Biology - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.

VĚDA

Nejošklivější orchidej na planetě. Tak vědci mluví o nově objeveném druhu

Orchideje jsou v posledních letech velmi oblíbené pokojové rostliny. Jsou krásné, poměrně nenáročné a škála druhů je velmi široká. Avšak ne všechny orchideje tato kritéria splňují. Vědci na Madagaskaru nedávno objevili nový druh, který se naprosto vymyká výše popsanému.

VĚDA

Houby bojující s hlísticemi pomohou proti ztrátám na úrodě

Hlístice, označovány také jako červi nebo odborně nematoda, často parazitují na jiných živočiších nebo rostlinách. Asi nejznámější jsou hlístice parazitující na člověku a to škrkavka dětská a roup dětský. Významné jsou však i hlístice napadající rostliny, kvůli snižování výnosu plodin.

VĚDA

Ve zkamenělé kosti dinosaura se našli paraziti podobní červům

V lýtkové kosti Titanosaura, který trpěl zánětem kostní dřeně, našli paleontologové několik desítek červu podobných parazitů.

VĚDA

Nový léčivý hydrogel účinně hojí rány a zamezuje vzniku jizev

Vědci vyvinuli biomateriál, který díky aktivaci imunitního systému pomáhá efektivně hojit poraněnou kůži a omezit vznik jizev. Tyto nové poznatky by mohly v budoucnosti pomoci s léčbou popálenin a dalších úrazů kůže.

VĚDA

Injekce bílkovin do varlat může léčit mužskou neplodnost

Mužská neplodnost je závažný problém, který je často způsobený omezeným počtem spermií. Vědci z Národní univerzity v Soulu však přišli se způsobem, který by tento defekt mohl pozitivně zvrátit. Pomocí injekce jsou schopni dodávat speciální nanočástice naplněné konkrétními bílkovinami do varlat.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Mravenci používají nástroje. Pohotově vyhodnotí situaci a zachrání si život

Použití nástrojů bývá pozorováno u primátů a některých druhů ptáků, a přestože se mravenci asi nenaučí znakovou řeč jako šimpazi či gorily, v pomyslném žebříčku zvířecích myslitelů značně poskočili.

VĚDA

Rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 jsme zdědili od neandrtálců, ukazují studie

Vědci identifikovali úsek lidské DNA, nacházející se na třetím chromozomu, jakožto silný rizikový faktor pro rozvoj onemocnění COVID-19. Rizikovou variantu zdědili dnešní lidé od neandrtálců, s kterými si naši předci zkřížili cesty zhruba před 50 000 lety.

VĚDA

Bitevní pole s názvem lidské střevo – Bacillus subtilis zde může efektivně bojovat proti zlatému stafylokokovi

Již ve dveřích lékárny narážíme na nespočet výživových doplňků, zahrnující ve valné míře probiotika. Nad jejich významem je ovšem dobré se kriticky zamyslet, neboť střevní mikrobiom je na současné úrovni poznatků z důvodu obrovské komplexnosti stále poměrně neprobádaný.

VĚDA

Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten

Američtí vědci geneticky modifikovali laboratorně pěstované svalové buňky hovězího dobytka o některé látky, které nalezneme pouze v rostlinách. Stojíme na prahu superpotravin, které lidskému tělu dodají veškeré potřebné živiny?

VĚDA

Vědci objevili klíčový protein potřebný ke tvorbě dlouhodobé paměti

Skupina vědců z McGill University v Kanadě ve své nové studii ukázala, že proteinová signalizace molekuly eIF2α představuje důležitý článek pro vznik dlouhodobé paměti. Toto zjištění nám umožňuje zase o kus víc přijít na kloub tomu, jak transformace krátkodobé paměti v paměť dlouhodobou funguje.

VĚDA

Cukrovku lze regulovat pomocí dálkového ovladače s elektromagnetickým zářením

Nový výzkum ukazuje, že vystavením organismu elektromagnetickému záření lze snížit rezistenci k inzulinu, která provází cukrovku druhého typu. Toto zjištění otevírá cesty k novým neinvazivním způsobům léčby této nemoci.

