Měření zdraví ekosystémů bylo dlouho náročné kvůli jejich struktuře a komplexitě nebo různým způsobům, jakými ekosystémy odpovídají na environmentální změny. Publikace je důležitá zejména díky vytyčení cesty, jak mohou vědci a zákonodárci rychleji, levněji a bez větších obtíží determinovat zdraví, tedy jak ekosystémy reagují na klimatické a environmentální změny včetně dopadů činností lidí.
Ekosystémové služby a funkce jsou pro lidstvo klíčové, zahrnují například produkci biomasy, regulaci klimatu, zadržování vody a hlavně zajišťování obživy. Hlavní rozdíl mezi ekosystémovými funkcemi a službami je, že ekosystémové služby poskytují lidstvu jisté benefity (tedy funkce = cykly energie, živin a biomasy v ekosystému; služby = kyslík, voda a obživa pro lidstvo). Tyto faktory byly sledovány jako indikátory a funkce byly popsány tak, aby sumarizovaly schopnosti ekosystémů se adaptovat, ale také schopnost přežívat a prospívat v měnícím se klimatu.
Tým vědců determinoval tři proměnné, jejichž kombinace reprezentuje více než 70 % celkové funkčnosti ekosystému. První z nich je příjem uhlíku — schopnost organismu přijímat uhlík ve formě CO2. Další proměnnou představuje účinnost využívání vody — to se rovná přijatému uhlíku na určité množství vody (transpirované H2O přes listy rostlin). Třetí proměnnou je účinnost využívání uhlíku — porovnání přijatého uhlíku (ve formě CO2) s uhlíkem, který je přeměněn na energii z cukrů, které se tvoří při fotosyntéze (respirace — de facto je přijatý uhlík porovnán s uhlíkem prodýchaným).
Použitím těchto tří proměnných se vysvětlí asi 72 % variability v ekosystémových funkcích. Jinými slovy — pokud jsou všechny tyto proměnné vysoké, znamená to, že minimálně 70 % všeho, co má ekosystém dělat, dělá dobře. Výše zmíněné proměnné jsou také závislé na struktuře vegetace — obsah dusíku v listech, výška vegetace, množství biomasy či podíl zeleně. Struktura ekosystému může být ale měněna jistými disturbancemi, například ohněm nebo managementem lesů.
Je jasné, že účinnost využívání uhlíku a vody jsou blízce spojené s klimatem a se suchem. To naznačuje, že klimatická změna bude hrát v následujících letech velkou roli také v tvarování funkcí ekosystémů.
Zdroj: Oregon State University, ScienceDaily
Autor titulní fotografie: Claudia Chiavazza, Unsplash
Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze