Vědci z Univerzity v Torontu zjistili, že některé ještěrky rodu Anolis tvoří ve vodě jakousi vzduchovou kapsu, která těsně přiléhá k jejich čenichu. K tomu jim napomáhá jejich hydrofobní (vodu odpuzující) kůže. Ta má i tu výhodu, že chrání tyto živočichy před vlhkem a dešti, které jsou v těchto tropických oblastech běžné – a tedy i před možnými parazity, zejména plísněmi.
Anolisové žijící v blízkosti toků jsou ohrožováni okolními predátory a útěk pod vodní hladinu je jednou z efektivních cest, jak jim uniknout. Zřejmě proto se u nich v průběhu evoluce vyvinula tato funkce. Díky vzduchové bublině dokáží přežít ve vodě až 18 minut.
Tento speciální typ podvodního dýchání byl nazván “rebreathing” podle přístroje “rebreatheru”, používaného potápěči. U něj nejde vydechovaný vzduch okamžitě do okolní vody, ale vrací se zpět do přístrojového oběhu (u člověka je součástí vydechovaného vzduchu asi 17 % kyslíku), oxid uhličitý je poté odfiltrován do vody a kyslík je použit k dalšímu nádechu. Stejně tak funguje i bublina u Anolisů. Oxid uhličitý je totiž plyn ve vodě vysoce rozpustný. Vědci si také myslí, že bublina naopak absorbuje z okolní vody kyslík, ovšem toto je ještě předmětem budoucích experimentů a bádání.
Tento typ podvodního dýchání je typický u bezobratlých, zejména brouků. U obratlovců však doposud pozorován nebyl a toto je tedy pravděpodobně převratný objev, který by časem mohl vést i ke vzniku nové potápěčské technologie.
Zdroj: Science Daily
Úvodní fotografie: Unsplash, Brett Hondow
Vstup do diskuze