VĚDA Kousek historie: Vědci v uniformách Výraznou součástí 2. světové války se stalo nasazení vědců do válečného úsilí a armádního výzkumu. Prověřování často bizarních teorií pak přineslo nejeden výrazný vědecký průlom.
VĚDA Vědci dokázali vyvinout stádium embrya z lidských kožních buněk Vývojová biologie zažívá v poslední době řadu průlomů. Jedním z nich je nový objev amerických a australských vědců. Ti dokázali upravit lidské kožní fibroblasty tak, aby utvořily útvar schopný vývoje jako lidské embryo. To může v budoucnu vyřešit problém nedostupnosti embryí pro účely výzkumu.
VĚDA Strategie Trojský kůň: Vědci vyvíjejí léčbu pro pacienty s Parkinsonovou chorobou Běžné neurodegenerativní onemocnění, které neumíme léčit. To je Parkinsonova choroba. Při snahách navrhnout účinný léčebný postup se nyní vědci nechali inspirovat řeckou mytologií – jejich kombinovaná látka umí nepozorovaně proklouznout kolem mozkové „ostrahy“ a dostat se do místa svého působení.
VĚDA Vědci popsali nový druh hlubokomořské chobotnice, poprvé pomocí nedestruktivních metod Před několika lety vzbudila mediální zájem chobotnice, vytažená z hloubky 4000 m, ze Severního Pacifiku. Vědci nyní publikovali popis druhu. Stejně jako chobotnice i způsob jejího popsání je výjimečný. Druh byl popsán bez invazivního poškození, využilo se pokročilých zobrazovacích metod.
VĚDA Rakovina byla ve středověku desetkrát častější, než se myslelo Rakovina nebyla výjimkou ani ve středověku. Podle nové studie využívající rentgen a počítačovou tomografii byl její výskyt desetkrát častější, než se předpokládalo.
VĚDA S léčbou suchosti v ústech by mohl pomoci náhodný objev Pocit suchosti v ústech zná jistě každý z nás. Pro některé lidi je to ovšem dlouhodobý a nepříjemný problém. Přečtěte si, jak může náhodný vědecký objev pomoci lidem trpícím dlouhodobou suchostí v ústní dutině.
VĚDA Nový typ nanočástic zabíjí bakterie skrývající se uvnitř našich buněk Švýcarští výzkumníci vyvinuli nanočástice, které detekují a následně zabíjejí multirezistentní bakterie skrývající se uvnitř našich imunitních buněk. Nová antibakteriální látka má potenciál efektivně fungovat i v případech, kdy klasická antibiotika selhávají.
VĚDA Mars pod svým povrchem skýtá podmínky vhodné pro život Zatímco se na povrchu Rudé planety prohání výzkumné vozítko NASA Perseverance s cílem nalézt stopy po pradávných organismech, zde na planetě Zemi právě vyšla studie, která naznačuje, že pod povrchem Marsu by mohli mikrobi existovat ještě dnes.
VĚDA Těhotenství během pandemie: vyšší riziko, než se myslelo Pandemie COVID-19 zasahuje do mnoha oblastí našeho života, nyní se ukazuje, že toto onemocnění může mít velmi nežádoucí vliv na matku i plod během těhotenství.
VĚDA Vědci nalezli prvního pterosaura s protistojným palcem Nejnovější fosilní nález létajících příbuzných dinosaurů přináší čerstvý vítr do výzkumů anatomie obratlovců. Protistojný palec totiž asi není vynálezem vyšších savců.
TECHNOLOGIE Klíč ke správné 3D tiskárně aneb na co myslet při výběru Poptávka po 3D tiskárnách poslední roky nebývale roste. Stroje se stávají čím dál dostupnější a tisk tak není pouhou výsadou specializovaných pracovišť. Pojďme se proto podívat, jaká je situace na trhu a na směr, kterým se technologie ubírá.
VĚDA Alzheimer a Parkinson – kdy se naučíme proti těmto chorobám bojovat Alzheimerova a Parkinsonova choroba mají společné nejen to, že jsou neurodegenerativního charakteru, ale především ani jednu z nich neumíme v současné době léčit. Obě stojí v popředí vědeckého zkoumání. Odhalení časného stádia chorob by mohlo pomoci jejich postup zpomalit či dokonce zastavit.
