Nechvalně známá černá vdova, pavouk rodu Latrodectus z čeledi snovaček, si svou špatnou pověst vysloužila především nebezpečným jedem obsahujícím neurotoxické peptidy. Ty jsou v těle schopny „proděravět“ neurony s následným vylitím neurotransmiterů, látek nezbytných v přenosu nervového vzruchu a ovládání svalů. Toho pavouk využívá především ke znehybnění kořisti. Jed snovaček však může být nebezpečný i pro člověka, i když jejich kousnutí zřídka končí úmrtím.

Čeleď snovačkovití (Theridiidae) zahrnuje pavouky menší velikosti, stavějící si neuspořádané sítě. Jejich hlavní potravou je hmyz, snovačky jsou ovšem díky svému silnému jedu schopné ulovit kořist mnohonásobně větší, než jsou samy, a to například i malé ještěrky. Černé vdovy z rodu Latrodectus své jméno získaly jak svým zbarvením, tak díky pozorování, že samice po páření sežere samce. To se ovšem v přírodě tak často nestává a samec většinou mnohem větší samici unikne. V České republice žije kolem 60 druhů snovaček, nejčastěji v domech potkáváme snovačku domácí (Steatoda grossa) nebo snovačku pokoutní (S. bipunctata). České snovačky ovšem nedokáží prokousnout lidskou kůži, a tedy jsou naprosto neškodné.

Autoři studie publikované v časopise Nature Communications se zaměřili na jed snovačky Latrodectus tredecimguttatus ze Středomoří. Jed tohoto pavouka obsahuje koktejl sedmi různých látek, souhrnně nazývaných latrotoxiny. Z nich jeden typ toxinu účinkuje především na obratlovce včetně člověka, jeden na korýše a zbylých pět poté slouží ke znehybnění a usmrcení hmyzu. Vědcům z univerzity v německém Münsteru se v nové studii podařilo popsat přesnou strukturu toxinů snovačky pomocí moderní technologie kryoelektronové mikroskopie. „Struktura latrotoxinů je unikátní a naprosto odlišná od všech ostatních znýmých toxinů,“ říká profesor Christos Gatsogiannis, vedoucí výzkumné skupiny.

Objasnění struktury latrotoxinů pak může pomoci v základním výzkumu, především ve studiu mechanismu přenosu nervového vzruchu, nebo napomůže vyvinutí protijedu pro případy kousnutí snovačkami. Navíc toxiny snovačky, které účinkují především na hmyz, mohou dát vzniku velmi účinným a selektivním insekticidům, použitelným v boji proti hmyzím škůdcům. Zajímavé je, že v dřívější studii vědci zjistili, že latrotoxin má v malých dávkách schopnost regulovat hladinu glukózy v krvi, čímž by mohl tento nebezpečný toxin paradoxně najít své uplatnění v humánní medicíně, například v léčbě diabetu.

Původní studie: Chen, M., Blum, D., Engelhard, L. et al. Molecular architecture of black widow spider neurotoxins. Nat Commun 12, 6956 (2021).
Zdroj: phys.org
Úvodní fotografie: DaModernDaVinci, Pixabay