OCEÁNY

VĚDA

Mořské mikroorganismy, žijící z produktů radioaktivity, mohou ovlivnit potenciální kolonizaci Marsu

Tým vědců z University of Rhode Island's Graduate School of Oceanography odhalili, že mikroorganismy, žijící ve velice starém sedimentu pod mořským dnem se živí především chemickými látkami, které vytvořila přirozená radiace. Tento svět rovněž platí za jeden z největších ekosystému na naší planetě.

VĚDA

Velrybí písně pomáhají se studiem stavby zemské kůry

Spojení seismologie a velrybích písní zní jako pokus o rozdmýchání vášní konspirátorů. Ve skutečnosti se však tyto dvě věci dají ladně skloubit do pozoruhodných výsledků.

VĚDA

Známá jako živoucí fosilie, podle nové studie latimérii podivné tento titul ale nepřísluší

Zatímco se tělo latimérie příliš nezměnilo, její genom, podle nové studie, říká něco jiného. Vědci objevili, že před 10 miliony let získala 62 nových genů.

VĚDA

Vědci nalezli možného předka mořských hvězdic a lilijic

480 milionů let stará fosilie může vědcům pomoci pochopit evoluci jedné větve ostnokožců. Významný nález mají na svědomí výzkumníci z Cambridge.

VĚDA

Čerstvě narozený Megalodon měřil jako dospělý člověk

Gigantický vládce třetihorních moří mohl rodit mladé o velikosti dosahující až dvou metrů. Velice diskutabilní je ovšem největší možná délka dospělého jedince.

VĚDA

Mušle plné mikroplastů. Dobrou chuť přeje nová studie

Vědci studovali mušle ze supermarketů z 12 zemí světa a zjistili, že ve všech jsou obsaženy mikroplasty.

VĚDA

Antarktida vydala první známé vejce mosasaura

Velikosti fotbalového míče dosahuje letos nalezené vejce dravého křídového plaza z Antarktidy. Zajímavostí jistě je, že nemá tvrdou skořápku, ale kožovitý obal. Tak jako fotbalový míč.

VĚDA

Výzkumníci nalezli nejstarší oceánickou kůru

Nová studie izraelského týmu vědců popisuje nejstarší známou dochovanou kůru oceánu. Jejich práce může významně posunout věk nejstarší zemské oceánické kůry.

VĚDA

I nejhlubší a nejstudenější části oceánů se oteplují

K oteplování dochází nejen na povrchu oceánů, ale také v jejich nejhlubších oblastech. Právě nejhlubším oblastem se věnují vědci ve své nové studii.

VĚDA

Vědci pravděpodobně objevili nový druh velryby v Mexiku

Vědci spolupracující s Sea Shepherd Conservation Society věří, že na západním pobřeží Mexika objevili nový druh velryby. K pozorování došlo 17. listopadu, vědci zpozorovali tři vorvaně, jak se vynořují. Viděni byli nedaleko ostrovů San Benito.

VĚDA

Výzkum podmořských vulkánů popisuje přes devadesát nových čeledí bakterií a archebakterií

Hydrotermálně aktivní podmořské sopky tvoří velkou část zemského vulkanismu. Jsou to biologicky aktivní místa bohatá na minerály, přesto se o dynamice mikrobiální rozmanitosti v těchto systémech ví velmi málo.

EKOLOGIE

Plejtvák obrovský se po století vrací k Jižní Georgii, kde byl takřka vyhuben

Kriticky ohrožený plejtvák obrovský, známý také jako "blue whale" je největší žijící živočich na Zemi. Tato majestátní velryba se vrátila do vod poblíž ostrovů Jižní Georgie, nacházející se severně od Antarktického poloostrova. Před téměř 100 lety zde byla vlivem lovu takřka vyhubena.

VĚDA

Rtuť, emitovaná lidskou činností, byla nalezena v nejhlubším známém podmořském příkopu

Mrtvá těla ryb, potápějící se z horních vrstev oceánů s sebou nesou znečištění toxickou rtutí i do těch nejodlehlejších a nejméně přístupných částí světových oceánů — podmořských příkopů.

