Hodnocení inteligence zvířat je náročnou vědou. Zhodnotit inteligenci desítky milionů let vyhynulých zvířat je už opravdu zkamenělý oříšek. V minulosti se vědci pokoušeli aplikovat metodu měření encefalizačního kvocientu (EQ), který měří poměr velikosti mozku ku velikosti těla, případně poměru hmotností mozku a těla. Podle srovnání velikostí těla a mozku vedeme my, lidé s EQ=7, následuje delfín s EQ=4, kosatka EQ=5. Až na pátém místě se umisťuje šimpanz. Pokud použijeme výpočet na základě hmotnosti, přeskakuje šimpanze hroch i kůň a nás předčí slon. Jak lze z této statistiky odvodit, jde o zkreslený ukazatel. O schopnostech, které souhrnně nazýváme inteligence rozhoduje komplexita a počet spojení mezi neurony v určitých oblastech mozku.
V minulosti se podle dochovaných fosilizovaných lebek vědci pokoušeli určit EQ dinosaurů. Například u tyranosaura došli k EQ = 3,1, což by podle některých výpočtů EQ odpovídalo inteligenci šimpanzů, podle jiných inteligenci kosatky. Suzana Herculano-Houzel se pokusila přijít s přesnější metodou měření inteligence – měřením hustoty neuronů. Nejprve spočítala počet neuronů v různých oblastech mozku současných zvířat včetně člověka. Toho dosáhla rozpuštěním mozků a počítáním neuronů v této „mozkové polévce.“ To samozřejmě u dinosaurů nejde.
Vědkyně využila databázi obsahující 3D skeny mozkoven řady zvířat. K těmto modelům přiřadila svá data týkající se počtu neuronů a vytvořila rovnici. Velmi zjednodušeně: takto velká mozkovna s určitým tvarem se rovná takovému počtu neuronů v určité oblasti. Zaměřila se zvláště na plazy a ptáky – blízké příbuzné dinosaurů. Zjistila, že mozky theropodních dinosaurů (tyranosaurus nebo velociraptor) podléhají podobným pravidlům rozložení neuronů jako dnešní ptáci. Rozložení neuronů sauropodů (brachiosaurus, diplodokus) se podobalo spíše dnešním plazům.
Z jejich výsledků například vyplývá, že tyranosauří mozek obsahoval podobné množství neuronů jako dnešní šimpanzi. Dokonce zmiňuje potenciál pro používání nástrojů díky čemuž si tato práce vysloužila množství kritiky.
Jde o zajímavý vhled do problematiky určování inteligence u dávno vymřelých zvířat a využití kombinace dat získaných rozdílnými metodami. Závěry ale s největší pravděpodobností budou značně nepřesné. Fyzik Carl Sagan pronesl větu: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy“. Tato studie zakládá své závěry na matematickém modelu, který disponuje značnými limity. Pro výpočet inteligence zvířat vyhynulých desítky až stovky milionů let používá mozky těch současných. Navíc nebere v úvahu propojení jednotlivých neuronů, což je jedním z nejdůležitějších faktorů inteligence.
Zdroje:
https://www.science.org/content/article/some-dinos-may-have-been-brainy-modern-primates-controversial-study-argues?utm_campaign=SciMag&utm_source=Facebook&utm_medium=ownedSocial&fbclid=IwAR1ziYGpGeFPBQvBoHiHPfUFex5C1Z01iUaNLZNAjTQA0FdxRmxl5Eu9-lY
Foto: obrázek vznikl za použití umělé inteligence DALL-E
Více z paleontologie n CZECHSIGHT:
Vendula Lužná
Filip Šlapal
Vstup do diskuze