Získat zachovalé archeologické vzorky DNA z jižních koutů naší planety je poměrně unikátní, jelikož jejímu uchovávání nenahrávají vysoké teploty. Jeskyně Hagios Charalambos na řeckém ostrově Kréta je jedním ze vzácných nalezišť ve Středomoří, v němž se díky nízké a stálé teplotě podařilo uchovat pro budoucnost archeologické nálezy z doby od 4000 do cca 1800 let př. n. l. Tato jeskyně sloužící jako pohřebiště již nabídla několik zajímavých objevů.
Nejnovější z nich publikovala nyní v časopise Current Biology mezinárodní tým vědců zabývajících se mimo jiné archeogenetikou. Tento obor v sobě spojuje poznatky z archeologie a historie s moderními diagnostickými metodami genetiky. Cílem badatelů bylo zjistit, jakými nemocemi trpěli lidé v období mezi pozdním neolitem a mínojskou civilizací.
Jelikož se akutní infekce neprojeví na kostních ostatcích do takové míry, abychom je byly schopni identifikovat pouhým okem, je pro takový výzkum ideální analýza zubů, neboť se jedná o vysoce prokrvenou tkáň, ve které je možné detekovat patogeny kolující v krvi nebožtíků. Vědci tedy odebrali 68 vzorků, které zpětně přiřadili 32 jedincům. Vedle poměrně běžných bakterií vyskytujících se v ústní dutině byly tři z nich, datované do období mezi lety 2290 — 1909 př. n. l., zdrojem překvapení.
Na jednom zubu se našla DNA bakterie Yersinia pestis — původce moru. Jedná se o první nález tohoto patogenu ve Středomoří. Již dříve vědci několikrát nalezli vzorky Y. pestis na území mezi střední Evropou a Sibiří ze stejném období. Je tedy možné, že zasažena byla poměrně velká oblast. Studium genomu odhalilo, že se v tomto období mor ještě nemohl šířit prostřednictvím hmyzího bodnutí, jelikož bakterie postrádala gen potřebný pro tento přenos. Choroba se tak spíše přenášela kapénkami nebo tzv. fekálně-orální cestou, které svědčí prostředí nízké hygieny.
Druhým překvapením byl objev bakterie Salmonella enterica, která se nacházela na dvou analyzovaných zubech. Tento typ bakterie způsobující pravděpodobně tyfové horečky a průjmy je blízký příbuzný dnešním bakteriím zodpovědným za břišní tyfus nebo salmonelózu, které mají dnes celkově na svědomí 6 milionů nakažených každý rok a přes 50 000 úmrtí. Narozdíl od moderních kmenů se však ještě starobylá předchůdkyně nespecializovala na žádného konkrétního hostitele a není jasné, zda by byla schopna způsobit větší epidemii. Nicméně podobný typ bakterie jako na Krétě byl nedávno popsán ve vzorcích z masového hrobu v Německu ze 14. století. a z Mexika ze století 16.
Krétské nálezy jsou nesmírně zajímavé, jelikož ve zkoumaném období probíhaly v oblasti Středomoří a Egypta velké socioekonomické změny, ať už se jednalo o kolaps egyptské Staré říše nebo říše Akkadské v oblasti dnešního Iráku a Sýrie. K poklesu složitosti sociálních vazeb došlo i na pevninském Řecku. Tyto změny byly dosud připisovány klimatickým změnám, zejména drastickému suchu, které vedlo mimo jiné k migraci. Přestože Krétě se sucho vyhnulo, dochází v tomto období k přerodu z Raně mínojského období III do Středominojského období I, které je známé výstavbou velkých paláců, jako je Knossos. Někteří archeologové se kloní k názoru, že tento přerod musel být doprovázen poklesem populace. Konkrétní důvod pro případné změny na Krétě zatím nebyl znám. Jednalo se však o ostrov s čilým obchodním ruchem, a proto není vyloučeno, že zde našli útočiště právě obyvatelé klimaticky nepříznivých oblastí, kteří s sebou mohli přinést nalezené patogeny.
Přestože není jasné, zda by identifikované kmeny bakterií byly schopny způsobit větší pandemii, ve společnosti sucha a z něj pramenící špatné výživy a hygieny mohly přispět k pozorovaným poklesům a přeskupením civilizací v zasažené oblasti a v důsledku migrace způsobit populační bouři na ostrově, který byl ve stejné době přírodních neštěstí uchráněn.
Úvodní foto: Peter Kvetny, unsplash.com
Citovaná studie: Current Biology (impact factor: 10,8)
Více k tématu na Czechsight:
Petr Kašík
Vendula Lužná
Vendula Lužná
Vstup do diskuze