Díky komplexnosti, kterou vývoj podobných struktur představuje, se může jednat o průlomovou studii na poli vývojové biologie. Navíc představuje naději pro pacienty s některými onemocněními. "Díky těmto organoidům jsme schopni studovat interakce mezi mozkem a okem mnohem přesněji. Poté můžeme odhalit, jakým způsobem oko v embryonálním vývoji vzniká a nebo modelovat některé funkční poruchy," říká jeden z autorů studie Jay Gopalakrishnan.

Dřívější studie se soustředily pouze na buňky optického poháru a jejich schopnost vytvořit čistou retinu. Dosud nebyly nikdy integrovány ve vyšším mozkovém organoidu.

K dosažení takového cíle upravil vědecký tým protokol pro vývoj nervové tkáně z iPSC. Lidské mozkové organoidy pak vytvářely optické poháry asi za 30-50 dní od začátku pokusu. Časový rozptyl rovněž odpovídá vývoji retiny v lidském embryu.

Ve výsledku se podařilo vytvořit 314 mozkovýchorganoidů, z nichž 72% dokázalo formovat optické poháry a retinu. U ní se rovněž potvrdila elektrická aktivita a odpověď na světlo. Retina s organoidem byla zároveň nervově propojena, což je podstatný detail, který se v předchozích studiích nikomu nepovedl.

V dalších fázích výzkumu je hlavním cílem udržet organoidy funkční delší dobu. Díky tomu by mohl začít přesnější výzkum některých optických poruch.

Zdroj: 10.1016/j.stem.2021.07.010
Foto: Daniil Kuželev, Unsplash