EVOLUCE

VĚDA

Nález obřího ichtyosaura dokazuje, že evoluce může být extrémně rychlá

Objev lebky obřího ještěra v USA by mohl přinést nový pohled na rychlost, kterou evoluce pracuje. Fosílie ichtyosaura dlouhá téměř dva metry byla nalezena na území státu Nevada.

VĚDA

Vědci nalezli 2,5 miliardy let staré stopy života v grónském rubínu

Kousek rubínu nalezený v Grónsku, které je známé pro své zásoby červených drahokamů, obsahoval grafit. Vědci věří, že chemické zbytky v něm obsažené poukazují na 2,5 miliardy let staré stopy života.

VĚDA

Jak se samičky kolibříků brání sexuálnímu obtěžování? Maskují se za samečky.

U kolibříků dochází ke zvláštnímu jevu – některé samičky jsou zbarveny stejně nápadně jako samečci a dosud se nepodařilo vysvětlit, proč tomu tak je. Výsledky nové rozsáhlé studie naznačují, že se tím samičky účinně vyhýbají sexuálnímu a jinému agresivnímu napadání ze strany ostatních jedinců.

VĚDA

Morfologie žraločích zubů objasňuje evoluci žraloků napříč vymíráním na konci křídy

Změny v ekologii a evoluci žraloků byly nyní analyzovány podle morfologických nerovností zubů, ty bývají základem rekonstrukce dávné biodiverzity žraloků

VĚDA

Echolokace nově objevena u hlodavců

Echolokace je známá spíše jako raritní způsob orientace v prostoru u delfínů nebo netopýrů. Vědci ji nyní podrobně popsali u několika druhů plchů. Jedná se tak o první hlodavce, u nichž byl tento fenomén pozorován.

VĚDA

Na Sibiři byly poprvé nalezeny ostatky neandrtálčího otce a dcery

Analýza 50 tisíc let starých ostatků neandrtálců z ruské Sibiře prokázala příbuzenský vztah otce a dcery u dvou jedinců. Dalších dvanáct nalezených koster patřilo jejich příbuzných. Objev poukazuje na možný bližší vztah otců ke svým rodinám.

VĚDA

DNA získaná z ostatků nalezených na ostrově Sulawesi poukazuje na novou lidskou vývojovou větev

Jeskyně Sulawesi oplývá prastarými kresbami a dalšími pozůstatky po pravěkých obyvatelech. DNA získaná z fosílie zde nalezené poukazuje na dosud nepopsanou popualaci lidí.

VĚDA

Vědci vytvořili lidsko-opičí embrya

Vědci vpravili lidské kmenové buňky do embryí primátů a vypěstovali chiméry. Ty udrželi při životě celých 20 dní. Navzdory etickým problémům má výzkum silný potenciál přinést nový pohled na vývojovou biologii a evoluci, včetně podstaty rozvoje některých nemocí.

VĚDA

Vědci představili posledního předka bakterií na planetě

Bakterie jsou nejstarší formy života na Zemi. Objevily se před více než 3.5 miliardami let. Tím jak by taková nejstarší forma života mohla vypadat se zabývali evoluční biologové z Heinrich-Heine Univerzity v Düsseldorfu.

VĚDA

Proč se člověku vyvinul větší mozek, než jiným lidoopům

Nová studie poprvé odhalila důvod, proč jsou lidské mozky výrazně větší a obsahují třikrát více neuronů, než mozky šimpanzů a goril. Práce identifikovala klíčový molekulární přepínač, díky kterému mohou mozkové organoidy lidoopů růst jako lidské a naopak.

VĚDA

Zkoumání genomu nejvyšších zvířat současnosti, žiraf, odhaluje geny, zodpovědné za jejich unikátnost

Se svou výjimečnou anatomií a sadou evolučních adaptací je žirafa výjimečným případem evoluce a fyziologie zvířat. Nyní mezinárodní tým vědců vyprodukoval vysoce kvalitní genom žirafy a zkoumal, které geny pravděpodobně budou odpovědné za jedinečné biologické vlastnosti těchto zvířat.

VĚDA

Nejen ještěrkám, i aligátorům dorůstají ocasy

Nový výzkum odhalil, že mladí aligátoři disponují podobnými regeneračními schopnostmi, jako ještěrky. Jejich ocasy mohou dorůstat až o 18% celkové délky jejich těla. Vědci, kteří studii provedli, spekulují, že jim tato schopnost dává výhodu v kalných vodních stanovištích.

