V nové studii publikované v časopisu Science vědci zjistili, že náhlé a rychlé ztráty ledu Kordillerského ledového štítu do Tichého oceánu na západním americkém pobřeží mohly vyvolat masivní tání ledovcového štítu Laurentide do Atlantského oceánu. Ten dříve pokrýval velkou část dnešní Kanady a USA. Právě zmíněné procesy tak nakonec mohly vést ke značnému narušení globálního klimatu.

Nové poznatky zpochybňují dlouhodobý předpoklad, že hlavní změny v podnebí Země pocházejí ze severního Atlantiku. Studie naznačuje, že tání zbývajících aljašských ledovců do severního Pacifiku může mít dalekosáhlé účinky na globální oceánskou cirkulaci a klima v nadcházejících stoletích.

V roce 2013 vědci analyzovali sedimenty z mořského dna Aljašského zálivu, které byly usazeny během posledních 42 000 let odlomení částí ledovcových štítů. Pomocí radiokarbonového datování následně tým zjistil, že odlamování (tzv. telení) ledu probíhalo zhruba o 1 000 až 1 500 let dříve než na východním pobřeží z ledovcového štítu Laurentide – známé také jako „Heinrichovy události“. Ty mají za následek zvýšení atmosférického CO2, oteplování v Antarktidě nebo oslabení asijského monzunu v Pacifiku. Přesný mechanismus však zůstává nejasný. Vědci nicméně přichází s několika teoriemi.

Je možné, že sladká voda uložená v severním Pacifiku putovala severně přes Beringovu úžinu a Arktidu do severního Atlantiku, kde právě sladké voda fungovala jako „čepice“ na hustší slané vodě. Sladká voda na povrchu následně ohřívala a destabilizovala ledovcový štít.

Druhou teorií je, že nízká nadmořská výška zmenšeného Kordillerského štítu změnila způsob, jakým povrchové větry pronikaly do Severní Ameriky. Dřív vysoký ledovcový štít fungoval jako bariéra a odváděl větry na jih. Bez této bariéry je narušen transport tepla a sladké vody mezi tichomořskými a atlantickými povodími. To jako důsledek mění slanost atlantických vod a nakonec dodává tamnímu ledu více tepla.

Aljašské ledovce dnes fungují jako poslední zbytky Kordillerského ledovcového štítu a mnoho z nich velmi rychle ustupuje. I toto tání zvyšuje hladinu moře a narušuje normální procesy míchání oceánů. Pokud bude led v severním Pacifiku tát dle stejných vzorů jako v minulosti, mohlo by to vést k významným globálním klimatickým událostem. Množství sladkovodního odtoku potřebného ke spuštění těchto změn však není známo. „Víme dost, abychom mohli tvrdit, že se takové věci v minulosti opravdu staly a mohly by se opakovat.“ dodávají vědci.

Originální publikace: https://science.sciencemag.org/content/370/6517/716.abstract

Foto: Magdalena Kula Manchee, Unsplash