Vědcům se podařilo restartovat kmenové buňky 114leté ženy. Ze vzorku krve získali pluripotentní buňky, ze kterých následně vytvořili mesenchymální kmenové buňky. Ty mohou opravovat kosti nebo chrupavky.

"Tím byla zodpovězena jedna z nejdůležitějších otázek našeho oboru: Jde přeprogramovat takhle staré buňky?," potvrdil Evan Snyder, buněčný biolog, z Sanford Burnham Prebys Medical Discovery Institute. Nový objev potvrdil, že je to možné a stává se tak dalším nástrojem v boji proti stárnutí nebo rakovině.

Nejcennější jsou embryonální kmenové buňky. Avšak jejich odběr s sebou nese řadu etických problémů. Naštěstí umíme z klasických somatických buněk vytvořit pluripotentní kmenové buňky, které jsou téměř stejně cenné jako embryonální. Některé výzkumy předpokládaly, že mají pouze omezenou dobu k reprogramování. Právě to poslední výzkum publikovaný v Biochemical and Biophysical Research Communications vyvrátil.

Nejedná se o první výzkum, který reprogramoval buňky stoletého člověka. Tento je speciální tím, že se jednalo o jednu z nejstarších osob na svět. Dárkyni bylo v tu chvíli 114 let. Tito lidé jsou nesmírně cenní vzhledem k některým nestandardním vlastnostem organismu. Sami o sobě vykazují zvýšenou odolnost k buněčným mechanismům stárnutí. Mají zvláštní imunitu vůči nemocem jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Vědci proto porovnali buňky této ženy s buňkami zdravého 43letého jedince a 8letého dítěte se zrychleným procesem stárnutí. Ukázalo se, že po reprogramování na pluripotentní buňky, vypadaly jako nejmladší buňky právě 114leté dárkyně.

Do budoucna výzkumníci věří, že budou moct rozšířit svůj výzkum o další stejně staré subjekty. Podobná pozorování jsou nedocenitelná v buněčné biologii a nabízí odpovědi na řadu otázek.

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006291X20303661?via%3Dihub
Foto: Hal Gatewood, Unsplash