Od roku 1995 ztratil Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie více než polovinu kolonií korálů vlivem změn teplot a chemismu oceánu. Odumírání těchto živočichů doprovází takzvané bělení, které má příčinu vypuzení symbiotických řas a z jejich těl. Symbióza poskytuje korálům především produkty fotosyntézy.

V průběhu listopadu letošního roku začnou vědci postupně sbírat živé vzorky korálů a odebírat jejich části pro analýzy DNA. Jelikož je stavba „akvária“ pro vzorky naplánována na dokončení až v roce 2025, budou mezitím koráli uschováni v nádržích ve městě Cairns.

Po vybudování depozitáře korálů pak mohou vědci umístit vzorky do mnoha akvárií, nejen v Austrálii. Vznikne tak jakási zoologická zahrada pro tyto živočichy na stejném principu, jako funguje pro jiné (například následná repatriace živočichů do jejich domoviny při ohrožení druhu).

Jednotlivé kolonie korálů mohou žít i několik tisíc let. Při správné výživě (pokud obsahují vhodné symbionty) dokážou za půl roku zvětšit svojí velikost na dvojnásobek. V plánovaném depozitáři chtějí vědci uschovat až 800 druhů korálů pro příští generace.

Koráli jsou velmi citliví na změny teplot a chemismu prostředí, zejména díky náchylnosti jejich symbiotických řas. Na portálu Czechsight jsme o nich psali již několikrát (například zde a zde). Díky jejich vlastnostem jsou velice příhodným zdrojem právě pro zkoumání jakýchkoliv změn vod oceánů.

Zdroj úvodního obrázku: Hiroko Yoshii
Zdroj: New Scientist