MOZEK

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Prohlédněte si nejdetailnější 3D rekonstrukci lidského mozku

Pohled na mozek, jaký jsme dosud neměli možnost vidět. Amsterdamští vědci představili v posledním vydání prestižního časopisu Science Advances dosud nejdetailnější trojdimenzionální strukturu lidského mozku. Pomáhat bude vědcům, lékařům i studentům při výuce.

VĚDA

U vysoce kreativních lidí se nachází unikátní mozkové spoje

Výzkumníky z Kalifornské univerzity v Los Angeles bylo zjištěno, že mozky výjimečně kreativních lidí fungovaly rozdílně ve srovnání s kontrolní skupinou a mozková síť se lišila unikátním vzorem.

VĚDA

Průlom v diagnostice autismu – změny v mozku jsou patrné dlouho před prvními příznaky

Americkým vědcům se jako prvním podařilo v rámci rozsáhlé studie prokázat, že u dětí, kterým je později diagnostikován autismus, dochází v prvním roce jejich života k nadměrnému růstu amygdaly. Díky tomu je možné autismus odhalit dlouho předtím, než se jeho příznaky projeví v chování dítěte.

VĚDA

Sklenička denně na zdraví? Náš mozek nesouhlasí

Není překvapením, že alkohol má nepříznivý vliv na lidský organismus. Nejnovější studie ovšem ukázala, že denní popíjení i malého množství alkoholu může mít neblahý účinek na mozek.

VĚDA

Spojení chronické bolesti zad a špatného stravování je doprovázeno změnami v mozkovém centru pro štěstí a strach

Výzkumníci zkoumali, jak bolest dolní části zad interaguje s stravovacím chováním prostřednictvím behaviorálních a neuroimagingových experimentů. Výzkumy naznačují, že systém odměňování mozku může být důležitým faktorem při spojování bolesti a obezity.

VĚDA

Při umírání sníme a vzpomínáme. Vědci zaznamenali aktivitu mozku člověka těsně před smrtí

Umírání je smutnou a zároveň fascinující součástí života. Každý z nás někdy přemýšlel nad tím, co se v takové situaci s člověkem děje. Vědcům z Kanady se nedávno povedlo zaznamenat mozkovou činnost těsně po zástavě srdce.

VĚDA

Matematické neurony: Mozek používá jiné buňky ke sčítání a odčítání

Vědci z univerzity v Bonnu ve svém výzkumu popisují úlohu neuronů v matematických operacích. Ukazuje se, že operace (sčítání, odečítání) jsou řízeny jinými buňkami. Zároveň nerozlišují, zda se jedná o písmo či číslice.

VĚDA

Poruchy myšlení a bolesti hlavy po překonání COVID-19

Nesprávně fungující imunitní odpověď vede k neurologickým změnám v mozku. Byly zaznamenány podobnosti v neurologických symptomech HIV a COVID-19.

VĚDA

Mírná fyzická aktivita snižuje riziko demence

Existují důkazy, které naznačují, že fyzická aktivita může pomáhat redukovat riziko rozvoje demence. Fyzická aktivita posiluje imunitní systém, zvyšuje mozkovou aktivitu, posiluje kardiovaskulární systém, snižuje hladinu škodlivého cholesterolu, posiluje stěny cév, normalizuje krevní tlak.

VĚDA

Šimpanzi – stejně jako lidé – vykazují známky nejistoty, stojí-li před obtížným rozhodnutím

Subjektivní pocity se u zvířat studují velmi obtížně. Mezinárodnímu týmu vědců se však nyní podařilo ukázat, že nejistotu při rozhodování nezažívají jen lidé, ale mohou ji pociťovat také šimpanzi. Studie přispěla k pochopení metakognitivního chování šimpanzů.

VĚDA

Synchronizace neuronů pomocí théta vln zlepšuje paměť

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.

