Biology

EKOLOGIE

Jak a kdy spí žraloci – vědci zmapovali denní rytmus pěti druhů podmořských vládců

Přestože jsou žraloci jedni z nejstarších živočichů na naší planetě, stále o nich mnoho nevíme. Vědci zmapovali chování pěti druhů žraloků a nestačili se divit nad variabilitou jejich denních režimů. Stále však zůstává záhadou, zda a jak vůbec žraloci spí.

VĚDA

Protein mechu opravuje genetické defekty kvetoucích rostlin

Vědci z Bonnské univerzity převedli jednoho z korektorů genetické informace z mechu Physcomitrium patens do kvetoucí rostliny a překvapivě provádí svou práci stejně spolehlivě jako v mechu samotném.

VĚDA

Na menopauze záleží. Vědci potvrdili vyšší riziko vzniku onemocnění srdce u žen s uměle navozenou menopauzou

Během menopauzy klesá u žen hladina estrogenu. Ten má protektivní účinky na kardiovaskulární systém. Pokud žena projde menopauzou brzy, například kvůli chirurgickému odstranění vaječníků, snížená hladina estrogenu v krvi následně zvýší riziko srdečních chorob. Řešením by mohla být hormonální léčba.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby

Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

VĚDA

Nové nálezy měkkých dinosauřích vajec pomáhají s pochopením jejich vývoje

Nálezů vajec dinosaurů je po celém světě jen hrstka. Každý další objev tedy posune znalosti o nich o několik skoků dále. V červnu letošního roku vyšel v prestižním časopise Nature článek popisující nález kožovitých dinosauřích vajec.

VĚDA

The Walking Dead – jsou viry Živí mrtví?

Když zajdou virologové a jiní biologové na pivko, nejčastěji se konverzace přesune právě na téma, zda lze viry pokládat za živé. Konverzace často končí bezvýsledně a to hned z několika důvodů.

VĚDA

Světlem aktivovaný CRISPR upravuje DNA s vysokou přesností v řádu sekund

Molekulární skalpel CRISPR, umožňující přesnou úpravu vybrané sekvence DNA, je zaslouženým fenoménem 21. století. Vědci z John Hopkins Medicine přicházejí s novou metodou jeho využití, která umožňuje přesnou editaci genů již po několika vteřinách za pomoci světla.

VĚDA

Tajná skrýš HIV – mozkové buňky poskytují viru útočiště před dalším šířením

Již v předchozích článcích s mikrobiologickou tématikou jsme zabrousili na problém "bakteriální perzistence". Tento fenomén se dle výsledků nové studie vyskytuje i u viru HIV, který využívá mozkové buňky nakažených jako dočasné útočiště před dalším šířením.

VĚDA

Vědci zjistili, že dinosaury zahubila fyzika

Koncem křídy končí také éra dinosaurů. S jejich koncem je spojená neuvěřitelná katastrofa a ještě větší smůla. Seznamte se s novým objevem londýnských vědců.

TECHNOLOGIE

Zemědělský robot zabíjí parazitické plísně UV zářením

Fungicidy jsou v současné době jednou z mála účinných zbraní proti parazitickým plísním. Přesto představují pro zemědělce mnoho komplikací. Mezinárodní tým vědců však přichází s robotem, který jednoduchým trikem obchází jejich obranný systém a zabíjí parazity UV zářením.

VĚDA

Umělé červené krvinky překonávají schopnosti přírody

Syntetická biologie je jedním z významných oborů současnosti. Velký krok kupředu nyní zaznamenala při vývoji umělých červených krvinek, které by mohly zásadně pomoci při léčbě rakoviny.

VĚDA

Unikátní bionické oko má podobnou kvalitu jako to lidské. A možná i něco navíc

V nové studii publikované v časopise Nature vědci přišli s pokročilou konstrukcí bionického oka. Podle jejich tvrzení se jedná o umělé oko nejvíce podobné lidskému. Uplatnění nalezne v robotických konstrukcích. V budoucnu by mohlo sloužit jako protetické oko.

