ZVÍŘATA - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Pravěký jantar vydal nejstarší spermii

Ve vzorku zkamenělé pryskyřice (jantaru) byla nalezena dosud nejstarší známá živočišná spermie. Vzorek pochází z Myanmaru v Jihovýchodní Asii.

VĚDA

Za úmrtím stovek slonů stojí sinice

Letošní masové nálezy uhynulých slonů v deltě řeky Okavango v Botswaně mají možná překvapivého původce - sinice. Informovala agentura Reuters.

VĚDA

Finský správce letišť povolává proti COVID-19 do služby psy

Pejsek Kössi byl speciálně vycvičen pro rychlé rozeznávání lidí napadených novým typem koronaviru. Je mnohem rychlejší, než používané rychlotesty.

VĚDA

Objev medvědí mumie na sibiřských ostrovech

Konzervovaná zdechlina patří vyhynulému druhu, medvědu jeskynnímu (Ursus spelaeus). K nálezu došlo na Ljachovských ostrovech v Moři Laptěvů.

VĚDA

V Indii byla objevena stolička nejstaršího gibona

13 milionů let starý pozůstatek kdysi žijící opice pomohl vědcům zpřesnit migraci gibonů z jejich pravlasti v Africe. Našel ho mezinárodní tým vědců z Indie a USA.

EKOLOGIE

Překvapivé denní rytmy levhartů. Samice jsou "ranní ptáčata", samci naopak "noční sovy"

Po 10 měsících kamerového pozorování v pralese v Tanzánii, vědci zjistili, že samci a samice levhartů mají velmi odlišné časy aktivity. Tento objev potvrzuje předchozí domněnky a mohl by být použit pro ochranu ohrožených kočkovitých šelem, jejichž populace se za poslední století snížily o 85 %.

VĚDA

Eurypteridi mohli dýchat vzduch, ukazuje nový nález vědců

Američtí vědci našli u mořského karbonského klepítkatce důkaz, že mohl dýchat vzdušný kyslík. Pravděpodobně měli tuto schopnost všichni jeho příbuzní.

VĚDA

DNA dinosaurů může být blízká savčí

Vědátoři z Northern Arizona University v srpnu letošního roku publikovali článek, ve kterém popisují podobu možného genomu dinosaurů. Použili k tomu čerstvě rozluštěný genetický kód hatérie.

VĚDA

Nejlépe čelí útokům predátorů krávy s očima na zadku

Čtyřletý výzkum vědců ve spolupráci s obyvateli Botswany dokázal, že krávy s namalovanýma očima na zadku mají nezměrně lepší vyhlídky na spokojený život bez zabití predátory.

VĚDA

V severních Čechách nalezen zub „uhelné bestie“

Amatérský hledač kamenů a zkamenělin nalezl u Braňan mezi Mostem a Bílinou unikátní zub třetihorního živočicha ze skupiny anthracotherií.

EKOLOGIE

Studie odhalila velikost prehistorického žraloka Megalodona. Jeho ploutev měřila tolik, co dospělý člověk

Megalodon - legendární prehistorický žralok, jehož velikost jsme doposud pouze hrubě odhadovali. Rozměry tohoto obrovského zvířete však potvrdila nová studie, vedená Univerzitou v Bristolu a Swansea.

EKOLOGIE

Mravenci a bakterie žijí v obligátní endosymbióze, jeden bez druhého nepřežijí

Obligátní endosymbióza, do které se integrují vzdálené druhy a vytváří jediného replikujícího se jedince, představuje evoluční přechod v individualitě. Ačkoli se o takových přechodech myslelo, že vedou ke zvýšení biologické komplexnosti, evoluční a vývojové kroky integrace zůstávají chabě pochopeny.

VĚDA

Klíčové adaptace ohroženého kunovce. Studie zjišťuje, jaká je šance na zachování jeho druhu

Kunovec severní (Dasyurus hallucatus), nejroztomilejší a nejohroženější původní masožravý vačnatec z Austrálie, vypadá, že je neuvěřitelně přizpůsobený různým typům krajiny – to může být klíčem jeho přežití.

EKOLOGIE

Vyhynutí nosorožců srstnatých nezpůsobil člověk, ale změna klimatu

Vyhynutí megafauny na konci poslední doby ledové, v tomto případě nosorožců srstnatých, bylo často přisuzováno člověku. Nová studie ukazuje, že za vymření mohla změna klimatu.

