Soumračná zóna mezi úplným probuzením a hlubokým spánkem může být plná kreativního potenciálu. Ukázalo se, že lidé, kteří upadli do lehkého spánku, získali schopnost po probuzení řešit problémy, které nemohli vyřešit. Informuje o tom studie publikovaná v časopise Science Advances. Výsledky pomáhají osvětlit prchavé rané okamžiky spánku a mohou dokonce poukázat na způsoby, jak zvýšit kreativitu.

O plodném vynálezci Thomasi Edisonovi se říkalo, že pronásleduje právě tyto soumračné okamžiky. Schválně usínal na upraveném křesle, které ho vzbudilo během upadání do spánku, mohl tak zachytit všechny své nápady.

Delphine Oudiette, kognitivní neurobioložka z Paris Brain Institute, a její kolegové se inspirovali Edisonovou metodou kultivace kreativity. Francouzský tým zapojil do studie 103 zdravých lidí. Dobrovolníci byli požádáni o vyřešení zapeklitého početního úkolu. Měli převést řetězec čísel na kratší posloupnost podle dvou jednoduchých pravidel. Dobrovolníkům nebylo řečeno, že existuje jednoduchý trik, totiž, že druhé číslo v pořadí bude vždy také správné konečné číslo. Jakmile účastníci tento trik objevili, podstatně se u nich zkrátila doba řešení úkolu.

Po provedení 60 úkolů na počítači dostali dobrovolníci 20min přestávku v tiché, tmavé místnosti. Účastníci, kteří leželi a drželi ekvivalent Edisonova „budíku“ (lehká láhev na pití v jedné visící ruce), byli požádáni, aby zavřeli oči a odpočívali nebo spali, pokud si to přejí. Po celou dobu elektrody monitorovaly jejich mozkové vlny.

Asi polovina účastníků zůstala vzhůru. Dvacet čtyři usnulo a zůstalo v mělké, prchavé fázi spánku zvané N1. Čtrnáct lidí postoupilo do hlubší fáze spánku zvané N2.

Po odpočinku se účastníci vrátili ke svému problému s čísly. Vědci viděli velký rozdíl mezi skupinami: Lidé, kteří upadli do mělkého, časného spánku, měli 2,7krát vyšší pravděpodobnost, že si všimnou početního triku, než lidé, kteří neusnuli, a 5,8krát vyšší pravděpodobnost, že jej zaznamenají než lidé, kteří dosáhli hlubšího stupně spánku N2.

„Takové drastické rozdíly v těchto typech experimentů jsou vzácné,“ říká paní Oudiette. „Byli jsme docela ohromeni rozsahem výsledků.“ Vědci také identifikovali „tvůrčí koktejl mozkových vln“, jak to říká paní Oudiette, který se zdál doprovázet tuto fázi soumraku. Jedná se o směs alfa mozkových vln, které obvykle znamenají relaxaci smíšenou s delta vlnami hlubšího spánku.

Studie neukazuje, že čas strávený v N1 skutečně spustil pozdější uvědomění, varuje John Kounios, kognitivní neurovědec z Drexel University ve Filadelfii, který v roce 2015 napsal knihu The Eureka Factor: Aha Moments, Creative Insight and the Brain.

K rozuzlení spojení mezi N1 a kreativitou je potřeba více práce. Výsledky však vyvolávají lákavou možnost, která odpovídá Edisonovým sebeoptimalizacím: Lidé by se mohli naučit dosáhnout specifické fáze spánku a podpořit tak svou kreativitu na požádání.

Originální studie: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abj5866

Zdroj: ScienceNews

Ilustrační obrázek: Zhang Kaiyv via Unsplash