VĚDA

Při rozvoji Alhzeimerovy choroby hraje důležitou roli autofagie, ukázal nový výzkum

Obvyklá představa o důvodu vzniku onemocnění tkví v hromadění plaku vytvořeného z nefunkčních proteinů. Zdá se, že závěr nemusí být jednoznačný. Výzkumníci z University of California přispěli novým pohledem na vznik onemocnění.

VĚDA

Já v mojí mysli: Vědci mají odpověď na otázku, jak vidíme sami sebe

Jistě vás někdy napadlo, zda vás ostatní lidé vidí stejně jako se vidíte vy ve vaší mysli. Odpověď zní, že nejspíše ne. Britským vědcům se podařilo jako prvním na světě počítačově vizualizovat mentální obraz sebe sama a přišli na zajímavé informace.

VĚDA

Původ našeho nervového systému se může nacházet u hub

Houby jsou velmi jednoduché organismy, u kterých nepočítáme s existencí nervového systému. Ale co když ho mají?

VĚDA

Nakrájené lidské mini mozky přežijí v laboratoři téměř rok, pomoci mohou s léčbou ALS

Amyotrofická laterální skleróza je fatální neurodegenerativní onemocnění, které momentálně neumíme léčit. Průlomem v jejím studiu by mohla být nová technika umožňující dlouhodobé pěstování miniaturního modelu lidského mozku. Za výzkumem stojí elitní vědci z Cambridge.

VĚDA

Zelené řasy zavedené do mozku obnovují dodávku kyslíku

Mozek živočichů je závislý na dodávce kyslíku. Jeho ztrátou dochází k utlumení nervové aktivitu a metabolismu buněk a v nejzazším případě končí smrtí. Nedávno publikovaný článek poukazuje na mechanismus, kterým lze obnovit dodávku kyslíku pomocí injikovaných zelených řas.

VĚDA

Velký pokrok psychiatrické léčby –⁠ hluboká mozková stimulace v boji proti depresi

Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.

VĚDA

Psychické poruchy, které přinesla pandemie

Pandemie COVID-19 postihla nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické. Mezi postcovidové psychické poruchy patří především kognitivní deficity, poruchy pozornosti, úzkosti, deprese, psychózy a sebevražedné chování.

VĚDA

Pravidelný přísun kofeinu negativně ovlivňuje architekturu našeho spánku

Že je šálek kávy schopen pomoci od ospalosti a oddálit čas jít do postele je známá věc. Nově však vědci zjistili, že pravidelná konzumace kofeinu mění složení našeho spánku, oddaluje sny a vede k větší únavě po probuzení.

VĚDA

Mozková kůra má schopnost regulovat potřebu spánku

Jak dlouho či jak hluboce spát, právě za tyto jevy je podle oxfordské studie zodpovědná část mozku, která byla doposud v otázkách spánku přehlížena. Nový objev na poli spánkové medicíny nese naději pro možnost regulace spánkových procesů.

VĚDA

Počítačové mozkové implantáty dostaly od FDA zelenou ke klinickým testům

Implantáty pomohou lidem s paralýzou zařadit se do běžného života. Díky povolení bude moct firma Synchron klinicky testovat své zařízení na území USA.

VĚDA

Super inteligentní vrány – nová studie ukazuje, že rozumí konceptu nula

Že vrány patří mezi nejinteligentnější ptáky asi nikoho nepřekvapí. Až dosud se však netušilo, že jsou tito opeřenci s to pochopit také koncept nula. Ten přitom patří mezi relativně moderní „vynálezy“ lidí a pochopit ho není vůbec triviální. Objev přinesl nový vhled do evoluce ptačí inteligence.

VĚDA

Averzi ke zvukům žvýkání vysvětluje zrcadlový systém v mozku

Mnoho lidí ví, jak může být otravné poslouchat cizí žvýkání. Pokud mezi ně patříte, možná trpíte misofonií.

VĚDA

Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

VĚDA

Krátký spánek ve středním věku může mít souvislost se stařeckou demencí

Dlouhodobá studie spojuje nedostatečný spánek ve středním věku a demenci ve věku pozdním. Spánek kratší než 6 hodin vede podle nové studie ke zvýšenému riziku rozvoje demence.