Co se týče věrnosti, jsou ptáci nepřekonatelní. Více než 90 procent všech ptačích druhů je monogamní a většinou zůstávají věrní svému partnerovi. Páry albatrosů se zřídka rozcházejí a rok co rok zůstávají se svým partnerem pro rozmnožení. Nová studie však ukazuje, že v případě, kdy jsou vody oceánů teplejší než obvykle, se rozpadne více párů a ptáci si hledají nové partnery.

Jedná se o první důkaz, že na rozvodovosti ptáků má vliv nejen neúspěch v chovu, ale také prostředí. Ukázalo se, že během teplejších let dokonce některé samice, které se úspěšně rozmnožily, opouští své partnery.

Výsledek naznačuje, že změna klimatu v důsledku lidské činnosti vede k vyššímu počtu rozchodů u albatrosů. Albatrosi mohou žít desítky let, někdy tráví roky na oceánu hledáním potravy a vracejí se na pevninu pouze za účelem rozmnožování. Páry, které zůstávají spolu, mají výhodu známosti a lepší koordinace, což má pozitivní vliv na výchovu mláďat. Tato stabilita je zvláště důležitá v dynamických mořských prostředích, vysvětluje Francesco Ventura, biolog ochrany přírody z University of Lisbon v Portugalsku.

V případě, že se rozmnožení nezdaří, opouští mnoho ptáků – většinou samic – svého partnera a pokouší se najít štěstí jinde. Rozmnožení selhává především v letech s obtížnějšími podmínkami. Francesco Ventura chtěl zjistit, zda má přímý vliv i prostředí, tedy zda se mění rozvodovost bez ohledu na to, zda rozmnožení proběhlo dobře.

Tým analyzoval data z let 2004 až 2019 o velké kolonii albatrosů černobrvých (Thalassarche melanophris) žijících na Novém ostrově na Falklandách. Data zachytila téměř 2900 pokusů o rozmnožení u 424 samic a sledovala rozchody ptáků. S ohledem na předchozí úspěšnost rozmnožení u jednotlivých párů vědci zkontrolovali, zda měly podmínky prostředí znatelný dopad na páry.

Hlavním faktorem rozchodu byl stále neúspěch v odchovu, zvláště na začátku. Každá samice totiž snese pouze jedno vejce a u ptáků, u nichž se vejce nevylíhla, byla více než pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se se svými partnery rozejdou než u těch, kterým se podařilo mládě vyvést. V některých letech byla rozvodovost nižší než jedno procento.

Přesto se míra rozvodovosti u albatrosů zvýšila v souladu s průměrnými teplotami vody. V roce 2017, kdy byly vody nejteplejší, dosáhla maxima 7,7 procenta. Výpočty týmu odhalily, že pravděpodobnost rozvodu korelovala s rostoucí teplotou. A překvapivě to byly právě samice v úspěšných chovných párech, které byly ovlivněny drsnějším prostředím. Když v letech 2018 a 2019 opět klesly teploty oceánů, klesla i rozvodovost.

Teplejší voda znamená méně živin, takže někteří ptáci mohou trávit na moři více času hledáním potravy a po návratu do kolonie se zdají utrápení nebo nepřitažliví. Pokud se členové páru vracejí v různých časech, může to vést k rozpadu páru.

Horší podmínky jednoho roku mohou zvýšit hormony související se stresem, což může ovlivnit výběr partnera. Vědci spekulují, že albatros může nesprávně připisovat svůj stres svému partnerovi, spíše než drsnějším podmínkám, a pár opustí, i když se vylíhnutí podařilo. Pokud se však zvířata rozejdou ze špatného důvodu a v následující sezóně se jim bude dařit hůř, může to vést k celkově nižší úspěšnosti chovu a případně k poklesu populace.

Podobné vzory chování lze nalézt i u dalších monogamních zvířat, včetně savců.

Originální studie: https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.2112

Zdroj: ScienceNews

Úvodní fotografie: Mac Gaither via Unsplash