EKOLOGIE

První zjištění, že obojživelník žije v harému. Samec brazilské žáby zůstává svým dvěma samičkám věrný

Druh žáby z deštného pralesa v Brazílii se stal prvním obojživelníkem, u kterého bylo objeveno, že žije v harému. V dlouhodobém vztahu, kdy se jeden samec páří s dvěma samicemi, jež mu zůstávají věrné.

EKOLOGIE

Býložravci jsou mezi savci, ptáky i plazy vystaveni největšímu riziku vymření

Skupinou s největší pravděpodobností vyhynutí byli vnímáni dravci, kvůli jejich rozptylu areálu rozšíření a pomalého tempa růstu jejich populací. Nová studie toto paradigma rizika extinkce zpochybňuje porovnáním vzorců napříč různými trofickými skupinami savců, ptáků a plazů.

EKOLOGIE

Křižáci napouští své pavučiny neurotoxinem, který paralyzuje kořist

Pavoučí hedvábí je fascinující směs proteinů, kterou stále halí řada tajemství. Brazilským vědcům se nově podařilo prokázat, že spolu se strukturními proteiny, tvořících lana sítě, vylučují někteří pavouci neurotoxiny, které ochromují lapenou kořist.

VĚDA

Evoluční výhodou polorejnoků je jejich, už po dobu 160 milionů let, stálý životní styl

Žralok je obecně vyobrazován jako velký, rychlý predátor. Existuje ale skupina žraloků, polorejnoci, kteří se tomuto obrazu nepodobají. Žijí na dně moří a podobají se spíše svým příbuzným rejnokům. Jejich adaptacemi, životním stylem a evoluční výhodou se zabývá nová studie.

KORONAVIRUS

Cvičení psi rozpoznají koronavirus s 94% úspěšností

Nový výzkum provedla Hannoverská univerzita v Německu. Výzkumníci věří, že speciálně trénovaní psi mohou rozpoznávat koronavitrus ve veřejných prostorech a zpomalit tak šíření nemoci.

TECHNOLOGIE

Solární GPS lokátor pro sledování zvířat získává vědcům skvělá data

Nový GPS lokátor pro sledování zvířat slibuje transformaci způsobu sběru environmentálních dat a informací o chování zvířat. Jeho velikost a váha také zlepší jejich pohodlí.

EKOLOGIE

Mikroplasty se našly ve žralocích, plast je všudypřítomný

Mikroplasty, drobné částice plastu a další syntetická vlákna, našli vědci u 67 % zkoumaných žraloků z okolí Spojeného království. Studie poukazuje na všudypřítomnost plastu.

TECHNOLOGIE

Streamující brouk dokumentuje život hmyzu z první osoby

Použití robotů pro ekologický výzkum je zcela revoluční přístup, který nám může do budoucna prozradit o fungování přírody mnohem více, než dosavadní metody. Seznamte se s miniaturním kamerovým systémem, dokumentující život hmyzu přímo ze zad hmyzu.

VĚDA

Protein žab upravuje absorpci biliverdinu, aby odrážel ten pravý odstín zelené

Dobrá kamufláž umožňuje živočichům shánět potravu, aniž by se sami potravou stali. Ropuchy a žáby jsou tedy z velmi dobrého důvodu často zelené - tato kamufláž v prostředí plném zelených rostlin udělá svého nositele téměř neviditelným. Ne všechny žáby dosáhly tohoto zeleného zbarvení stejnou cestou.

EKOLOGIE

Jak a kdy spí žraloci – vědci zmapovali denní rytmus pěti druhů podmořských vládců

Přestože jsou žraloci jedni z nejstarších živočichů na naší planetě, stále o nich mnoho nevíme. Vědci zmapovali chování pěti druhů žraloků a nestačili se divit nad variabilitou jejich denních režimů. Stále však zůstává záhadou, zda a jak vůbec žraloci spí.

VĚDA

Dinosauři jsou známí jako giganti. Jejich nově popsaný příbuzný je ale neuvěřitelně malý

Dinosauři a létající ptakoještěři jsou známí svou značnou velikostí. Nově popsaný druh z Madagaskaru, který žil v období triasu přibližně před 237 miliony let, naznačuje, že se vyvinuli z extrémně malých předků.