VĚDA

Čmeláci koušou do rostlin a urychlují tím jejich vykvetení

Vědečtí výzkumníci zjistili, že pokud mají čmeláci hlad, koušou do listů rostlin. Rostliny poté vykvetou mnohem rychleji, poskytnou čmelákům potřebnou potravu a zároveň zajistí své rozmnožování.

VĚDA

Fialové světlo selektivně aktivuje léky v malých skupinách buněk

Fotofarmakologie je vědecký obor, který vám nejspíš mnoho neříká. Schopnost manipulovat s molekulami v konkrétních skupinách buněk pomocí světla je však průlomovou technikou moderní medicíny. Seznamte se s prací, která na poli této problematiky zaznamenala skutečný pokrok.

VĚDA

Světélkující rostliny. Mechanismus, který umožní úprava pomocí DNA hub

Světélkující houby nabízí úžasnou mystickou podívanou. Bohužel, není jednoduché je vypěstovat doma. Avšak díky nové studii bychom si podobnou krásu mohli užít se svítícími rostlinami.

VĚDA

Nejrozsáhlejší dosavadní studie propojuje metabolismus glukózy s Alzheimerovou chorobou

Výzkum Alzheimerovy choroby zaznamenal další zásadní milník. Vědci z National Institute on Aging (NIA) odhalili významnou souvislost mezi proteiny podílejícími se na metabolismu glukózy a rozvojem tohoto onemocnění.

VĚDA

Některé viry mohou ovlivňovat metabolismus buňky. Jde o miliony let starý mechanismus

Viry se obvykle v organismu pouze množí a obsahují jen nezbytné geny, které umožní jejich ochranu a napadení buňky. Nové informace potvrzují, že je zde skupina virů, která umí mnohem víc.

VĚDA

Zlom ve výzkumu stárnutí. Vědcům se podařilo reprogramovat buňky více než stoleté ženy

Výzkum může přinést nové poznatky v boji proti stárnutí či rakovině. Potvrzuje se, že organismus velmi starých lidí má některé nestandardní benefity, díky kterým žijí tak dlouho. Jedním z nich je i "imunita" proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.

VĚDA

Američtí vědci objevili u olihní zcela nové způsoby změny genetické informace

Fenomén editace genů získává na poli medicíny stále silnější slovo. Pozornost přitáhl nejnovější výzkum vědců z Massachusetts, kteří objevili u olihní zcela nový způsob, jakým tato zvířata mění svou genetickou informaci.

VĚDA

Nový pohled na počátek života. Vědci odhalili možnou strukturu prvního proteinu

Jedná se zatím pouze o hypotézu. K výzkumu byl použito počítačového modelování. Podobné studie mohou pomoct určit, kdy se oddělil biochemický pohled na svět od geochemického.

VESMÍR

V meteoritu byl poprvé v historii nalezen mimozemský protein

V meteoritech již byly nalezeny různé jednoduché organické molekuly. Doposud však nebyla v útrobách mimozemských těles spatřena tak složitá sloučenina, jako protein, podmiňující život na planetě Zemi. Pomůže molekula hemolitin objasnit vznik života?

VĚDA

Používání BPA free plastů je prokazatelně škodlivé. Alternativní chemikálie ovlivňují vývoj mozku

Pokud jste se nechali strhnout vírem plastových výrobků bez obsahu BPA, příliš jste si nepomohli. Studie amerických vědců odhaluje, že používání alternativních chemikálií při výrobě láhví či potravinových obalů je stejně škodlivé, jako dávno odsouzený bisfenol A.

VĚDA

Metabolity lidské mikroflóry mohou účinně léčit zánětlivá onemocnění střev

Američtí vědci při pokusech na laboratorních myších prokázali, že dodáním speciálních metabolitů střevní mikroflóry je možné léčit zánětlivá onemocnění střev, jako ulcerativní kolitidu či Crohnovu nemoc.

VĚDA

Vědci objevili prvního živočicha, který ke svému životu vůbec nepotřebuje kyslík

Vědci objevili parazita, který je příbuzný medúz a zcela postrádá mitochondriální DNA. Tento organismus proto vůbec nedýchá a žije celý život bez potřeby kyslíku.