ANTIBIOTICS - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Léčivo proti rakovině zabírá i na infekce rezistentní k antibiotikům

Studium vzájemných interakcí mezi bakteriemi přineslo ovoce. Vědci identifikovali molekulu, která slouží jako zbraň v konkurenčním boji mezi stafylokoky. Látka 6-thioguanin se již využívá například pro léčbu rakoviny. Nyní by se mohla uplatnit i při léčbě infekcí vyvolaných zlatým stafylokokem.

VĚDA

Užívání antibiotik v pokročilém těhotenství či v období kojení může poškodit imunitu dítěte, ukázala studie

Rčení „všeho s mírou“ platí o řadě léčiv. A o antibiotikách dvojnásob. Vědci nyní ukázali, že užívání antibiotik v těhotenství a v období kojení poškozuje střevní mikrobiom dítěte a v důsledku toho i jeho imunitní systém. Dítě je pak více náchylné k autoimunitním poruchám.

VĚDA

Nová třída antibiotik působí proti široké škále rezistentních bakterií na dvou frontách

Vědci z Wistar Institute objevili novou třídu látek, které zcela unikátním způsobem kombinují přímé zabíjení silně rezistentních patogenních bakterií a rychlou aktivaci imunitní odpovědi. Jejich práce, která antibiotika odhalila, byla publikována v prestižním časopise Nature.

VĚDA

Některé bakterie zbrojí i v dobách míru a dokáží ohýbat pravidla evoluce, potvrzuje studie

Australští vědci zjistili, že některé bakterie jsou schopné přijímat geny pro rezistence vůči antibiotikům bez ohledu na selekční tlak. Tato skutečnost zcela nabourává dosavadní představu o chování zvýhodňujících genů v mikrobiální populaci a vrhá nové světlo na dynamiku rezistencí.

VĚDA

Čeští vědci zdokonalili virovou terapii pro boj s bakteriálními infekcemi

Fágová terapie bude za pár let zcela jistě stejným spasením, jako penicilin v minulém století. Bakterie silně odolné vůči antibiotikům se vědci po celém světě snaží likvidovat mobilizací jejich přirozených nepřátel, virů. Brněnským vědcům se v tomto oboru podařil významný krok kupředu.

VĚDA

SARS-CoV-2 se mohl v populaci vyskytovat několik let, tvrdí nová studie zabývající se jeho původem

Stále neznáme přesný původ nového koronaviru. Vědci nově přichází se dvěma hypotézami. Ty zkoumají přirozenou adaptaci viru u člověka nebo u jiného hostitele. Vzorků zvířecích koronavirů je pořád poměrně málo.

VĚDA

Nově objevená antibiotika brání dělení a růstu bakterií. Jedná se o zcela nový mechanismus

Sloučeniny carbomycin a complestatin fungují zcela opačně než standardní antibiotika. Buněčnou stěnu bakterií neničí, ale brání ji v jakémkoli růstu. Bakterie se nemůže rozmnožovat a v organismu umírá.