VĚDA

Řasy se po křídovém vymírání požíraly navzájem

Po známém velkém vymírání na konci křídy se z neškodných řas staly krvelačné bestie. Pro přežití začaly požírat jiné organismy v třetihorních mořích.

VĚDA

Vědci poprvé nafilmovali tajemného hlavonožce z hlubin

Tvor s latinským názvem Spirula spirula je vědeckému světu již dlouho dobře znám. Nyní se ho však poprvé podařilo nafilmovat v jeho přirozeném prostředí.

EKOLOGIE

Při zdvihu hladin moří pláže nezaniknou

Mezinárodní tým vědců touto zprávou jistě potěší nejednoho letního dovolenkáře. Svým článkem reagoval na jiný, který tvrdil, že polovina světových pláží zmizí od konce 21. století.

EKOLOGIE

Vědci zachraňují diverzitu mořských korálů

Australští vědci plánují vytvořit speciální banku na uchovávání zranitelných druhů korálů. Díky tomu se pak mohou tito žahavci opět navracet tam, kde vyhynuli.

VĚDA

Plavající šneci – titáni oceánů

Pteropodi patří mezi skupinu zadožábrých plžů. Do jejich širší příbuznosti tedy patří i ti suchozemští. Vznešeně se rozdělují na dvě hlavní skupiny - mořské anděly a motýly.

EKOLOGIE

Zotavení se korálů po vybělení je podle nové studie limitováno schopnostmi symbiotických řas

Zvýšení teploty mořské vody může způsobit bělení korálů a ztrátu symbiotických řas. Vysoká úmrtnost korálů, která často následuje po hromadném bělení ale naznačuje, že uzdravení je ve volné přírodě limitováno.

VĚDA

Vědci objevili kostnatého předka žraloků

Nález mezinárodního týmu vědců může podkopat základy dnešních znalostí o parybách. Byla objevena kostnatá fosilie patřící mezi předky všech moderních paryb a ryb.

EKOLOGIE

Lidské emise uhlíku osmkrát překonávají masivní pravěké erupce

Vědci z Columbia University zjistili, že současné sycení světových oceánů uhlíkem osmkrát převyšuje masivní vulkanickou činnost v období masivního oteplování Paleocenní-eocenního teplotního maxima. Předpokládají, že okyselením oceánů dojde k výraznějšímu vymírání, než před 55 miliony lety.

EKOLOGIE

Viry mořských řas nezabíjí jejich buňky hned, chvíli spolu žijí v harmonii a virus pak udělí řase “ránu z milosti”

Vědci dlouho věřili, že oceánské viry řasy vždy rychle zabijí. Nová studie ukazuje, že žijí nějakou dobu v harmonii a virus potom poskytne buňce Coup de Grace, ránu z milosti, když jsou ve stresu a umírají.

TECHNOLOGIE

Projekt SeaClear hodlá za pomoci robotů čistit oceánské dno

Znečištění oceánů je jedním z horlivě diskutovaných problémů současnosti. Pomoci s jeho řešením se rozhodla skupina projektu SeaClear, která za pomoci soustavy robotů hodlá zamezit průniku makroodpadů do oceánských vod.

EKOLOGIE

Oceány pohlcují výrazně více oxidu uhličitého, než se původně myslelo

Předchozí odhady cyklu uhlíku mezi atmosférou a oceány nezohledňovaly teplotní rozdíly závisející na hloubce – teplotu u hladiny a několik metrů pod ní. Nová studie tato data zohledňuje a zjišťuje, že čistý tok uhlíku do oceánů je výrazně vyšší.

VĚDA

Evoluční výhodou polorejnoků je jejich, už po dobu 160 milionů let, stálý životní styl

Žralok je obecně vyobrazován jako velký, rychlý predátor. Existuje ale skupina žraloků, polorejnoci, kteří se tomuto obrazu nepodobají. Žijí na dně moří a podobají se spíše svým příbuzným rejnokům. Jejich adaptacemi, životním stylem a evoluční výhodou se zabývá nová studie.