GENETIKA - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Složitost hadích jedů je dána fylogenetickou rozmanitostí jejich kořisti

Pestrost kořisti hadů z podčeledi chřestýšovití hraje roli v komplexitě složení jejich jedu. Nová studie ale ukazuje, že nezáleží na počtu druhů, kterými se had živí, ale na tom, jak je od sebe kořist vzdálená evolučně, fylogeneticky.

VĚDA

Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.

VĚDA

Muška se brání rostlinným toxinům pomocí genu, který jim ukradla

Velká genová loupež. Tak lze s nadsázkou označit událost, ke které došlo před miliony let. Díky ní je hmyzí škůdce odolný vůči toxinům, které rostlina na svou obranu produkuje.

VĚDA

Vědci objevili padesát nových genů spojených s barvou očí

Když se řekne „barvy očí", hned si je jednoduše představíme – modrá, zelená a hnědá. Mezinárodní tým vědců však nyní ukázal, že genetický základ barev lidského oka je mnohem komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

VĚDA

Zkoumání genomu nejvyšších zvířat současnosti, žiraf, odhaluje geny, zodpovědné za jejich unikátnost

Se svou výjimečnou anatomií a sadou evolučních adaptací je žirafa výjimečným případem evoluce a fyziologie zvířat. Nyní mezinárodní tým vědců vyprodukoval vysoce kvalitní genom žirafy a zkoumal, které geny pravděpodobně budou odpovědné za jedinečné biologické vlastnosti těchto zvířat.

VĚDA

Známá jako živoucí fosilie, podle nové studie latimérii podivné tento titul ale nepřísluší

Zatímco se tělo latimérie příliš nezměnilo, její genom, podle nové studie, říká něco jiného. Vědci objevili, že před 10 miliony let získala 62 nových genů.

VĚDA

Nový výzkum podporuje teorii, že život na Zemi vzešel ze směsi DNA a RNA

Vědci popsali novou chemickou reakci, která mohla v prapočátcích života na Zemi stát za sestavením stavebních bloků DNA. A to ještě předtím, než na světě vůbec existovaly proteinové katalyzátory enzymy. Tyto poznatky by jednou mohly vést k novým chemickým metodám výroby nukleových kyselin.

VĚDA

Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky

Korálové útesy představují místa s největší biodiverzitou na naší planetě. S probíhající změnou klimatu však čelí bezprostřednímu ohrožení. Vědci se proto snaží pomocí elegantní molekulárně genetické metody CRISPR/Cas9 porozumět, jak se koráli se stresovými podmínkami vypořádávají.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Počet jedinců kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské se odhaduje asi na dvacet, přesto se rodí zdravá mláďata

Kriticky ohrožená sviňucha kalifornská (Phocoena sinus) přežila v malém počtu v rodném Kalifornském zálivu v Mexiku už stovky tisíc let, zjistila nová genetická analýza. Studie zjistila jen malé známky inbreedingu nebo jiných rizik, často spojených s malou velikostí populace.

VĚDA

Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten

Američtí vědci geneticky modifikovali laboratorně pěstované svalové buňky hovězího dobytka o některé látky, které nalezneme pouze v rostlinách. Stojíme na prahu superpotravin, které lidskému tělu dodají veškeré potřebné živiny?

VĚDA

Jak geny ovlivňují naši svobodnou vůli

Geny a DNA, struktury ovlivňující naši výšku, barvu očí, vlasů, celkový vzhled, ale také například predispozice k určitým nemocem. Nyní vědecké studie naznačují, že by geny mohly být zodpovědné také za věc, kterou většina lidí považuje za výsledek svobodné vůle, neboli za naše chování.

EKOLOGIE

Svítící štít chrání želvušky před smrtícím zářením

Želvušky. Roztomilí superhrdinové, kteří dovedou přežít extrémní teploty, pobyt ve vakuu, lázeň z kapalného helia nebo velmi silnou radioaktivitu. Podle nového objevu Suma a kol. k tomu využívají fluorescenční štít.

