VĚDA

VĚDA

Až příště přiletí my už tu nebudem, aneb co víme o kometě NEOWISE

V březnu letošního roku NASA objevila novou kometu. NEOWISE je viditelná pouhým okem a ze severní polokoule bude pozorovatelná do konce července. Jde o nejmarkantnější kometu od roku 1997, kdy byla naposled pozorována kometa Hale-Bopp.

VĚDA

Nespavost u dítěte může přerůst v duševní onemocnění

Existuje spojitost mezi nespavostí a duševním onemocněním? Vědci ukazují, že problémy se spánkem u nemluvňat a malých dětí mohou souviset s rozvojem psychotických poruch a poruch osobnosti v dospělosti.

VĚDA

V příštích několika týdnech budou ideální podmínky pro pozorování komety Neowise

Nově objevená kometa se v minulých dnech rozzářila na noční obloze. Tato kometa je jako jedna z mála v tomto století pozorovatelná i pouhým okem.

VĚDA

Vědci vyvinuli novou neinvazivní diagnostiku závažné těhotenské komplikace

Vědci pomocí detekce RNA z krve matky odhalili geny, které by mohly být zodpovědné za vážnou těhotenskou komplikaci – preeklampsii. Ta je doprovázena poruchami cirkulace krve přes placentu a může mít fatální důsledky, není-li odhalena včas. Zároveň by mohly nové poznatky vést k vývoji léčby.

VĚDA

Dinosauři jsou známí jako giganti. Jejich nově popsaný příbuzný je ale neuvěřitelně malý

Dinosauři a létající ptakoještěři jsou známí svou značnou velikostí. Nově popsaný druh z Madagaskaru, který žil v období triasu přibližně před 237 miliony let, naznačuje, že se vyvinuli z extrémně malých předků.

VĚDA

S pomocí současných ptáků vědci zkoumají stopy dinosaurů

Věda zkoumající fosilní stopy živočichů se nazývá ichnologie. Pro zachování otisku nohy nějakého živočicha je však potřeba notná dávka štěstí a příhodné podmínky. Článek z letoška popisuje používání rentgenových paprsků při jejich zkoumání.

KORONAVIRUS

COVID-19 způsobuje hyperaktivitu krevních destiček, která může vést k infarktům a mrtvicím

Vědci z Utahu odhalili souvislost mezi onemocněním COVID-19 a zvýšenou srážlivostí krve, která může u pacientů trpících touto nemocí vést k život ohrožujícím stavům. Jejich práce rovněž navrhla, jakými cestami by bylo možné zvýšené agregaci krevních destiček zabránit.

VĚDA

Velká pětka vymírání aneb není vše jen o asteroidech

Vymírání spojené s koncem dinosaurů je všeobecně známé a u vyhledávačů katastrof oblíbené. Tato událost, ač patří k takzvané Velké 5 vymírání, nebyla nejkatastrofálnější.

VĚDA

Protein mechu opravuje genetické defekty kvetoucích rostlin

Vědci z Bonnské univerzity převedli jednoho z korektorů genetické informace z mechu Physcomitrium patens do kvetoucí rostliny a překvapivě provádí svou práci stejně spolehlivě jako v mechu samotném.

VĚDA

Na menopauze záleží. Vědci potvrdili vyšší riziko vzniku onemocnění srdce u žen s uměle navozenou menopauzou

Během menopauzy klesá u žen hladina estrogenu. Ten má protektivní účinky na kardiovaskulární systém. Pokud žena projde menopauzou brzy, například kvůli chirurgickému odstranění vaječníků, snížená hladina estrogenu v krvi následně zvýší riziko srdečních chorob. Řešením by mohla být hormonální léčba.

VĚDA

Tři mouchy jednou ranou – deprese, PTSD nebo alkoholismus mohou být léčeny oxidem dusným

Plyn smíchu - tak je všeobecně znám oxid dusný, který by podle nové studie mohl pomoci při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nebo například závislosti na alkoholu. Nejnovější výsledky rovněž ukázaly, že inhalací oxidu dusného může u pacientů dojít k rychlé úlevě od těžkých depresí.

VĚDA

Lidé mají stereo čich, jeho výzkum pomůže s vývojem virtuální reality s čichovými vjemy

Mozek využívá rozdílů mezi vstupy do párových smyslových orgánů - očí a uší, aby vytvořil trojrozměrný obraz a navigoval jedince v prostředí. Jestli a jak se to děje v případě čichu, není jasné. Nová studie Institutu psychologie Čínské akademie věd se zabývá zkoumáním stereo-čichu lidí.

