Hlavním cílem Evropské zelené dohody je přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050, což znamená, že se vypouštění skleníkových plynů omezí na množství, které dokážeme každý rok zachytit. Smyslem tohoto opatření je, aby Evropa přestala přispívat k probíhající změně klimatu. Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst bez současného zvyšování využívání přírodních zdrojů.
Vedlejší projevy této transformace budou i výrazné snížení znečištění ovzduší, zlepšení životního prostředí a rozvoj nových odvětví průmyslu díky investicím do výzkumu a vývoje. Důležitou součástí dohody je také zajištění, aby tato transformace byla spravedlivá, tedy aby nevedla k znevýhodnění určitých skupin obyvatel či regionů.
Evropská komise připouští, že k zastavení globální změny klimatu nestačí, aby Evropa v této oblasti jednala sama. Proto komise plánuje využít politický vliv sjednocené EU, její expertízu v technické oblasti a její finanční prostředky k podpoře ostatních světových zemí, aby směřovaly ke stejnému cíli. Zároveň uznává, že může být nutné chránit evropské zdroje a konkurenceschopnost vůči zemím, které by odmítly postupovat v souladu s klimatickými cíli, například vyšším zdaněním výrobků dovezených z těchto zemí.
V současnosti je Evropská zelená dohoda 24-stránkový dokument, který popisuje ambice v jednotlivých odvětvích a způsoby, jakým jich může být dosaženo.
Jaké body obsahuje Evropská zelená dohoda?
V praxi dohoda cílí nejvíce na energetický sektor, který v EU produkuje největší množství emisí skleníkových plynů. Ten projde téměř kompletní dekarbonizací, tedy odstoupením od využívání uhlí, zemního plynu a ropy pro výrobu elektřiny a vytápění a nahrazením těchto zdrojů obnovitelnými či jadernými zdroji. Zejména je Evropskou komisí doporučována stavba pobřežních větrných elektráren, které jsou v současnosti nejlevnějším a nejefektivnějším obnovitelným zdrojem elektřiny. Ačkoli některé evropské státy odporují výstavbě nových jaderných reaktorů, možnost jejich výstavby byla podmínkou některých zemí (včetně Česka) pro souhlas s přijetím Evropské zelené dohody. Různé země mají totiž různé podmínky a možnosti jak dosáhnout klimatické neutrality, a dle premiérů České republiky a Maďarska by bez nových jaderných reaktorů nebylo možné v těchto zemích klimatické neutrality dosáhnout.
Pomoci k dosažení klimatické neutrality v energetickém sektoru má i zvyšování efektivity spotřebičů a snižování energetické náročnosti budov, což celkově sníží nároky na množství vyrobené energie. V plánu je také kompletní propojení a digitalizace evropských energetických sítí.
V průmyslové oblasti dohoda cílí na výzkum a inovace vedoucí k dlouhodobé udržitelnosti. Zatímco v současnosti se většina výrobků vyrobí z prvotních surovin a na konci své životnosti jsou vyhozeny bez dalšího využití (pouze 12 % výrobků pochází z recyklovaných materiálů), cílem této dohody je do roku 2050 v co nejvíce odvětvích dosáhnout cirkulární ekonomiky, tedy využívání odpadu a recyklovaných materiálů k výrobě nových výrobků, zvyšování jejich životnosti a minimalizace množství nevyužitelného odpadu. Toto opatření zároveň sníží nutnost těžby nerostných surovin a tím uleví životnímu prostředí.
Evropská unie bude také výrazně investovat do výzkumu a vývoje nových udržitelných technologií a plánuje do roku 2030 začít tyto technologie aktivně využívat v průmyslu. Mezi tyto technologie se řadí například nízkouhlíkový proces výroby oceli, palivové články na vodík či jiná alternativní paliva, nové typy baterií, či zařízení na zachycování, ukládání a využívání oxidu uhličitého.
Dohoda cílí i na zvýšení dlouhodobé udržitelnosti v oblasti zemědělství, rozšíření ekologického zemědělství a snížení množství užívaných pesticidů a dalších chemikálií. Důležitým bodem je omezení či zákaz dovozu jídla, které nebude splňovat standardy Evropské unie. Naopak ale v plánu chybí zmínka, zda je v plánu omezování živočišné produkce, jejíž snížení označila nedávná vědecká zpráva jako důležitou součást boje proti klimatickým změnám.