VĚDA

Zoologové oživili 40 let zmrazené buňky k naklonování ohroženého koně Převalského

Výzkumníci v San Diego Zoo Global naklonovali koně Převalského. Celých 40 let byly buňky hřebce koně Převalského zmrazené v čase při teplotě -196 °C. Nyní vědci buňky oživili a jednu z nich spojili s neoplodněným vajíčkem koně domácího.

VĚDA

Plavající šneci – titáni oceánů

Pteropodi patří mezi skupinu zadožábrých plžů. Do jejich širší příbuznosti tedy patří i ti suchozemští. Vznešeně se rozdělují na dvě hlavní skupiny - mořské anděly a motýly.

VĚDA

Jak rostliny zajišťují pravidelné rozmístění semínek

Mezinárodní tým vědců zkoumal, jak je rozmístění semen koordinováno s růstem plodů. Publikace, která vyšla v časopise Current Biology vysvětluje genetické mechanismy, které jsou základem tohoto procesu.

VĚDA

DNA dinosaurů může být blízká savčí

Vědátoři z Northern Arizona University v srpnu letošního roku publikovali článek, ve kterém popisují podobu možného genomu dinosaurů. Použili k tomu čerstvě rozluštěný genetický kód hatérie.

VĚDA

Cítíte bolest více než ostatní – možná za to mohou neandrtálské geny

Vědci identifikovali v genomu neandrtálců mutaci v nervových buňkách, která je zodpovědná za silnější vnímání bolesti. Stejnou mutaci můžeme nalézt i u dnešní populace.

VĚDA

Pomocí CRISPR bychom mohli ovlivnit pohlaví potomků, ukazuje geneticky upravený býk

Po naklonované ovci Dolly přichází Cosmo - CRISPRem upravený býk, jehož embryo bylo umělým vložením genu zmanipulováno k samčímu pohlaví a došlo k rapidnímu nárůstu pravděpodobnosti plození mužských potomků.

VĚDA

Lidský chromozom X byl poprvé v historii kompletně osekvenován

Přestože jsme schopni v řádu hodin sekvenovat obrovské úseky DNA, některé části zůstávaly až doposud nezmapované. Mezinárodní tým vědců poprvé v historii kompletně sekvenoval pohlavní chromozom X a přispěl k pochopení vývoje našeho druhu.

VĚDA

Stanfordští vědci poprvé opravili sekvenci mitochondriální DNA

O problematice úpravy genových sekvencí jste se v našich článcích již mohli dočíst mnoho. Fenomén CRISPR však není zcela dokonalý a nestačí na léčbu některých dědičných chorob, které nepramení z poškození jaderné DNA.

VĚDA

Protein mechu opravuje genetické defekty kvetoucích rostlin

Vědci z Bonnské univerzity převedli jednoho z korektorů genetické informace z mechu Physcomitrium patens do kvetoucí rostliny a překvapivě provádí svou práci stejně spolehlivě jako v mechu samotném.

VĚDA

Ředění krevní plazmy omlazuje, zjistili američtí genetici

Zastavit procesy stárnutí v lidském těle je téma, kterému velmi rádi věnujeme dlouhodobě pozornost. Pokrok na sebe nenechal dlouho čekat a na prahu stojí další průlomová fakta. Skupina bioinženýrů z Kalifornie odhalila, že ředěním krevní plazmy lze dosáhnout omlazujícího účinku.

VĚDA

Světlem aktivovaný CRISPR upravuje DNA s vysokou přesností v řádu sekund

Molekulární skalpel CRISPR, umožňující přesnou úpravu vybrané sekvence DNA, je zaslouženým fenoménem 21. století. Vědci z John Hopkins Medicine přicházejí s novou metodou jeho využití, která umožňuje přesnou editaci genů již po několika vteřinách za pomoci světla.

VĚDA

Ženy s neandrtálským genem jsou plodnější, ukazuje studie

Zhruba třetina evropských žen disponuje genovou variantou, kterou jejich dávní předkové získali od neandrtálců. Gen tohoto původu, kódující receptor progesteronu, byl díky výzkumu německo-švédského týmu identifikován jako důležitý element úspěšného těhotenství a vyšší plodnosti.