čvc 11, 2023

Kdopak to mluví? Buňky. Někdy si předají pouhý signál, někdy celou organelu

Buňky spolu mluví. Ale jak? To vědci zkoumali na způsobech komunikace rakovinných buněk. Jaký je nejefektivnější a co si buňky předávají? Jak lze takový výzkum použít v medicíně?...

Číst dál

  zář 12, 2022

Ptačí neurony jsou energeticky úspornější než savčí — a to hned třikrát

Ptačí mozek obsahuje v porovnání se savčím mnohem více neuronů. Nabízí se tak otázka, jak ptáci zvládají takové množství energeticky pokrýt. Němečtí vědci nyní ukázali, že mozkové buňky letců jsou mnohem spořivější....

Číst dál

  dub 18, 2022

Byl objeven nový druh plicních buněk. Jejich absence souvisí s rozvojem CHOPN

Výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature (i.f. 49,96) popisuje analýzu tkáně lidských plic, díky které byly identifikovány tzv. RASCs buňky, které ohraničují vlákna hluboko v plicích blízko plicních sklípků, kde se dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého....

Číst dál

  led 14, 2022

Buňka odsouzená k zániku může zvrátit svůj osud, potvrzuje výzkum

Programovaná buněčná smrt je nevratný proces, který směřuje k zániku buňky. Speciální typ buněčné smrti zvaný pyroptóza ale zánikem buňky skončit nemusí. Američtí vědci objasnili mechanismus, který za tím stojí....

Číst dál

  pro 06, 2021

První žijící roboti, kteří se dokáží množit

Malé živé stroje zvané “xenoboti” dokáží vytvářet své kopie. Stroje, které vypadají jako Pacman jsou vyrobené z žabích buněk. Nově popsaná forma replikace nabízí vhled do navrhování biologických robotů, kteří se budou sami množit....

Číst dál

  pro 01, 2021

Synchronizace neuronů pomocí théta vln zlepšuje paměť

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí....

Číst dál

  čvc 01, 2021

Vědcům se podařilo vyvinout myší embryo s bijícím srdcem

Díky pokroku, který věda udělala za několik posledních dekád, jsme mohli slyšet o nejrůznějších případech laboratorním vytvoření tkáně či celých orgánů. Nedávno publikovaný výzkum popsal další posun. Vědci vyvinuli myší embryo s funkčním srdcem....

Číst dál

  dub 02, 2021

Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků....

Číst dál

  bře 25, 2021

"Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch....

Číst dál

  bře 18, 2021

Slzné žlázy z kmenových buněk. Naděje pro léčbu Sjogrenova syndromu

Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat slzné žlázy přímo z lidských kmenových buněk tak, aby dokázaly produkovat skutečné slzy. Zdánlivě nevýznamný objev by mohl pomoci lidem trpících poruchami produkce slz....

Číst dál

  led 15, 2021

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi....

Číst dál

  říj 06, 2020

Nanočásticové vypínače se mohou stát nejefektivnější známou genovu terapií

Genová terapie zaznamenává ve 21. století zásadní rozvoj. V pondělí byla publikována práce vědců z MIT, jejichž speciálně upravené nanočástice mohou znamenat revoluci nejen v léčbě rakoviny, ale možná mnohých jiných nemocí....

Číst dál