VĚDA

Vznik křídel hmyzu objasněn novou studií, jejich původ sahá ke korýšům

V posledních letech se objevily zajímavé a konkurenční teorie vývoje křídel hmyzu, ale žádná nebyla zcela uspokojivá. Nakonec tým z Marine Biological Laboratory tuto kontroverzi uvedl na pravou míru pomocí vodítek ze starých vědeckých prací a za pomoci nejmodernějších genomických přístupů.

EKOLOGIE

Komerční sběr horské rostliny vedl k její evoluci, vyvinula si kamufláž

Barva je v přírodě zásadní pro přežití a reprodukci. Lidé mohli mít zásadní vliv na vývoj adaptivního zbarvení, mimo jiné prostřednictvím komerční sklizně. Nová studie ukazuje, že populace čínských léčivých bylin si vyvinuly kamufláž se souvisejícím tlakem sklizně, aby se vyhnuly nalezení sběrači.

VĚDA

Vědci identifikovali dříve neznámého předka krokodýlů, rodokmen prehistorických teleosauroidů byl aktualizován

Vědci z Univerzity v Edinburgu identifikovali jeden druh dříve neznámého teleosauroida a sedm jeho blízkých příbuzných. Tento tvor je vzdáleným příbuzným současných gaviálů. Evoluce teleosauroidů nebyla až doposud příliš dobře chápána.

VĚDA

Žraločí předek Megalodon nebyl jen obrovský. Zcela vybočoval z měřítka své doby

Není to tak dávno, co vědci odhalili velikost prehistorického žraloka, známého jako Otodus megalodon. Jeho gigantismus, dosahující stejné délky jako bowlingová dráha, tedy přibližně 16 metrů, vědce skutečně zaskočil. Nově však zjišťují, že tento tvor zcela vybočoval tehdejšímu velikostnímu měřítku.

EKOLOGIE

Studie odhalila velikost prehistorického žraloka Megalodona. Jeho ploutev měřila tolik, co dospělý člověk

Megalodon - legendární prehistorický žralok, jehož velikost jsme doposud pouze hrubě odhadovali. Rozměry tohoto obrovského zvířete však potvrdila nová studie, vedená Univerzitou v Bristolu a Swansea.

VĚDA

Evoluční výhodou polorejnoků je jejich, už po dobu 160 milionů let, stálý životní styl

Žralok je obecně vyobrazován jako velký, rychlý predátor. Existuje ale skupina žraloků, polorejnoci, kteří se tomuto obrazu nepodobají. Žijí na dně moří a podobají se spíše svým příbuzným rejnokům. Jejich adaptacemi, životním stylem a evoluční výhodou se zabývá nová studie.

VĚDA

Ženy s neandrtálským genem jsou plodnější, ukazuje studie

Zhruba třetina evropských žen disponuje genovou variantou, kterou jejich dávní předkové získali od neandrtálců. Gen tohoto původu, kódující receptor progesteronu, byl díky výzkumu německo-švédského týmu identifikován jako důležitý element úspěšného těhotenství a vyšší plodnosti.

VĚDA

První nervové dráhy lidské řeči jsou nejméně 25 milionů let staré

O celých 20 milionů let starší, než se předpokládalo - tolik a možná i mnohem starší je lidská řeč. Mezinárodní výzkumné týmy tuto skutečnost odhalili ze skenů můzků současných primátů a inspirovali řadu vědců po celém světě k navazujícímu bádání.

VĚDA

Nejstarší lidská DNA, která byla kdy nalezena, objasňuje náš rodokmen

Vědci z Kodaňské univerzity nalezli v pravěkém zubu nejstarší lidskou DNA, kterou se kdy podařilo získat. Díky metodě zvané paleoprotemika odhalili důležité evoluční vztahy v našem rodokmenu.

VĚDA

Kde se vzal potápěcí reflex

Zajisté jste se setkali s tím zvláštně uklidňujícím pocitem, který nastane, když se na chvíli ponoříte pod vodu. Relax, který se Vám dostává, není jen díky tomu, že jste zrovna v horké vaně nebo nasloucháte zvuku vln. Stojí za tím mnohem více.