MOZEK

VĚDA

Averzi ke zvukům žvýkání vysvětluje zrcadlový systém v mozku

Mnoho lidí ví, jak může být otravné poslouchat cizí žvýkání. Pokud mezi ně patříte, možná trpíte misofonií.

VĚDA

Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

VĚDA

Krátký spánek ve středním věku může mít souvislost se stařeckou demencí

Dlouhodobá studie spojuje nedostatečný spánek ve středním věku a demenci ve věku pozdním. Spánek kratší než 6 hodin vede podle nové studie ke zvýšenému riziku rozvoje demence.

VĚDA

Bisfenoly způsobují alarmující poškození mozkových buněk

Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.

VĚDA

Odbourávání alkoholu neprobíhá pouze v játrech, ale i v mozku

Konzumace alkoholu s sebou nese toxické účinky, za kterými stojí jeho odbourávání v našem těle. Za hlavní orgán podílející se na metabolizování alkoholu se považují játra, nový výzkum ale pohled na tento proces významně pozměnil. K odbourávání alkoholu totiž dochází i přímo v mozku.

VĚDA

Proč se člověku vyvinul větší mozek, než jiným lidoopům

Nová studie poprvé odhalila důvod, proč jsou lidské mozky výrazně větší a obsahují třikrát více neuronů, než mozky šimpanzů a goril. Práce identifikovala klíčový molekulární přepínač, díky kterému mohou mozkové organoidy lidoopů růst jako lidské a naopak.

VĚDA

"Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

VĚDA

V pondělí 15. března začíná již tradiční Týden mozku – poprvé online

Dvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.

VĚDA

Vědci dokázali komunikovat se spícím člověkem

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Vědci vytvořili umělé miniaturní mozky s geny neandrtálců

Skupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.

VĚDA

Nově objevené mozkové buňky bojují se zánětem dle instrukcí střevních bakterií

Vědci z Brigham and Women's Hospital objevili subpopulaci mozkových buněk astrocytů, které ovládány signály střevní mikroflóry zamezují vzniku zánětu. Výzkum by mohl pomoci ve vývoji terapií například proti roztroušené skleróze.

VĚDA

Německým vědcům se povedlo rozchodit paralyzované myši s míšním poškozením

Německým vědcům se povedlo vyléčit paralyzované myši, kterým bylo způsobeno poranění míchy. Chůze jim byla umožněna i přes dosud neopravitelné poškození díky nově vytvořenému proteinu.

VĚDA

Český geofyzik přispěl k výzkumu Alzheimerovy choroby

Mozek a horniny mají jen pramálo věcí společných. Přesto si jeden špičkový český vědec našel způsob, jak obě odvětví kvalitně propojit skrze magnetismus.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Alkohol je metla lidstva – některá období jsou ale k jeho konzumaci zvláště citlivá

Stará moudrost praví, že pijeme proto, abychom se povznesli, ne abychom padli. V jakých klíčových obdobích je lepší se povznesení vzdát a předejít tak pádu? Odborníci ze Sydney a Londýna objasnili, proč jsou právě období dynamických změn v mozku zvláště citlivé na neurotoxické účinky alkoholu.

VĚDA

Mozkové buňky zvané mikroglie požírají vzpomínky

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.

VĚDA

Molekulární návnada odvádí smrtící virus od mozkových buněk

O viru venezuelské koňské encefalitidy, tzv. VEEV, jste nejspíš ještě neslyšeli. Pokud však pronikne do vašeho těla a infikuje mozek, může způsobit smrtící komplikace. Američtí vědci však objevili protein, který funguje jako rybářský prut a virus na sebe láká.

VĚDA

Halucinogen DMT podporuje tvorbu nových mozkových buněk

Využívání psychedelických látek v medicíně se v posledních letech dostává do hledáčku mnoha výzkumných týmů po celém světě. Španělští vědci nově ukázali, že jeden z halucinogenů je schopen podporovat produkci neuronů a mít přímý vliv na tvorbu paměťových stop a schopnost učení.

TECHNOLOGIE

Velký objev z makro říše – nervový systém hmyzu může inspirovat budoucí směrování AI

Současný vývoj umělé inteligence a strojového učení má před sebou tři velké výzvy: optimalizovat celý systém AI, zdokonalit jeho expresivitu a naučit jej efektivněji zobecňovat informace při učení. Právě se třetím problémem by vědcům mohly pomoct kognitivní procesy mušky ovocné.

VĚDA

Nešťastníkovi z Herculanea zůstaly v hlavě zachovány neurony

Herculaneum je světoznámé pohřbené město pod majestátní sopkou Vesuv. V roce 79 zde došlo k masivní explozi a toto město, společně s Pompejemi, zmizelo z map světa.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Jak geny ovlivňují naši svobodnou vůli

Geny a DNA, struktury ovlivňující naši výšku, barvu očí, vlasů, celkový vzhled, ale také například predispozice k určitým nemocem. Nyní vědecké studie naznačují, že by geny mohly být zodpovědné také za věc, kterou většina lidí považuje za výsledek svobodné vůle, neboli za naše chování.

VĚDA

Psychedelika – cesta nejen za nevšedními zážitky. Jakým způsobem halucinogeny mění náš mozek a pomáhají v léčbě deprese či závislostí

Psychedelika, konkrétně psilocybin, mění mozkové funkce, dokáží nahradit hormon štěstí a dávají za vznik novým spojům neuronů. Mají pozitivní efekt na mnoho psychických a neurologických poruch. V české studii bylo prokázáno, že mají pozitivní vliv na prožívání vnitřní pohody u zdravých jedinců.

TECHNOLOGIE

Počítačový program vytváří obrazy na základě mozkových vln

Výzkumníci z Helsinské univerzity vyvinuli techniku, která zprostředkuje originální interakci lidského mozku a umělé inteligence.