VĚDA Vědomí nemusí být privilegiem savců Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.
VĚDA Parkinsonova choroba může vznikat ve střevním nervovém systému Parkinsonova choroba je tradičně spojována s poškozením nervového systému a typickým třesem. Nejnovější studie ukazuje, že choroba může mít počátek nejen v mozku, ale i ve střevech. Tato varianta by mohla ovlivnit budoucí léčbu a diagnostiku závažné neurodegenerativní nemoci.
VĚDA Hraní videoher v dětství může zlepšit paměť v dospělosti Ukazuje se, že vliv hraní videoher na fungování lidského mozku přetrvává i mnoho let poté, co jedinci s hraním přestali.
VĚDA Ve zdravém těle zdravý duch – cvičení pomáhá předcházet úzkosti Naše fyzické zdraví souvisí s psychickým a naopak. Pravidelný pohyb nám pomůže s udržením zdravé váhy, srdce, ale pomůže nám bojovat i s úzkostí či depresí.
APLIKACE Aplikace, která umožní ovládat naše sny, už není jen hudbou budoucnosti Vědci z amerického MIT ve své nové studii ukázali unikátní metodu, která umožňuje experimentátorům interagovat přímo se snícím mozkem člověka a manipulovat tak s obsahem jeho snů. Otevírají se tím nové obzory pro studium toho, jak sny ovlivňují náš život.
VĚDA Ženy s Alzheimerovou chorobou žijí déle než muži – mohou za to dva chromozomy X Ženy, které na rozdíl od mužů přirozeně disponují dvěma pohlavními chromozomy X, získávají v boji s Alzheimerovou chorobou značnou výhodu – dostává se jim dvojité dávky ochranného proteinu.
VĚDA Druhý mozek, uložený ve střevech, pravděpodobně ovlivňuje naši náladu Věděli jste, že střevní mikroflóra úzce komunikuje s naším mozkem? O této obrovské mase bakterií se někdy hovoří jako o jakémsi druhém centru, které zásadně ovlivňuje vznik některých onemocnění.
VĚDA Cítíte bolest více než ostatní – možná za to mohou neandrtálské geny Vědci identifikovali v genomu neandrtálců mutaci v nervových buňkách, která je zodpovědná za silnější vnímání bolesti. Stejnou mutaci můžeme nalézt i u dnešní populace.
VĚDA Tři mouchy jednou ranou – deprese, PTSD nebo alkoholismus mohou být léčeny oxidem dusným Plyn smíchu - tak je všeobecně znám oxid dusný, který by podle nové studie mohl pomoci při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nebo například závislosti na alkoholu. Nejnovější výsledky rovněž ukázaly, že inhalací oxidu dusného může u pacientů dojít k rychlé úlevě od těžkých depresí.
VĚDA Lidé mají stereo čich, jeho výzkum pomůže s vývojem virtuální reality s čichovými vjemy Mozek využívá rozdílů mezi vstupy do párových smyslových orgánů - očí a uší, aby vytvořil trojrozměrný obraz a navigoval jedince v prostředí. Jestli a jak se to děje v případě čichu, není jasné. Nová studie Institutu psychologie Čínské akademie věd se zabývá zkoumáním stereo-čichu lidí.
VĚDA Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.
VĚDA Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.
VĚDA Vědci vytvořili simulovaný mozek inspirovaný mořským plžem, studovali na něm vývoj drogové závislosti Vědci vytvořili počítačový model mozku, založený na nervové soustavě mořského plže. Naučili jej shánět potravu, cítit hlad a sytost a zvykat si na nové látky. Když mu nabídli drogu, stal se závislým.
VĚDA Dotek synchronizuje mozkovou aktivitu, ukazuje nová studie na párech Mezi tím, co se snažíme mezi lidmi udržovat bezpečné odstupy, vědci zkoumají, jak náš mozek vnímá dotek druhého člověka. Studie finských vědců přichází s novou metodou, jak lidský dotek zkoumat.
VĚDA MindMed vyvíjí látku, která zastavuje účinky LSD. Pomoci by mohla v léčbě duševních poruch psychedeliky Jedním z kandidátů na léčbu duševních poruch je v současné době i LSD. Švýcarští vědci pracují na vývoji léku, který by v případě neblahých následků u pacientů zastavoval jeho účinky do 30 minut.
VĚDA První nervové dráhy lidské řeči jsou nejméně 25 milionů let staré O celých 20 milionů let starší, než se předpokládalo - tolik a možná i mnohem starší je lidská řeč. Mezinárodní výzkumné týmy tuto skutečnost odhalili ze skenů můzků současných primátů a inspirovali řadu vědců po celém světě k navazujícímu bádání.
VĚDA Američtí vědci jsou o krok blíže k potlačení alkoholismu na úrovni mozku Bylo by možné zvrátit závislost na opiátech manipulací s určitými mozkovými oblastmi? Vědci z Jižní Karolíny přicházejí s výsledky práce, která by mohla výrazně pomoci potlačit konzumaci alkoholu na úrovni buněčných receptorů.
VĚDA Nejrozsáhlejší dosavadní studie propojuje metabolismus glukózy s Alzheimerovou chorobou Výzkum Alzheimerovy choroby zaznamenal další zásadní milník. Vědci z National Institute on Aging (NIA) odhalili významnou souvislost mezi proteiny podílejícími se na metabolismu glukózy a rozvojem tohoto onemocnění.
VĚDA Proč míváme noční můry, když máme horečku? Určitě se Vám již stalo, že jste se snažili vypořádat s nepříjemnou horečkou a do toho jste museli čelit nepříjemným snům.