V oblasti dopravy se plánuje podpora výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily a vodíkových čerpacích stanic a vyšší zdanění emisí z mezinárodní lodní a letecké dopravy. Zároveň se plánuje zpřísnění limitů pro znečištění vody i ovzduší velkými zaoceánskými loděmi.
Mezi cíle dohody patří i zastavení ztráty biodiverzity a vymírání druhů na území Evropy. Tomu má pomoci rozšíření území chráněných krajinných oblastí, zalesňování, omezení používání chemikálií či šetrnější rybolov. Životnímu prostředí i adaptaci na změnu klimatu má pak pomoci obnova přirozených funkcí krajiny, včetně přirozené zádrže vody v krajině.
K zajištění spravedlivé transformace pomůže tzv. Just Transition Fund ve výši 100 miliard eur, který zajistí přímý přísun investic regionům, které by mohly být transformací znevýhodněny (což jsou např. uhelné regiony v ČR či v Polsku). Současně je také součástí plánu podpora chudobou stižených skupin obyvatel, které by si nemohly samy dovolit přechod k jiným zdrojům energie, popř. zateplení jejich domů.
Co se bude dít nyní?
Představený dokument je pouze obecný plán, jehož jednotlivé kapitoly bude evropská komise v příštích šesti měsících rozpracovávat do detailů a vydávat je postupně jak budou dokončovány. V červnu 2020 pak na základě vypracovaného detailního plánu komise rozhodne, jaké klimatické cíle stanoví pro rok 2030. Současné cíle pro rok 2030 jsou totiž označovány jako nedostatečné k udržení globálního oteplení pod 2 °C.
Protože každá země má své unikátní problémy a prostředky, každá země EU si připravuje vlastní klimatický a energetický plán. První verze těchto plánů se nyní finišují a budou brzy zveřejněny. Evropská komise pak do roku 2021 provede hodnocení těchto plánů a v případě potřeby dá státům doporučení, jak tyto plány vylepšit. Aktualizace těchto národních plánů na základě dosaženého pokroku a získaných zkušeností a doporučení poté proběhne v roce 2023.
Jak bude Evropská zelená dohoda financována?
Opatření popsaná v tomto plánu budou vyžadovat vysoké investice – Evropská komise odhaduje, že k splnění současných cílů bude nutné ročně investovat zhruba 260 miliard eur, což je přibližně 1,5 % evropského HDP. Tyto investice budou financovány z kombinace rozpočtu EU, národních rozpočtů a soukromých investic za pomoci Evropské investiční banky a zisků z prodeje emisních povolenek.
Tento investiční plán bude vyžadovat rozsáhlé změny v systémech evropského financování a je označován jako "ambiciózní"; přesto Evropskou zelenou dohodu některé ekologické organizace považují za nedostatečnou a volají po zvýšení jejích cílů. Pro srovnání, v 90. letech investovala Česká republika i více než 2 % svého HDP do obnovy a ochrany životního prostředí poškozeného totalitním režimem – tyto investice vedly např. k odsíření uhelných elektráren či modernizaci těžkého průmyslu a zpracování odpadů, což značně zlepšilo místní kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel.
Co si EU od této dohody slibuje?
Pokud se podaří dohodu naplnit, evropská komise si od ní slibuje zejména zpomalení změny klimatu a předejití jejím nejhorším dopadům, jako jsou extrémní jevy počasí, nedostatek potravin, masová migrace a nestabilita ve světě. Tyto projevy změny klimatu by současně přinesly znatelné škody na ekonomice i zdraví a životech Evropanů – Evropská komise však věří, že investicemi do klimatických opatření je možné tyto dopady zmírnit.
Současně dojde v rámci plnění dohody k významnému zlepšení životního prostředí a zdraví Evropanů. Díky investicím do výzkumu a vývoje Evropská komise očekává, že se Evropa stane světovým lídrem ve vývoji a produkci šetrných a udržitelných technologií, což posílí její ekonomickou pozici ve světě, který se také bude podobným způsobem transformovat, a dá Evropě možnost vést ostatní světové země ke stejnému cíli.
Zdroj obrázků: Evropská komise
Kompletní Evropská zelená dohoda je ke stažení zde.
Vstup do diskuze