Dokážeme v budoucnosti manipulovat s délkou našich životů? Tuto otázku si položil tým vědců ve španělském Národním výzkumném středisku pro rakovinu. Kultivací embryonálních buněk se týmu podařilo prodloužit život laboratorních myší o více než 12% jeho průměrné délky.

Tajemství španělského výzkumu tkví v takzvaných telomerách. Pro pochopení experimentu však budeme muset na okamžik nahlédnout do učebnice buněčné biologie.

Telomery jsou koncové části chromozomů, které se replikací, tedy zdvojením genetického materiálu přirozeně zkracují. Zdvojení genetické informace je základní a naprostou nutností pro buněčné dělení. Důvody jejich zkracování jsou pro tento článek příliš podrobné, proto doporučuji navštívit například WikiSkripta, kde je tato problematika detailně vysvětlena1. Aby časem nedocházelo k úbytku genetického materiálu z chromozomů, jsou telomery "doplňovány" enzymem telomeráza. Délka telomer je pak známkou určitého stáří buňky a po dosažení limitní hranice způsobuje její smrt.

Zdroj: news-medical.net

Nyní, když rozumíte funkci telomer, vás jistě, stejně jako španělské vědce zajímá, zda by se prodlužováním telomer nedala životnost buňky a tedy celého organismu uměle prodloužit. V praxi tento efekt již poměrně úspěšně funguje, bohužel ne v lidský prospěch - aktivní telomerázu si udržují zejména nádorové buňky, které tak v tělech onkologicky nemocných pacientů unikají svému zániku.

Španělští vědci množili kmenové buňky za účelem nadměrného prodloužení telomer. Myši s těmito buňkami (tzv. chiméry) se následně dožily až o 12,74% delšího života, než čítal medián. Potvrzuje to studie, zveřejněná minulý týden v časopise Nature Communications.

Zjistili také, že takto vyšlechtěné myši nevykazovaly oproti běžným žádný fyziologický rozdíl, dovedly si stávající telomery i nadále prodlužovat a byly o 20% méně náchylné k vývoji nádorů, souvisejících s věkem.

Ilustrační foto, zdroj: Pixabay

Výsledky experimentu samozřejmě nehlásají, že ve 150 letech uběhnete maraton pod 3 hodiny. Dává však současné vědě možnost nahlédnout do procesu stárnutí a osvojit si způsoby, jak jej do budoucna zpomalit. Pokud byste se rádi se španělským experimentem seznámili podrobněji, přečtěte si jejich publikaci na stránkách Nature Communications v níže přiloženém odkazu!2

Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.

1https://www.wikiskripta.eu/w/Telomery_a_telomerasa

2https://www.nature.com/articles/s41467-019-12664-x