran až na póly a spouštět reakce, jež by mohly poškozovat ozonovou vrstvu Země. Když už vybuchne sopka, mělo by se mnohem více pozornosti věnovat prachu a jeho skutečnému dopadu na klima Země.

Zdroj: Phys.org, Titulní fotografie: Yosh Ginsu, unsplash
Odkazovaná studie: https://www.nature.com/articles/s41467-020-18352-5