MOZEK

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Alkohol je metla lidstva – některá období jsou ale k jeho konzumaci zvláště citlivá

Stará moudrost praví, že pijeme proto, abychom se povznesli, ne abychom padli. V jakých klíčových obdobích je lepší se povznesení vzdát a předejít tak pádu? Odborníci ze Sydney a Londýna objasnili, proč jsou právě období dynamických změn v mozku zvláště citlivé na neurotoxické účinky alkoholu.

VĚDA

Mozkové buňky zvané mikroglie požírají vzpomínky

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.

VĚDA

Molekulární návnada odvádí smrtící virus od mozkových buněk

O viru venezuelské koňské encefalitidy, tzv. VEEV, jste nejspíš ještě neslyšeli. Pokud však pronikne do vašeho těla a infikuje mozek, může způsobit smrtící komplikace. Američtí vědci však objevili protein, který funguje jako rybářský prut a virus na sebe láká.

VĚDA

Halucinogen DMT podporuje tvorbu nových mozkových buněk

Využívání psychedelických látek v medicíně se v posledních letech dostává do hledáčku mnoha výzkumných týmů po celém světě. Španělští vědci nově ukázali, že jeden z halucinogenů je schopen podporovat produkci neuronů a mít přímý vliv na tvorbu paměťových stop a schopnost učení.

TECHNOLOGIE

Velký objev z makro říše – nervový systém hmyzu může inspirovat budoucí směrování AI

Současný vývoj umělé inteligence a strojového učení má před sebou tři velké výzvy: optimalizovat celý systém AI, zdokonalit jeho expresivitu a naučit jej efektivněji zobecňovat informace při učení. Právě se třetím problémem by vědcům mohly pomoct kognitivní procesy mušky ovocné.

VĚDA

Nešťastníkovi z Herculanea zůstaly v hlavě zachovány neurony

Herculaneum je světoznámé pohřbené město pod majestátní sopkou Vesuv. V roce 79 zde došlo k masivní explozi a toto město, společně s Pompejemi, zmizelo z map světa.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Jak geny ovlivňují naši svobodnou vůli

Geny a DNA, struktury ovlivňující naši výšku, barvu očí, vlasů, celkový vzhled, ale také například predispozice k určitým nemocem. Nyní vědecké studie naznačují, že by geny mohly být zodpovědné také za věc, kterou většina lidí považuje za výsledek svobodné vůle, neboli za naše chování.

VĚDA

Psychedelika – cesta nejen za nevšedními zážitky. Jakým způsobem halucinogeny mění náš mozek a pomáhají v léčbě deprese či závislostí

Psychedelika, konkrétně psilocybin, mění mozkové funkce, dokáží nahradit hormon štěstí a dávají za vznik novým spojům neuronů. Mají pozitivní efekt na mnoho psychických a neurologických poruch. V české studii bylo prokázáno, že mají pozitivní vliv na prožívání vnitřní pohody u zdravých jedinců.

TECHNOLOGIE

Počítačový program vytváří obrazy na základě mozkových vln

Výzkumníci z Helsinské univerzity vyvinuli techniku, která zprostředkuje originální interakci lidského mozku a umělé inteligence.

VĚDA

Vědomí nemusí být privilegiem savců

Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.

VĚDA

Parkinsonova choroba může vznikat ve střevním nervovém systému

Parkinsonova choroba je tradičně spojována s poškozením nervového systému a typickým třesem. Nejnovější studie ukazuje, že choroba může mít počátek nejen v mozku, ale i ve střevech. Tato varianta by mohla ovlivnit budoucí léčbu a diagnostiku závažné neurodegenerativní nemoci.

VĚDA

Hraní videoher v dětství může zlepšit paměť v dospělosti

Ukazuje se, že vliv hraní videoher na fungování lidského mozku přetrvává i mnoho let poté, co jedinci s hraním přestali.

VĚDA

Ve zdravém těle zdravý duch – cvičení pomáhá předcházet úzkosti

Naše fyzické zdraví souvisí s psychickým a naopak. Pravidelný pohyb nám pomůže s udržením zdravé váhy, srdce, ale pomůže nám bojovat i s úzkostí či depresí.

APLIKACE

Aplikace, která umožní ovládat naše sny, už není jen hudbou budoucnosti

Vědci z amerického MIT ve své nové studii ukázali unikátní metodu, která umožňuje experimentátorům interagovat přímo se snícím mozkem člověka a manipulovat tak s obsahem jeho snů. Otevírají se tím nové obzory pro studium toho, jak sny ovlivňují náš život.

VĚDA

Ženy s Alzheimerovou chorobou žijí déle než muži – mohou za to dva chromozomy X

Ženy, které na rozdíl od mužů přirozeně disponují dvěma pohlavními chromozomy X, získávají v boji s Alzheimerovou chorobou značnou výhodu – dostává se jim dvojité dávky ochranného proteinu.

VĚDA

Druhý mozek, uložený ve střevech, pravděpodobně ovlivňuje naši náladu

Věděli jste, že střevní mikroflóra úzce komunikuje s naším mozkem? O této obrovské mase bakterií se někdy hovoří jako o jakémsi druhém centru, které zásadně ovlivňuje vznik některých onemocnění.

VĚDA

Cítíte bolest více než ostatní – možná za to mohou neandrtálské geny

Vědci identifikovali v genomu neandrtálců mutaci v nervových buňkách, která je zodpovědná za silnější vnímání bolesti. Stejnou mutaci můžeme nalézt i u dnešní populace.

VĚDA

Tři mouchy jednou ranou – deprese, PTSD nebo alkoholismus mohou být léčeny oxidem dusným

Plyn smíchu - tak je všeobecně znám oxid dusný, který by podle nové studie mohl pomoci při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nebo například závislosti na alkoholu. Nejnovější výsledky rovněž ukázaly, že inhalací oxidu dusného může u pacientů dojít k rychlé úlevě od těžkých depresí.

VĚDA

Lidé mají stereo čich, jeho výzkum pomůže s vývojem virtuální reality s čichovými vjemy

Mozek využívá rozdílů mezi vstupy do párových smyslových orgánů - očí a uší, aby vytvořil trojrozměrný obraz a navigoval jedince v prostředí. Jestli a jak se to děje v případě čichu, není jasné. Nová studie Institutu psychologie Čínské akademie věd se zabývá zkoumáním stereo-čichu lidí.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby

Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

VĚDA

Vědci vytvořili simulovaný mozek inspirovaný mořským plžem, studovali na něm vývoj drogové závislosti

Vědci vytvořili počítačový model mozku, založený na nervové soustavě mořského plže. Naučili jej shánět potravu, cítit hlad a sytost a zvykat si na nové látky. Když mu nabídli drogu, stal se závislým.

VĚDA

Dotek synchronizuje mozkovou aktivitu, ukazuje nová studie na párech

Mezi tím, co se snažíme mezi lidmi udržovat bezpečné odstupy, vědci zkoumají, jak náš mozek vnímá dotek druhého člověka. Studie finských vědců přichází s novou metodou, jak lidský dotek zkoumat.