VĚDA

Ultra rychlý inzulín účinkuje čtyřikrát rychleji než stávající léky

Diabetes je jedním z významných problémů současné medicíny. Jedním z důležitých faktorů vyvíjených léčiv je i rychlost jejich účinku. Američtí vědci nově přicházejí s variantou inzulínu, která by mohla znamenat na poli cukrovky podstatný krok kupředu.

EKOLOGIE

Nově objevený druh pavouka připomíná Jokera. Vědci ho pojmenovali po Joaquinu Phoenixovi

Bílý make-up a krvavý úsměv - to jsou atributy, které sdílí slavný padouch Joker s nově objeveným druhem pavouka. Druh s pozoruhodným životním stylem byl arachnology pojmenován po Joaquinu Phoenixovi, který postavu ztvárnil.

EKOLOGIE

Odlesňování – katalyzátor změn druhové bohatosti

Přínosy ekosystémů lidem nebo tzv. ekosystémové služby; ty poskytuje rozmanitá druhová bohatost ekosystému. Nový výzkum Edinburské univerzity ukazuje, že úbytek lesů katalyzuje probíhající změny biologické rozmanitosti.

VĚDA

Famózní nález kosti triasového plaza na Slovensku

Trias je obdobím, kdy mimo dinosaurů vznikaly i ostatní druhy živočichů. Svůj původ v tomto období mají také první savci, žáby nebo sesterská skupina dinosaurů- mořští plazi.

VĚDA

Přívěsek od NASA může omezit přenášení koronaviru

Přívěsek Pulse má v sobě zabudovaný senzor, který kontroluje, zda si nesaháte špinavýma rukama na obličej. Čím více přiblížíte ruce k obličeji, tím intenzivněji začne přívěsek vibrovat. Pulse je levný a lehký k sestavení. Návod k jeho sestrojení zveřejnila NASA zdarma jako open-source.

DOPRAVA

Dopady koronaviru a bezpečnostních opatření na každodenní mobilitu

Šíření koronaviru vyústilo v příjímání opatření omezující každodenní cestování. Díky tomu dochází k poklesu každodenního cestování, ale i ke změně dopravních návyků.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby

Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

VĚDA

Pozdější start školy by mohl snížit sociální jetlag studentů a zlepšit jejich výsledky

Vědci potvrdili, že teenageři jsou od přírody spíše sovy a ranní vstávání jim tak působí problémy. Zároveň kvůli brzkému rannímu budíčku trpí nedostatkem spánku. Poznatky, získané díky korona krizi, by mohly vést k pozdějšímu startu školy, což by se mohlo pozitivně odrazit na výsledcích studentů.

EKOLOGIE

Pavoučí “baby-boom” v teplejších oblastech Arktidy

Klimatická změna způsobuje oteplení v arktických oblastech. Oteplení prodlužuje vegetační období a nová studie ukazuje, že arktičtí predátoři z Grónska odpovídají na klimatickou změnu větším množstvím potomstva. Může větší množství predátorů ovlivnit potravní řetězce Grónska?

VĚDA

Na ženy se ve výzkumu léků zapomíná. Nežádoucími účinky trpí dvakrát více než muži

Ženy metabolizují léky jinak než muži, jenže farmaceutické firmy na to příliš nehledí. Díky tomu jsou ženám předepisovány příliš vysoké dávky léků a častěji se potýkají s jejich vedlejšími účinky.

VĚDA

Ředění krevní plazmy omlazuje, zjistili američtí genetici

Zastavit procesy stárnutí v lidském těle je téma, kterému velmi rádi věnujeme dlouhodobě pozornost. Pokrok na sebe nenechal dlouho čekat a na prahu stojí další průlomová fakta. Skupina bioinženýrů z Kalifornie odhalila, že ředěním krevní plazmy lze dosáhnout omlazujícího účinku.

VĚDA

Nové nálezy měkkých dinosauřích vajec pomáhají s pochopením jejich vývoje

Nálezů vajec dinosaurů je po celém světě jen hrstka. Každý další objev tedy posune znalosti o nich o několik skoků dále. V červnu letošního roku vyšel v prestižním časopise Nature článek popisující nález kožovitých dinosauřích vajec.