MOZEK

VĚDA

Zelené řasy zavedené do mozku obnovují dodávku kyslíku

Mozek živočichů je závislý na dodávce kyslíku. Jeho ztrátou dochází k utlumení nervové aktivitu a metabolismu buněk a v nejzazším případě končí smrtí. Nedávno publikovaný článek poukazuje na mechanismus, kterým lze obnovit dodávku kyslíku pomocí injikovaných zelených řas.

VĚDA

Velký pokrok psychiatrické léčby –⁠ hluboká mozková stimulace v boji proti depresi

Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.

VĚDA

Psychické poruchy, které přinesla pandemie

Pandemie COVID-19 postihla nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické. Mezi postcovidové psychické poruchy patří především kognitivní deficity, poruchy pozornosti, úzkosti, deprese, psychózy a sebevražedné chování.

VĚDA

Pravidelný přísun kofeinu negativně ovlivňuje architekturu našeho spánku

Že je šálek kávy schopen pomoci od ospalosti a oddálit čas jít do postele je známá věc. Nově však vědci zjistili, že pravidelná konzumace kofeinu mění složení našeho spánku, oddaluje sny a vede k větší únavě po probuzení.

VĚDA

Mozková kůra má schopnost regulovat potřebu spánku

Jak dlouho či jak hluboce spát, právě za tyto jevy je podle oxfordské studie zodpovědná část mozku, která byla doposud v otázkách spánku přehlížena. Nový objev na poli spánkové medicíny nese naději pro možnost regulace spánkových procesů.

VĚDA

Počítačové mozkové implantáty dostaly od FDA zelenou ke klinickým testům

Implantáty pomohou lidem s paralýzou zařadit se do běžného života. Díky povolení bude moct firma Synchron klinicky testovat své zařízení na území USA.

VĚDA

Super inteligentní vrány – nová studie ukazuje, že rozumí konceptu nula

Že vrány patří mezi nejinteligentnější ptáky asi nikoho nepřekvapí. Až dosud se však netušilo, že jsou tito opeřenci s to pochopit také koncept nula. Ten přitom patří mezi relativně moderní „vynálezy“ lidí a pochopit ho není vůbec triviální. Objev přinesl nový vhled do evoluce ptačí inteligence.

VĚDA

Averzi ke zvukům žvýkání vysvětluje zrcadlový systém v mozku

Mnoho lidí ví, jak může být otravné poslouchat cizí žvýkání. Pokud mezi ně patříte, možná trpíte misofonií.

VĚDA

Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

VĚDA

Krátký spánek ve středním věku může mít souvislost se stařeckou demencí

Dlouhodobá studie spojuje nedostatečný spánek ve středním věku a demenci ve věku pozdním. Spánek kratší než 6 hodin vede podle nové studie ke zvýšenému riziku rozvoje demence.

VĚDA

Bisfenoly způsobují alarmující poškození mozkových buněk

Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.

VĚDA

Odbourávání alkoholu neprobíhá pouze v játrech, ale i v mozku

Konzumace alkoholu s sebou nese toxické účinky, za kterými stojí jeho odbourávání v našem těle. Za hlavní orgán podílející se na metabolizování alkoholu se považují játra, nový výzkum ale pohled na tento proces významně pozměnil. K odbourávání alkoholu totiž dochází i přímo v mozku.

VĚDA

Proč se člověku vyvinul větší mozek, než jiným lidoopům

Nová studie poprvé odhalila důvod, proč jsou lidské mozky výrazně větší a obsahují třikrát více neuronů, než mozky šimpanzů a goril. Práce identifikovala klíčový molekulární přepínač, díky kterému mohou mozkové organoidy lidoopů růst jako lidské a naopak.

VĚDA

"Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

VĚDA

V pondělí 15. března začíná již tradiční Týden mozku – poprvé online

Dvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.

VĚDA

Vědci dokázali komunikovat se spícím člověkem

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Vědci vytvořili umělé miniaturní mozky s geny neandrtálců

Skupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.

VĚDA

Nově objevené mozkové buňky bojují se zánětem dle instrukcí střevních bakterií

Vědci z Brigham and Women's Hospital objevili subpopulaci mozkových buněk astrocytů, které ovládány signály střevní mikroflóry zamezují vzniku zánětu. Výzkum by mohl pomoci ve vývoji terapií například proti roztroušené skleróze.

VĚDA

Německým vědcům se povedlo rozchodit paralyzované myši s míšním poškozením

Německým vědcům se povedlo vyléčit paralyzované myši, kterým bylo způsobeno poranění míchy. Chůze jim byla umožněna i přes dosud neopravitelné poškození díky nově vytvořenému proteinu.

VĚDA

Český geofyzik přispěl k výzkumu Alzheimerovy choroby

Mozek a horniny mají jen pramálo věcí společných. Přesto si jeden špičkový český vědec našel způsob, jak obě odvětví kvalitně propojit skrze magnetismus.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Alkohol je metla lidstva – některá období jsou ale k jeho konzumaci zvláště citlivá

Stará moudrost praví, že pijeme proto, abychom se povznesli, ne abychom padli. V jakých klíčových obdobích je lepší se povznesení vzdát a předejít tak pádu? Odborníci ze Sydney a Londýna objasnili, proč jsou právě období dynamických změn v mozku zvláště citlivé na neurotoxické účinky alkoholu.

VĚDA

Mozkové buňky zvané mikroglie požírají vzpomínky

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.

VĚDA

Molekulární návnada odvádí smrtící virus od mozkových buněk

O viru venezuelské koňské encefalitidy, tzv. VEEV, jste nejspíš ještě neslyšeli. Pokud však pronikne do vašeho těla a infikuje mozek, může způsobit smrtící komplikace. Američtí vědci však objevili protein, který funguje jako rybářský prut a virus na sebe láká.