Naši bakteriální hosté jsou totiž pro fungování našeho těla zcela zásadní. Mohou za nespočet metabolických pochodů, jako například tvorbu vitaminů. Je tudíž zcela evidentní, že to, co jim do střev dennodenně posíláme, musí jejich složení ovlivnit.

Z dříve provedených prací je zřejmé, že nerovnovážné složení střevní mikroflóry je spojováno s některými zdravotními problémy, například obezitou nebo diabetem typu 2. Tyto práce rovněž potvrdily, že obézní lidé mají tento mikrobiom velmi jednoduchý, tedy velmi omezené množství druhů, zejména rodu Bacteroides, který je nejběžnějším rodem střevních bakterií. Pokud bychom tuto skutečnost přirovnali k přírodě okolo sebe, připomínala by střeva zdravého člověka například tropický prales. Znovu se však dostáváme k otázce, jak je lidský mikrobiom ovlivněn konzumací veganské stravy.

Zjistil jsem, že stejnou otázku si položil výzkumný tým amerických vědců, kteří koncem letošního září zveřejnili v časopisu Nutriens svou práci. Dopad stravy s nízkým obsahem tuků na složení střevního mikrobiomu se rozhodli testovat na jedincích s nadváhou a do výsledků zahrnuli i změny tělesné hmotnosti nebo citlivost na inzulin. Nutno předem říci, že studium střevní mikroflóry je natolik komplikovanou disciplínou, že odhalit přímé souvislosti je za současných poznatků a přístupů prakticky nemožné.

Vědci pro studii vybrali 168 mužů a žen a náhodně je rozdělili mezi ty, kteří se budou stravovat vegansky a kontrolní skupinu, konzumující jak rostlinné, tak živočišné produkty. Účastníci se následně po 16 týdnů stravovali dle svého přiřazení a 115 z nich následně odevzdalo vzorky stolice. Není příliš překvapující, že u vegansky stravující se skupiny došlo z důvodu omezení tuků k výraznějšímu poklesu tělesné hmotnosti. Rovněž u této skupiny zaznamenali vědci zvýšenou citlivost na inzulín.

Co se změnilo?

Zajímavá však byla především změna střevní mikroflóry. U dočasných veganů došlo ke vzrůstu populace Faecalibacterium prausnitzii. Tato změna je poměrně logická, neboť tyto bakterie jsou známé tím, že fermentují vlákninu, čímž vyrábí butyrát a další mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tuto teorii podporuje i studie, která odhalila výrazně vyšší množství těchto bakterií ve střevním traktu domorodých Afričanů z jihoafrické oblasti KwaZulu-Natal, než u Afroameričanů, jejichž strava je bohatší na tuky a bílkoviny.

‌Další změnu, kterou výzkumný tým zaznamenal u obou skupin, byl nárůst bakterií rodu Bacteroides, rodu, nacházejícího se velice hojně ve stolici. To je zajímavé z toho důvodu, že již dříve bylo prokázáno, že jeho četnost je u obézních lidí třikrát nižší. U veganů či vegetariánů tomu bylo zcela naopak a Bacteroides se v jejich střevech poměrně dařilo. Pro obézní jedince byla naopak typická hojnost kmene Firmicutes a proto se objevila teorie, že poměr těchto dvou rodů ve střevech úzce souvisí se stravou. Tato studie však neprokázala, že by konzumováním veganské stravy docházelo k větším rozdílům mezi oběma rody a tudíž tuto souvislost nepotvrdila.

Nutno říci, že nejnovější práce nedosáhla ve vztahu k lidskému zdraví žádných převratných závěrů, ovšem pouze podpořila některá tvrzení, se kterými přišly studie z posledních let. Práce má dle mého názoru také několik nedostatků - například skutečnost, že většina z testovaných byly ženy. Pozitivní však je, že si všech 168 respondentů připravovalo stravu samostatně a proto je možné její výsledky vztáhnout na běžnou populaci. Důležitý faktor je také zdravotní stav testovaných. Vzhledem k tomu, že všichni trpěli nadváhou, mohly by být závěry studie aplikovány v klinické praxi pro její léčbu. Nejdůležitějším faktorem však je, že studie byla prováděna na úrovni vyšších taxonů (tedy kmenů, rodů). To celou problematiku velmi zobecňuje a díky tomu nemůžeme s jistotou tvrdit, že by veganská strava byla zdravější, než strava s obsahem živočišných produktů. Je ovšem další dlaždicí v cestě poznání, která bude jistě trvat ještě řadu let.

Originální publikace: https://www.mdpi.com/2072-6643/12/10/2917/htm

Zdroj titulního obrázku: luismmolina, iStock photo