VĚDA Statistika nuda je, spočítala však Tyrannosaury Už jste si někdy položili otázku, kolik tak asi mohlo po Zemi v období křídy běhat Tyrannosaurů? I pokud je vaše odpověď NE, seznamte se s prací amerických vědců.
VĚDA Složitost hadích jedů je dána fylogenetickou rozmanitostí jejich kořisti Pestrost kořisti hadů z podčeledi chřestýšovití hraje roli v komplexitě složení jejich jedu. Nová studie ale ukazuje, že nezáleží na počtu druhů, kterými se had živí, ale na tom, jak je od sebe kořist vzdálená evolučně, fylogeneticky.
VĚDA Krátký spánek ve středním věku může mít souvislost se stařeckou demencí Dlouhodobá studie spojuje nedostatečný spánek ve středním věku a demenci ve věku pozdním. Spánek kratší než 6 hodin vede podle nové studie ke zvýšenému riziku rozvoje demence.
VĚDA Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.
VĚDA Neobvykle zbarvené jezero bylo objeveno v Himalájích V nedávné studii publikované v Current Science, objevili indičtí vědci neobvykle zbarvené ledovcové jezero. Hlavní příčinou je geologické podloží a voda z tajícího ledovce.
VĚDA "Informovanost o vědeckých poznatcích je čím dál důležitější", říká členka spolku Medici PRO Očkování Medici PRO Očkování – ambiciózní projekt studentů Univerzity Karlovy, který si dává za cíl informovat veřejnost o důležitosti očkování nejen proti covid-19. O tom, proč je podstatné bojovat s klesající proočkovaností a jak se lze bránit dezinformacím obklopujícím očkování, se dočtete v tomto článku.
VĚDA Vědci vytvořili lidsko-opičí embrya Vědci vpravili lidské kmenové buňky do embryí primátů a vypěstovali chiméry. Ty udrželi při životě celých 20 dní. Navzdory etickým problémům má výzkum silný potenciál přinést nový pohled na vývojovou biologii a evoluci, včetně podstaty rozvoje některých nemocí.
VĚDA Chytré řešení globální vodní krize Pitná voda se na naší planetě stává nedostatkovým zbožím. Je proto vynakládáno obrovské úsilí pro vývoj nových technologií, které by usnadnily výrobu pitné vody z vody mořské. V rozvojových oblastech trpí nedostatkem sladké vody miliony lidí, pomoci by jim mohla nová nenáročná technologie.
VĚDA Barva bělejší než bílá může přispět k řešení klimatické krize Globální oteplování je problémem doslova žhavým. Jeho řešení není snadné a zcela jistě si žádá součinnost na mnoha úrovních. Vědci nyní představili nátěrovou barvu, která odráží zpět do vesmíru 98,1 % slunečního záření. Jejich produkt má při širším použití potenciál přispět k ochlazení planety.
VĚDA Nové řešení dětské podvýživy – strava nejen pro děti, ale i pro jejich bakterie Nadějný výživový doplněk, který by mohl pomoci v boji s dětskou podvýživou, představili američtí a bangladéští vědci. Vyvinuli suplement podporující prospěšné střevní bakterie, které dětem pomáhají v růstu a vývoji.
VĚDA Makrofág, který se méně pohybuje, efektivněji zabíjí bakterie tuberkulózy Makrofágy jsou imunitní buňky první linie, jejichž hlavním úkolem je pohlcování cizorodých mikroorganismů a jejich eliminování. Bakterie tuberkulózy je však dokáží obalamutit. Vědci nyní zjistili, že pokud zabrání imunitním buňkám v pohybu, tyto buňky se pak lépe vypořádávají s bakterií.
VĚDA Bisfenoly způsobují alarmující poškození mozkových buněk Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.
VĚDA Odbourávání alkoholu neprobíhá pouze v játrech, ale i v mozku Konzumace alkoholu s sebou nese toxické účinky, za kterými stojí jeho odbourávání v našem těle. Za hlavní orgán podílející se na metabolizování alkoholu se považují játra, nový výzkum ale pohled na tento proces významně pozměnil. K odbourávání alkoholu totiž dochází i přímo v mozku.
