Ve studii, která vyšla v pátek 20. prosince, se odborníci zaměřili na možnosti přechodu jednotlivých světových zemí k uhlíkové neutralitě. Pro každou ze 143 analyzovaných zemí zhodnotili její potenciál výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, stabilitu sítě po odstavení všech elektráren na fosilní paliva a množství vytvořených a zaniklých pracovních míst, a porovnali cenu tohoto přechodu s docíleným posílením místní ekonomiky a ušetřenými výdaji za zdravotnictví a odstraňování následků škod způsobených změnou klimatu.
V analýzách provedených při této studii nebyl brán v úvahu rozvoj jaderných elektráren a elektráren na biomasu. Jaderné elektrárny byly vynechány proto, že jejich stavba je finančně, technicky i časově náročná, a většina zemí si jejich stavbu nemůže dovolit buď z finančního či z bezpečnostního hlediska (např. nízká politická stabilita v regionu). Elektrárny na biomasu nebyly brány v úvahu proto, že pěstování biomasy pro energetiku má svá výrazná ekologická negativa a ve velkém měřítku nebyl přínos biomasy prokázán. Pro všechny země byly tedy analyzovány pouze scénáře rozvoje slunečních, větrných a vodních elektráren.
Studie zjistila, že přechod k výrobě elektřiny ze 100 % obnovitelných zdrojů je možný ve všech 143 zemích, které byly analyzovány. Doplněny o systémy k uchovávání elektrické energie, jejichž technologie jsou již dnes k dispozici, je možné tento elektrický mix provozovat bez ohrožení stability elektrické sítě. Zároveň studie zjistila, že elektrifikací dopravy, vytápění a dalších oblastí dojde díky jejich větší efektivitě k snížení celosvětové poptávky po energii o 57 % (to je snížení poptávky po energii obecně, nikoliv jen po elektřině). Pro srovnání, zatímco například spalovací motory v automobilech mají efektivitu využití energie pouze okolo 20 %, elektrické motory mají efektivitu 90 %, čímž snižují celkové množství potřebné energie pro pohon vozidla.
Podle studie je dokonce technicky možné celosvětově dosáhnout 80 % podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu do roku 2030, což by umožnilo udržet globální oteplení pod 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou.
Ekonomicky je podle studie tento přechod také možný, a dokonce přínosný, s dobou návratnosti investice v řádu jednotek let, v závislosti na regionu. Peníze investované do přechodu k uhlíkově neutrální energetice se totiž vrátí do ekonomiky nejen prodejem vyrobené elektřiny, ale i posílením ekonomiky a snížením nákladů na zdravotnictví - odhaduje se, že v současnosti celosvětově předčasně zemře 4,2 milionů lidí na následky znečistění vzduchu. Současně předejitím nejhorších následků změny klimatu dojde k ušetření výrazných nákladů na odstraňování následků jí způsobených škod.
Ve studii byly propočteny i emise, které vzniknou kvůli potřebě výroby betonu a oceli na všechny tyto nové elektrárny. Výsledkem je, že stavba potřebných elektráren vytvoří množství emisí CO2 srovnatelné s 1 % současných celosvětových emisí.
Konkrétně pro Českou Republiku studie připravila scénář, při kterém v roce 2050 budou zcela odstaveny všechny zdroje energie využívající fosilní paliva, a kde zhruba 53 % energie bude vyrobeno slunečními elektrárnami, 44 % větrnými elektrárnami a zbytek již v současnosti existujícími vodními elektrárnami.
Tento scénář rozvoje obnovitelných zdrojů by měl v ČR vytvořit 39 000 nových pracovních míst ve stavebnictví a 44 000 nových pracovních míst v provozu a údržbě nových elektráren.
Celková rozloha území, které by bylo zabrané nově postavenými větrnými a slunečními elektrárnami, by v ČR činila 2,32 % z celkového území, tedy přibližně 1800 km2. To je větší poměrná část než ve většině ostatních zemí, zejména z toho důvodu že v ČR nelze stavět větrné elektrárny na moři. Pro srovnání, 1800 km2 je přibližně součet rozlohy Mostecké pánve a Ostravské pánve, území kde v současnosti i minulosti probíhala intenzivní těžba uhlí. Ovšem téměř 80 % z tohoto nově zabraného území bude prázdné (kvůli potřebným odstupům mezi větrnými elektrárnami) a může být využito pro zemědělství či jiné účely.
Celková cena stavby všech nových elektráren včetně úložišť energie byla pro ČR vyčíslena na zhruba 2,5 biliónu Kč. Na druhou stranu studie vyčíslila úspory dosažené tímto přechodem, které činí přibližně 660 miliard Kč ročně díky zlepšení zdraví obyvatel a 1,5 biliónu Kč ročně díky předejití následkům změn klimatu. Pouhý prodej elektřiny z postavených elektráren by vynášel zhruba 235 miliard Kč ročně i při nízkých cenách elektřiny (ve studii počítali 1,5 Kč/KWh), návratnost investice i při nezapočítání ušetřených nákladů ve zdravotnictví, zemědělství a infrastruktuře by tedy byla zhruba 11 let.
Podle vedoucího studie Marka Jacobsona výsledky této studie nejsou jedinou cestou, kterou by se jednotlivé země mohly vydat. Každá země si může svůj energetický mix zvolit individuálně, a různé politické tlaky mohou vést k jiným výsledkům, než jaké představila tato studie. Cílem studie ovšem bylo ukázat, že přechod k uhlíkové neutralitě možný ve všech analyzovaných zemích a ukázat těmto zemím možnou cestu, po které se mohou vydat.
Jacobson na závěr konstatuje, že potíže při přechodu k uhlíkové neutralitě nejsou technické ani ekonomické, ale především politické a kulturní, a vyzývá občany jednotlivých zemí, aby tuto představili studii svým představitelům a požadovali od nich přechod k uhlíkové neutralitě.
Kompletní studie je k dispozici zde.
Vstup do diskuze