Mezinárodní vědecký tým, jehož členkou byla také slovenka Patrícia Pečnerová, publikoval v prestižním časopise Nature výsledky analýz genetické informace z několika fosilií mamutů. Ty jsou pravděpodobně nejstaršími zachovanými kusy DNA, které se kdy podařilo zanalyzovat. Do této doby vévodil tabulkám kůň starý 780-560 000 let. Data pochází z analýz mamutích zubů.
Genetická analýza přináší vhled na evoluci srstnatých mamutů. Poodhaluje migraci mamutů na území Severní Ameriky a vznik několika linií mamutů, ze kterých se později staly rozdílné poddruhy či druhy. Vše se událo pravděpodobně v období raného a středního pleistocénu.
Data také mohou pomoci s pochopením speciace a vzniku nových druhů obecně v dlouhých časových úsecích.
Analyzované fosilie pochází z území USA, Sibiře a Skotska. Právě fosilie ze Sibiře obsahovaly DNA, u které bylo ve dvou případech zjištěno stáří více jak 1 000 000 let. Genetická informace se mohla dochovat především díky trvale zmrzlé půdě a zakonzervování mamutů v ní bez přístupu degradačních činitelů.
Mamuti byli býložravými vládci chladného světa. V době svého největšího rozšíření obývali stepi po celé severní polokouli. Jejich vymření může mít příčinu v několika událostech zároveň. Po konci poslední doby ledové došlo k navýšení teplot a přesunům jednotlivých biomů za vhodnějšími podmínkami. A se změnou klimatu museli také mamuti odejít do chladnějších a pro ně příhodnějších podmínek. Vliv člověka na jejich vymizení je přinejmenším diskutabilní. Je možné, že výše zmíněné skutečnosti, spolu s evolučním zamrznutím mamutů, jsou klíčem k jejich vymření.
Zdroj: Nature
Zdroj úvodního obrázku: Aditya Vyas
Vstup do diskuze