HEALTH

KORONAVIRUS

COVID-19 způsobuje hyperaktivitu krevních destiček, která může vést k infarktům a mrtvicím

Vědci z Utahu odhalili souvislost mezi onemocněním COVID-19 a zvýšenou srážlivostí krve, která může u pacientů trpících touto nemocí vést k život ohrožujícím stavům. Jejich práce rovněž navrhla, jakými cestami by bylo možné zvýšené agregaci krevních destiček zabránit.

VĚDA

Na menopauze záleží. Vědci potvrdili vyšší riziko vzniku onemocnění srdce u žen s uměle navozenou menopauzou

Během menopauzy klesá u žen hladina estrogenu. Ten má protektivní účinky na kardiovaskulární systém. Pokud žena projde menopauzou brzy, například kvůli chirurgickému odstranění vaječníků, snížená hladina estrogenu v krvi následně zvýší riziko srdečních chorob. Řešením by mohla být hormonální léčba.

VĚDA

Ultra rychlý inzulín účinkuje čtyřikrát rychleji než stávající léky

Diabetes je jedním z významných problémů současné medicíny. Jedním z důležitých faktorů vyvíjených léčiv je i rychlost jejich účinku. Američtí vědci nově přicházejí s variantou inzulínu, která by mohla znamenat na poli cukrovky podstatný krok kupředu.

TECHNOLOGIE

Nový typ hydrogelu může zcela zastoupit skutečnou chrupavku

Chrupavka hraje v našem těle velice důležitou roli. Je dostatečně silná na to, aby odolala tělesné hmotnosti, ale zároveň měkká a pružná, aby po desetiletí tlumila nárazy. Taková kombinace vlastností je v laboratoři těžko reprodukovatelná.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Ředění krevní plazmy omlazuje, zjistili američtí genetici

Zastavit procesy stárnutí v lidském těle je téma, kterému velmi rádi věnujeme dlouhodobě pozornost. Pokrok na sebe nenechal dlouho čekat a na prahu stojí další průlomová fakta. Skupina bioinženýrů z Kalifornie odhalila, že ředěním krevní plazmy lze dosáhnout omlazujícího účinku.

VĚDA

Vytrvalostní sporty pozitivně ovlivňují až tisíc genů, potvrzuje studie

Sportem ku zdraví - tuto zažitou frázi potvrdil na úrovni sekvenace RNA mezinárodní tým vědců. Zjistil, že vytrvalostní disciplíny pozitivně ovlivňují aktivitu až 1 000 genů souvisejících s metabolismem a potvrdil, že i několikaměsíční fyzická aktivita může genovou expresi zásadně ovlivňovat.

VĚDA

Tajná skrýš HIV – mozkové buňky poskytují viru útočiště před dalším šířením

Již v předchozích článcích s mikrobiologickou tématikou jsme zabrousili na problém "bakteriální perzistence". Tento fenomén se dle výsledků nové studie vyskytuje i u viru HIV, který využívá mozkové buňky nakažených jako dočasné útočiště před dalším šířením.

VĚDA

Speciální imunitní buňky mohou být výrazným pomocníkem při hubnutí

Australští vědci objevili, že speciální imunitní buňka zvaná eosinofil, která v lidském těle běžně reaguje na přítomnost mnohobuněčných parazitů, může mít zásadní vliv na spalování tuků v relativně nově objevené "béžové tukové tkáni". Jsou tak na cestě k vývoji zcela nové metody léčby obezity.

APLIKACE

Aplikace detekuje příznaky anémie pomocí fotografie oční bulvy smartphonem

Na plnohodnotný krevní obraz u lékaře si musíte často počkat i několik dnů. V budoucnu si možná vystačíte jen s chytrým telefonem. Nová aplikace, vyvíjená americkými vědci, vyodnocuje ze snímku oční bulvy hladiny hemoglobinu, srovnatelné s běžnými klinickými testy.

STARTUPY

Kanadský startup buduje obří farmu na pěstování psychedelických hub pro medicínské účely

Jsou psychedelika budoucností moderní medicíny? Tuto otázku si hodlá zodpovědět ambiciózní startup Anahit Therapeutics, který na Jamajce buduje zařízení na pěstování hub produkujících v současné době intenzivně studovanou látku psilocybin. Využití by mohla nalézt v léčbě mnoha typů nemocí.

VĚDA

Robotické bílé krvinky dodávají léky na konkrétní místa v těle

Seznamte se s robotickými dopravníky, které inspirovány pohybem bílých krvinek vyhledávají specifická místa v krevním řečišti a uvolňují transportované látky. Využití mohou nalézt například v léčbě nádorů.

