Roku 1973 byla udělena Nobelova cena etologovi Karlu von Frischovi za výzkum smyslového vnímání včel. Jako první prozkoumal taneční způsoby komunikace mezi včelami a jejich taneční "dialekty". Nyní jeho objev potvrdili výzkumné týmy z univerzity ve Würzburgu a Národního centra pro biologické vědy v Indii.

zdroj: Nathaniel Sison

Včely používají kruhový, osmičkový a natřásavý tanec. Pokud se zdroj potravy nachází v blízkosti několika desítek metrů od úlu, začne včela, která jej objevila, běhat do kruhu. Je-li však ve větší vzdálenosti, začne objevitelka zdroje tančit po plástvích osmičky a přitom natřásá svým zadečkem. Natočením těchto osmiček ve vztahu k poloze Slunce určuje, kterým směrem se potrava nachází, počtem osmiček a rychlostí včelího tance pak ostatním létavkám sdělí vzdálenost. "Čím se vzdálenost zdroje potravy od hnízda zvětšuje, tím je tanec pomalejší," vysvětluje PhD student JMU Patrick Kohl, první autor publikace.

Včely jsou v orientaci opravdové přebornice. Nejenže dokáží tanec své kolegyně přenést do prostředí okolní krajiny a orientovat se podle daného azimutu, ale mají v sobě zabudované i jakési hodiny, díky kterým tento azimut najdou i v rozdílnou denní dobu, kdy je Slunce už v úplně jiné poloze vůči úlu.

Originální publikace: https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2020.0190

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: Eric Ward