Tato studie vyšla z předpokladu, že v současném systému založeném na fosilních palivech existují jisté "body zlomu" – tedy že ze začátku je obtížné provádět jakékoliv změny, ale v okamžiku, kdy je tento bod zlomu překonán, provádění změn je o mnoho jednodušší, popř. dokonce změny pokračují samy od sebe. Jako příklad bodu zlomu z historie vědci uvádějí reformaci křesťanství, kdy slova jediného učence, Martina Luthera, vedená ke společnosti, která byla na tuto změnu připravena, vedla k celosvětovému rozšíření protestantské církve. Modernějším příkladem bodu zlomu jsou pak dotace nových technologií, díky kterým se zvýší jejich prodej a následně sníží cena, až se stanou konkurenceschopnými a dotace přestanou být potřeba.
Vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu (PIK) se tedy ve spolupráci s odborníky z celého světa zaměřili na vyhledání těchto bodů zlomu pro dekarbonizaci, jejichž dosažení za pomoci relativně malých investic a úsilí dosáhne největší změny.
Výsledkem této studie je představení následujících šesti bodů zlomu:
- V energetice: zastavení dotací fosilním palivům a podpora decentralizované výroby elektrické energie. V energetice nejsou tak důležité dostupné technologie jako jejich ekonomická návratnost. V okamžiku, kdy čisté zdroje energie budou ekonomicky výhodnější než fosilní zdroje energie, dojde ke zlomu a výraznému nárůstu bezemisní energetiky. Dnes tomu ovšem brání stále pokračující státní dotace fosilního průmyslu.
- V budovách: stavba klimaticky neutrálních měst. Tento bod se vztahuje zejména na rozvojové země, kde v současnosti dochází k urbanizaci a výraznému rozšiřování měst. Pokud některá města budou naplánována tak, aby negenerovala emise skleníkových plynů (a tím zároveň lokální znečištění), poslouží to jako pozitivní ukázka možnosti tohoto řešení další rozvíjejícím se městům. Cílem je zvýšit využívání bezuhlíkových technologií pro stavbu nových budov.
- Ve financích: zastavení investic do fosilního průmyslu. V akciových trzích je možné vyvolat bod zlomu snižováním investic do firem založených na využívání fosilních paliv, což způsobí snižování hodnoty jejich akcií. Ostatní investoři pak od těchto firem odejdou kvůli jejich snižující se hodnotě. K tomuto bodu zlomu už se podle odborníků blížíme – nedávno oznámil snížení investic do fosilního průmyslu například největší investiční fond na světě.
- Ve společnosti: ukázání využívání fosilních paliv jako nemorální věc. Dá se argumentovat, že preferování fosilních paliv nad alternativami způsobuje zbytečné škody a lidské utrpení; vliv skleníkových plynů a znečištění dopadá nejvíce na nejchudší vrstvy obyvatel a zhoršuje lidské zdraví. Bod zlomu ve společnosti bude dosažen, pokud společnost začne požadovat od ostatních lidí ukončení využívání fosilních paliv jako nemorální věci; kdy na vědomé využívání fosilních paliv při existenci alternativy bude nahlíženo s despektem.
- Ve vzdělávání: Podle studií je vzdělávání velmi důležité pro pochopení důležitosti a dopadů změny klimatu. Ačkoliv vzdělávání je dlouhodobá činnost a je složité v něm provádět změny, v historii se dají najít příklady rozsáhlých vzdělávacích kampaní, které dosáhly výrazné změny v krátkém čase; např. kampaň pro snížení negramotnosti na Kubě v 50. letech. Taková kampaň zacílená na dlouhodobou udržitelnost by mohla ve společnosti vyvolat bod zlomu.
- V informovanosti veřejnosti: Zde je možné vyvolat změnu lepším informováním o uhlíkové stopě jednotlivých osobních i systémových rozhodnutí. Uvádění uhlíkové stopy u jednotlivých produktů změní chování zákazníků; uvádění uhlíkové stopy velkých podniků a firem pak povede k vytvoření společenského tlaku na jejich snížení.
Tato představená opatření nejsou příliš nákladná finančně, ovšem zaměřením se na ně je možné dosáhnout výrazných změn. „Lidé vědí o změně klimatu, ale nemění své chování“, řekl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu. „Je nutné zařídit, aby žít udržitelně bylo snadné. Z dlouhodobého hlediska je také nutné přijmout ochranu klimatu jako novou společenskou normu, jinak by mohly změny na finančních trzích a ekonomické krize zničit veškerý dosavadní pokrok.“
Podle Ilony Otto, vedoucí tohoto výzkumu, šest představených bodů zlomu rozhodně není kompletní seznam opatření, která je možné přijmout. Tento seznam ale může sloužit jako přehled možností, kudy se ke klimaticky neutrálnímu hospodářství vydat, a může tuto transformaci pomoci usnadnit.
Kompletní studie je volně k dispozici na tomto odkaze.
Vstup do diskuze