GENETIKA

BIOLOGIE

Geneticky upravená rajčata obsahují více vitamínu D. Mohla by pomoci v prevenci Parkinsonovy choroby

CRISPR technologie poslední roky hýbe celou biologií a vědecké skupiny se snaží přijít na to, co všechno je díky ní možné. S její pomocí se nedávno podařilo zvýšit hladinu vitaminu D u rajčat.

ARCHEOLOGIE

Biologům se povedlo analyzovat DNA obětí ze zničených Pompejí

Vysoké teploty většinou zničí veškerou DNA, kterou živý organismus obsahuje. Vědci se to stejné domnívali i obětech pompejského neštěstí. Pokus o analýzu DNA jeho obětí však přinesl překvapivé výsledky.

BIOLOGIE

Editace genů byla poprvé použita ke změně chování křečků. Výsledky byly překvapivé

Technika CRISPR-Cas9 je již obecně známou metodou pro editaci genů. Díky ní vědci dokáží opravovat chyby v genetické informaci s velkou přesností. Nedávno byla poprvé využita i pro navození změny chování u pokusných zvířat.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Genová terapie by mohla pomoci pacientům trpícím neuropatií

Nový potenciální přístup k léčbě pacientů s poškozením míchy byl publikován v časopise Molecular Therapy. Díky němu by lékaři mohli ulevit neuropatiím, kterými trpí až polovina léčených.

VESMÍR

V meteoritech byly objeveny všechny báze lidské DNA

Meteority, které spadly na naší planetu v posledním století obsahují všechny z pěti bází nacházejících se v naší DNA a RNA. Objev nahrává teorii možného vzniku života z tělesa pocházejícího mimo Zemi.

VĚDA

Octomilky v roli výživových poradců

Někdo si nedokáže představit ráno bez pořádné misky ovesné kaše, někoho zase nastartuje jedině hromada míchaných vajíček. V nové studii využili vědci mouchy octomilky, pomocí nichž nastínili důvod, proč má něčí metabolismus raději sacharidy, něčí zase bílkoviny nebo tuky.

VĚDA

Další milník pokořen: Vědci přečetli celý lidský genom

V roce 1990 si dal Human Genome Project za cíl rozluštit sekvenci většiny lidského genomu. Dosud ale zůstaly některé části našich chromozomů neznámé. Rozsáhlý projekt amerických vědců nyní zvládl přečíst naši genetickou informaci téměř do posledního písmenka.

VĚDA

Genetická analýza porovnala galapážské želvy, výsledek je překvapivý

Na Galapágách byl objeven nový druh obří želvy poté, co proběhlo testování DNA zvířat žijících na jednom ostrově.

EKOLOGIE

Hnízdo jako časová schránka? Vědci za pomoci analýzy DNA zkoumají botanické složení ptačích obydlí

Ptačí hnízda jsou poměrně častým exemplářem muzejních sbírek. Mohou nám mnoho odhalit o složení flóry v místech, kde vznikly. Nyní dokážeme díky moderním genetickým metodám analyzovat i vzorky, v nichž nelze jednotlivé druhy rostlin odlišit makroskopicky. To nám umožní lépe chápat proměny krajiny.

VĚDA

Horníci v době železné konzumovali sýr s modrou plísní a pivo, ukazuje studie mikrobiomu ze solných dolů

Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.

VĚDA

Nejbližším příbuzným domácího psa je vlk japonský, ukazuje DNA analýza

Tým vědců z Japonska našel důkazy, že vlk japonský je nejbližší známý příbuzný psů domácích. Publikovaná studie popisuje genetickou analýzu vyhynulého vlka japonského a jeho příbuznost k moderním psům.

VĚDA

Dočasné potlačení ovulace jako možná zbraň proti genetickým vadám plodu

Věk matky je popisován jako nejrizikovější faktor pro vznik genetických vad plodu, jako je například Downův syndrom. Vědci nyní na myších zkoumali, jaký vliv na kvalitu mateřských vajíček má počet ovulací, které předcházejí samotnému těhotenství.