VĚDA

Nobelova cena za chemii putovala dvěma vědkyním za metodu CRISPR-Cas9, molekulární nůžky, které dokážou měnit geny

Nositelkami Nobelovy ceny za chemii se pro letošní rok staly vědkyně Emmanuelle Cherpentier a Jennifer Doudna. Tyto ženy stojí za zcela revolučním objevem, který umožňuje měnit samotnou podstatu života. Je to CRISPR-Cas 9. Molekulární nůžky, které mění historii celého vědního oboru.

VĚDA

Viry v lidských střevech: možní spojenci i nepřátelé bakterií

Neoddělitelnou součástí lidského těla jsou viry a bakterie. Obzvláště v lidských střevech se vyskytuje široké spektrum bakteriálních a virových druhů, mezi kterými navíc mohou probíhat různé interakce.

VĚDA

Vědomí nemusí být privilegiem savců

Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.

VĚDA

Studie odhalila, co vedlo ke vzniku prvních organických molekul na planetě Zemi

Život s nejvyšší pravděpodobností vznikl reakcemi organických látek, které daly vznik složitějším biologickým strukturám. Ty následně položily základy první buňky. Jak ovšem ke vzniku prapůvodních organických molekul došlo?

STARTUP

Studentský start-up a vývoj projektu “živoucí rakev”

Start-up studentů z Technické univerzity Delft v Nizozemsku vyvinul ‘živoucí rakev’ vytvořenou z mycelií. Tento živoucí kokon pomůže tělo kompostovat efektivněji, odstraňuje toxické látky a vytváří lepší podmínky pro růst rostlin.

VĚDA

Kolonie bakterií přežily ve vesmíru. Nové poznatky podporují teorii panspermie.

V počtu je síla. Extremofilním bakteriím se podařilo přežít ve vesmíru. Před ničivými podmínkami meziplanetárního prostoru je přitom chránila pouze odumřelá vrstva samotných bakterií.

VĚDA

Britští vědci objasnili schopnost buněčné navigace v miniaturních bludištích

Výzkum migrace buněk je, především z hlediska studia nádorové biologie důležitou disciplínou, neboť nám umožňuje pochopit způsoby, kterým se otevírají dveře nebezpečným metastázám. Ve Velké Británii bylo v tomto oboru dosaženo dalšího čerstvého objevu.

VESMÍR

Mimozemský život pomůže odhalit nový interpretační nástroj

Hledání známek mimozemského života je velkým fenoménem současnosti. Osvědčená metoda plynové spektroskopie však naráží na neefektivní statistické zpracování získaných dat, které jejich studium výrazně zpomalují. Mezinárodní evropský tým proto přišel s novým modelem interpretujícím výsledky.

VĚDA

Velký útěk – žába uloví brouka předním koncem, brouk uteče zadním

Bizarní způsob přežití lze pozorovat u druhu vodního brouka. Ulovení jedinci aktivně prchají skrz trávící trakt predátora. Nejrychlejší jedinec byl na svobodě již za 6 minut.

EKOLOGIE

První zjištění, že obojživelník žije v harému. Samec brazilské žáby zůstává svým dvěma samičkám věrný

Druh žáby z deštného pralesa v Brazílii se stal prvním obojživelníkem, u kterého bylo objeveno, že žije v harému. V dlouhodobém vztahu, kdy se jeden samec páří s dvěma samicemi, jež mu zůstávají věrné.

EKOLOGIE

Býložravci jsou mezi savci, ptáky i plazy vystaveni největšímu riziku vymření

Skupinou s největší pravděpodobností vyhynutí byli vnímáni dravci, kvůli jejich rozptylu areálu rozšíření a pomalého tempa růstu jejich populací. Nová studie toto paradigma rizika extinkce zpochybňuje porovnáním vzorců napříč různými trofickými skupinami savců, ptáků a plazů.

EKOLOGIE

Křižáci napouští své pavučiny neurotoxinem, který paralyzuje kořist

Pavoučí hedvábí je fascinující směs proteinů, kterou stále halí řada tajemství. Brazilským vědcům se nově podařilo prokázat, že spolu se strukturními proteiny, tvořících lana sítě, vylučují někteří pavouci neurotoxiny, které ochromují lapenou kořist.