Tým vědců z University of Vermont a Tufts University využil kmenové buňky z žabích embryí k vytvoření něčeho přelomového: prvních robotů, kteří vznikli pouze z buněk živých organismů. Výslední roboti, kteří dostali označení „Xenobots“, se skládají z 500 až 1000 buněk a jejich návrh byl navržen superpočítačem. Právě počítač přišel s modelem, jak pospojovat stovky buněk do funkčního celku. Na základě požadavků vědců na vlastnosti a schopnosti robota navrhne počítač s několik modelů, které by mohly fungovat. Vědci pak mohou testovat navržené modely a předávat počítači zpětnou vazbu.

Svými rozměry nedosahují Xenoboti ani jednoho milimetru. Vědci prokázali, že se jejich roboti dokáží pohybovat, posouvat okolní objekty a dokonce přenášet náklad. To vše díky aplikaci dvou typů buněk: kožních buněk, které drží vše pohromadě, a buněk srdečního svalstva, které stojí za pohybem robota. Zajímavé je, že roboti sami od sebe začali spolupracovat tak, aby snáze přesouvali okolní částice na jedno místo.

Video zachycující tvorbu Xenobotů

Odborníci si od svého objevu slibují užitečné uplatnění v různých oblastech. Zmiňme například čištění oceánů od mikroplastů nebo pohyb v lidském těle, ať už například za účelem čištění tepen nebo třeba za účelem dopravy léčivých látek na místo potřeby. Živí roboti nabízejí oproti klasickým strojům výhodu v podobě bezproblémové rozložitelnosti nebo ve schopnosti opravit sebe sama. Druhou zmíněnou schopnost vědci prezentovali, když robota rozřízli a ten se následně opět spojil v jeden celek a byl nadále schopný pohybu.

Kromě spousty optimismu přináší nový objev samozřejmě i řadu obav. Zmiňme například apokalyptické představy plné živých, samostatně smýšlejících robotů, útočících na lidi. Vědci uznávají oprávněnost takových obav. Dodávají nicméně, že jejich výzkum právě pomáhá porozumět takové možnosti.

Výzkum je popsaný v článku zde: https://www.pnas.org/content/early/2020/01/07/1910837117

zdroje: cnet.com, sciencealert.com

titulní obrázek: cnn.com