VĚDA

Genetická příčina endometriózy objevena

Desítky let výzkumu vyvrcholily průlomovou studií identifikující novou genetickou modifikaci, která je spojena s vážnými případy endometriózy. Je známo, že gen hraje roli v několika zánětlivých onemocněních, a nové nálezy vedou vědce k nové nehormonální léčbě bolestivých stavů.

VĚDA

Složitost hadích jedů je dána fylogenetickou rozmanitostí jejich kořisti

Pestrost kořisti hadů z podčeledi chřestýšovití hraje roli v komplexitě složení jejich jedu. Nová studie ale ukazuje, že nezáleží na počtu druhů, kterými se had živí, ale na tom, jak je od sebe kořist vzdálená evolučně, fylogeneticky.

VĚDA

Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.

VĚDA

Muška se brání rostlinným toxinům pomocí genu, který jim ukradla

Velká genová loupež. Tak lze s nadsázkou označit událost, ke které došlo před miliony let. Díky ní je hmyzí škůdce odolný vůči toxinům, které rostlina na svou obranu produkuje.

VĚDA

Vědci objevili padesát nových genů spojených s barvou očí

Když se řekne „barvy očí", hned si je jednoduše představíme – modrá, zelená a hnědá. Mezinárodní tým vědců však nyní ukázal, že genetický základ barev lidského oka je mnohem komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

VĚDA

Zkoumání genomu nejvyšších zvířat současnosti, žiraf, odhaluje geny, zodpovědné za jejich unikátnost

Se svou výjimečnou anatomií a sadou evolučních adaptací je žirafa výjimečným případem evoluce a fyziologie zvířat. Nyní mezinárodní tým vědců vyprodukoval vysoce kvalitní genom žirafy a zkoumal, které geny pravděpodobně budou odpovědné za jedinečné biologické vlastnosti těchto zvířat.

VĚDA

Známá jako živoucí fosilie, podle nové studie latimérii podivné tento titul ale nepřísluší

Zatímco se tělo latimérie příliš nezměnilo, její genom, podle nové studie, říká něco jiného. Vědci objevili, že před 10 miliony let získala 62 nových genů.

VĚDA

Nový výzkum podporuje teorii, že život na Zemi vzešel ze směsi DNA a RNA

Vědci popsali novou chemickou reakci, která mohla v prapočátcích života na Zemi stát za sestavením stavebních bloků DNA. A to ještě předtím, než na světě vůbec existovaly proteinové katalyzátory enzymy. Tyto poznatky by jednou mohly vést k novým chemickým metodám výroby nukleových kyselin.

VĚDA

Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky

Korálové útesy představují místa s největší biodiverzitou na naší planetě. S probíhající změnou klimatu však čelí bezprostřednímu ohrožení. Vědci se proto snaží pomocí elegantní molekulárně genetické metody CRISPR/Cas9 porozumět, jak se koráli se stresovými podmínkami vypořádávají.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Počet jedinců kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské se odhaduje asi na dvacet, přesto se rodí zdravá mláďata

Kriticky ohrožená sviňucha kalifornská (Phocoena sinus) přežila v malém počtu v rodném Kalifornském zálivu v Mexiku už stovky tisíc let, zjistila nová genetická analýza. Studie zjistila jen malé známky inbreedingu nebo jiných rizik, často spojených s malou velikostí populace.

VĚDA

Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten

Američtí vědci geneticky modifikovali laboratorně pěstované svalové buňky hovězího dobytka o některé látky, které nalezneme pouze v rostlinách. Stojíme na prahu superpotravin, které lidskému tělu dodají veškeré potřebné živiny?

VĚDA

Jak geny ovlivňují naši svobodnou vůli

Geny a DNA, struktury ovlivňující naši výšku, barvu očí, vlasů, celkový vzhled, ale také například predispozice k určitým nemocem. Nyní vědecké studie naznačují, že by geny mohly být zodpovědné také za věc, kterou většina lidí považuje za výsledek svobodné vůle, neboli za naše chování.