Úzkost je definována jako zvýšená reaktivita vůči událostem, které jsou vnímány jako potenciálně škodlivé, zatěžující nebo náročné. Samotné úzkostné poruchy jsou častým jevem a patří mezi ně např. sociální fobie a specifické fobie z konkrétních věcí. Úzkost, jakožto emoční stav, je často doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, zrychlené dýchání, svalové napětí, chvění rukou a nevolnost. Jedinci trpící úzkostí mohou mít zvýšené riziko rozvoje dalších duševních onemocnění včetně závislosti na alkoholu a depresí. Ženy bývají k úzkostným poruchám náchylnější než muži.
Nedostatek objektivních testů však vede k nepřesné diagnóze a neoptimální léčbě, což může vést k nepříznivým životním událostem a/nebo závislostem na lécích (např. na benzodiazepinech: Xanax, Diazepam, Neurol). Vědci z lékařské fakulty Univerzity v Indianě proto vyvinuli krevní test, který umožňuje určit riziko vzniku úzkosti a zároveň poskytuje přehled o její aktuální závažnosti a nejlepším způsobu léčby.
Biomarkery v psychiatrii
Při výzkumu byly použity techniky, které vyvinuli v rámci startupu MindX Sciences, kdy se zabývali krevními testy na zjištění biomarkerů deprese, bipolární poruchy, posttraumatické stresové poruchy a bolesti. Nyní se zaměřili na biomarkery úzkosti. Účastníci studie absolvovali krevní test každé 3–6 měsíců nebo vždy, kdy došlo k psychiatrické hospitalizaci. Z krve byly následně analyzovány RNA biomarkery, díky čemuž vědci mohli určit aktuální stav úzkosti jedince, a navíc mu přiřadit odpovídající léky a nutraceutika, která by měla být nejúčinnější.
„Mnoho lidí trpí úzkostí, která může být velmi omezující a zasahovat do každodenního života,“ říká profesor psychiatrie a vedoucí laboratoře Alexander Niculescu.
„Současný přístup spočívá v tom, že se s lidmi mluví o tom, jak se cítí, a zjišťuje se, zda by mohli užívat léky, ale některé z nich mohou být návykové a způsobovat další problémy. Chtěli jsme tedy zjistit, zda by náš přístup ke stanovení krevních biomarkerů mohl pomoci přiřadit lidem existující léky, které by fungovaly lépe a mohly by být nenávykovou možností. Kromě léků existují i další metody léčby úzkosti, například kognitivně-behaviorální terapie nebo změna životního stylu,“ vysvětluje Niculescu.
Krevní test, založený na biomarkerech, které jsou silně spojeny s poruchou nálady a mohou se v průběhu času měnit, dokáže také předpovědět, jaká je pravděpodobnost, že se u jedince úzkost projeví v budoucnu a zda může být ovlivněna i dalšími faktory, jako jsou např. hormonální změny.
„Mít něco takto objektivního, díky čemuž můžeme zjistit, jaký je současný stav člověka, stejně tak jaké je jeho budoucí riziko a jaké možnosti léčby odpovídají jeho profilu, je velmi přínosné pro pomoc lidem,“ dodává.
Efektivnější léčba
Běžná diagnostika, která je založena zejména na vlastní výpovědi nebo pozorování chování, může být zkomplikována rozdíly v příznacích nebo překážkami v komunikaci. Díky krevním testům a měření množství bílkoviny, enzymu, hormonu nebo jiné molekuly, která je s daným stavem silně spojena, mají odborníci k dispozici další nástroj pro přesnější rozhodování.
Další výhodou by mohlo být to, že pokud odborníci dokáží rozpoznat specifické biomarkery, které předpovídají riziko úzkostných poruch v budoucnu, mohli by začít předcházet úzkostným poruchám dříve, než vůbec začnou nebo se vrátí.
„Jsou lidé, kteří trpí úzkostí a není správně diagnostikována. Mají pak záchvaty paniky, ale myslí si, že mají infarkt a skončí na pohotovosti s nejrůznějšími fyzickými příznaky,“ říká Niculescu. „Čím dříve to budeme vědět, tím se snad můžeme této bolesti a utrpení vyhnout a léčit je dříve něčím, co odpovídá potřebám daného člověka.“
Tento nový krevní test by mohl být používán i v kombinaci s dalšími krevními testy a poskytnout tak komplexnější pohled na duševní zdraví pacienta a riziko budoucích problémů spojených s duševním zdravím. Navíc by ho vědci mohli využít k vývoji nové léčby (nejen) úzkosti, která bude více zaměřena na jednotlivé biomarkery.
Originální publikace: Molecular Psychiatry, https://doi.org/10.1038/s41380-023-01998-0(if: 13,437)
Zdroje: https://medicine.iu.edu/news/2023/03/blood-test-for-anxiety, https://www.sciencealert.com/scientists-have-developed-a-blood-test-for-anxiety
Foto: Taylor Deas-Melesh, Unsplash
Více z medicíny a zdraví na CZECHSIGHT:





Vstup do diskuze