Vikingové pomohli rozšířit virus pravých neštovic po Evropě. Lidstvo prokazatelně infikoval již v dobách Temného věku

Pravé neštovice jsou právoplatně považovány za největší metlu lidstva. Jen ve 20. století zahubily okolo 300 až 500 milionů lidí. V jeho druhé polovině došlo díky globálnímu očkovacímu úsilí k jejich vymýcení. Nemoc zabila třetinu nakažených. Kdo přežil, strávil zbytek života zjizvený, nebo slepý. Mezinárodní tým vědců nyní objevil v zubech koster vikingů zaniklé kmeny neštovic, které dokazují, že tato vražedná choroba sužovala lidstvo nejméně 1 400 let. Jejich práce byla ve čtvrtek publikována v časopise Science.

Vědci sekvenovali genomy těchto virů a zjistili, že jejich genetická výbava se od kmenů známých z 20. století výrazně liší. Tyto rozdíly ukazují, jakou cestu při vývoji virus urazil. Usuzují, že podobně, jako se v letošním roce za pomoci dopravy rozšířila po celém světě nemoc COVID-19, rozšířily se v dobách vikingů pravé neštovice. A svůj nemalý podíl na tom pravděpodobně nesou právě severští dobyvatelé.

Přestože historici předpokládají, že virus sužoval lidstvo již 10 000 let př. n. l., doposud neexistoval vědecký důkaz, který by jeho výskyt prokázal dříve, než před 17. stoletím. Není rovněž známo, kdy poprvé infikoval člověka. Stejně jako v případě SARS-CoV-2 se ovšem usuzuje, že pochází ze zvířat. Panovala dlouho představa, že se pravé neštovice dostaly poprvé do Evropy díky křižákům, vracejícím se z Blízkého východu. Díky této práci víme, že neštovice prokazatelně existovaly již v dobách Temného věku. Ačkoli s jistotou nevíme, zda byly tyto kmeny schopny Vikingy zabíjet, infikováni zůstali až do konce života,“ říká profesor Martin Sikora, jeden z autorů studie z Kodaňské univerzity.

Výzkumný tým našel kmeny neštovic na 11 vikingských pohřebištích, nacházejících se v Dánsku, Norsku, Rusku a Velké Británii. Stejné kmeny nalezli rovněž v mnoha lidských ostatcích na Ölandu, ostrově u východního pobřeží Švédska, který je znám pro svou bohatou obchodní historii.

„Neštovice byly sice vymýceny, ovšem zítra může být vše jinak. To, co v roce 2020 víme o virech je jen malý výřez toho, čemu lidstvo po celou svou historii čelilo,“ říká vedoucí práce, profesor Eske Willerslev. Výzkum je součástí několikaletého projektu, který sekvenuje 5000 starých lidských genomů a jim přidružených patogenů.

Originální publikace: https://science.sciencemag.org/content/369/6502/eaaw8977

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: carolinw