VĚDA

Fialové světlo selektivně aktivuje léky v malých skupinách buněk

Fotofarmakologie je vědecký obor, který vám nejspíš mnoho neříká. Schopnost manipulovat s molekulami v konkrétních skupinách buněk pomocí světla je však průlomovou technikou moderní medicíny. Seznamte se s prací, která na poli této problematiky zaznamenala skutečný pokrok.

TECHNOLOGIE

Nejpokročilejší bionickou ruku ovládá přímo mysl pacienta

Seznamte se s umělou rukou, kterou lze ovládat tak přirozeně, jako by byla zcela přirozená. Tři pacienti, kteří s nimi již několik let žijí ji hodnotí velice pozitivně. Jeden z nich si s její pomocí snadno opraví auto.

VĚDA

Američtí vědci jsou o krok blíže k potlačení alkoholismu na úrovni mozku

Bylo by možné zvrátit závislost na opiátech manipulací s určitými mozkovými oblastmi? Vědci z Jižní Karolíny přicházejí s výsledky práce, která by mohla výrazně pomoci potlačit konzumaci alkoholu na úrovni buněčných receptorů.

TECHNOLOGIE

Nový hydrogel může výrazně urychlit hojení poraněných vazů a šlach

Mezinárodní tým vědců se pustil do vývoje rehabilitačního gelu, který by pomohl urychlit hojení přetržených vazů a šlach, sužující řadu aktivních sportovců. Přišel s efektivním hydrogelem, který se v poškozené tkáni formuje do podoby podpůrné struktury, která urychluje růst kolagenu.

VĚDA

Vědci z MIT pracují na zařízení, které ovládne vaše sny

Tým vědců si od nositelného zařízení slibuje nejen schopnost zaznamenat sny uživatele, ale také možnost kontrolovat jejich obsah. Je libo vyzkoušet si ve spánku let do vesmíru nebo ještě něco bláznivějšího?

VĚDA

Dodržování společenského odstupu bude možná nutné až do roku 2022, naznačuje studie

Nová studie harvardských vědců přichází se závěrem, že i po překonání počáteční pandemie koronavirového onemocnění COVID-19 budeme muset dodržovat společenský odstup. A to až po dobu několika let.

VĚDA

Nejrozsáhlejší dosavadní studie propojuje metabolismus glukózy s Alzheimerovou chorobou

Výzkum Alzheimerovy choroby zaznamenal další zásadní milník. Vědci z National Institute on Aging (NIA) odhalili významnou souvislost mezi proteiny podílejícími se na metabolismu glukózy a rozvojem tohoto onemocnění.

VĚDA

Dosud největší studie onemocnění COVID-19 u dětí upozorňuje, že i mladí pacienti mohou mít těžké příznaky a nemoci podlehnout

Studie dosud největšího počtu dětských pacientů s koronavirovým onemocněním potvrzuje, že se u nich méně často projeví typické příznaky jako kašel nebo horečka. Přesto se část dětí potýkala s těžkým průběhem, včetně tří hlášených úmrtí.

VĚDA

Umělý virus zneškodňuje chřipku napodobováním plicních buněk

V době virové pandemie mají inovativní léčebné postupy cenu zlata. S jedním takovým přichází berlínští vědci, kteří pomocí syntetické biologie připravili doslova "virovou mucholapku", napodobující plicní buňky a účinně znehybňující virus chřipky.

VĚDA

Nadějný lék účinně blokuje časná stádia COVID-19 v umělých lidských tkáních

Tým doktora Penningera, který již dříve popsal klíčový receptor ACE2, fungující jakožto vstupní vrátka pro nový typ koronaviru do hostitelských buněk, vytvořil geneticky modifikovanou variantu tohoto receptoru, který dokáže SARS-CoV-2 znemožnit průnik skrze membránu a další množení.

VĚDA

SARS-CoV-2 mutuje pomalu - naděje pro budoucí vakcíny

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2 není po mutační stránce žádným rychlíkem. Přestože nové varianty strůjce pandemie nyní silně zasahují Spojené státy a jiné země, slibují si virologové od vyvíjené vakcíny dlouhodobou ochranu.

VĚDA

Krev vyléčených z COVID-19 může zachraňovat životy, hlásí americké nemocnice

Metoda léčby, která účinně zafungovala při epidemii chřipky v roce 1918, SARS i eboly bude znovu použita u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 ve Spojených státech. Jaké jsou její přednosti? V současné době je dostupná prakticky v každé zemi a snadno aplikovatelná.

VĚDA

Polovina nakažených koronavirem nemá vůbec žádné příznaky, ukazuje nová studie

Čerstvá studie z Islandu ukazuje, že přibližně polovina nakažených onemocněním COVID-19 netrpí žádnými příznaky. Tento výsledek potvrzuje, jak důležité je testovat co největší počet obyvatel.