Biologové z Ohio State University při svém výzkumu pozorovali poškození srdce u myší, které infikovali standardním virem chřipky. V tu chvíli si byli jisti, že virus je přítomen v srdečních buňkách, ale nedokázali říct, zda zde dokáže způsobit poškození. To se začalo dařit až ve chvíli, kdy virus geneticky upravili tak, aby se nebyl schopen rozmnožovat v srdečních buňkách. Po nakažení myší upraveným virem, nepozorovali žádné poškození srdce. Studie byla publikována v časopise Science Advances.

„Ukázali jsme, že ve chvíli, kdy je infekce v plicích velmi silná, avšak virus se nedokáže replikovat v srdci, k srdečnímu poškození nedochází,“ říká autor studie, mikrobiolog, Jacob Yount. „Spojitost se srdcem jsme prokázali, nyní se zaměříme na přesný mechanismus. Stále nevíme, zda virus buňky v srdci zabíjí či jestli opakované infekce zhoršují poškození srdce,“ doplňuje.

Jedním z problémů lidské populace souvisejících s chřipkou je mutace v genu pro IFITM3, která způsobuje horší průběh onemocnění u 20 % asijského obyvatelstva a u 4 % lidí Evropanů. Kromě běžných komplikací jsou náchylnější i k poškození srdce. Proto autoři studie ověřili tyto informace infikováním další skupiny myší, které disponovaly stejnou mutací.

Výsledkem pak bylo:

  • Přítomnost standardního viru chřipky u zdravých myší a myší s mutací pro IFITM3
  • Nepřítomnost upraveného viru u zdravých myší
  • Nepatrná přítomnost viru u myší s mutací pro IFITM3
  • Markery srdečního poškození byly signifikantně nižší u myší infikovaných upraveným virem

Virus chřipky je zajímavý tím, že se dostane do plic, ale není přítomen v krvi a dalších orgánech. S výjimkou srdce. A právě to, jak se dostane do srdce a co přesně v něm viru způsobuje bude dalším bodem výzkumu této skupiny. Výzkum je zatím na samém začátku, nicméně publikovaná data slibují zásadní rozšíření poznatků o tomto fenoménu.

Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm5371 (i.f. 14,39)
Foto: CDC, Unsplash

Více o výzkumu spoeným se srdcem na CZECHSIGHT:

Studie naznačuje vyšší riziko vzniku infarktu u uživatelů marihuany
Z výzkumu vyplývá, že THC (tetrahydrokanabinol – hlavní psychoaktivní složka marihuany) může vyvolávat v buňkách cév zánět. Autoři studie vyzývají uživatele marihuany, aby si byli vědomi potenciálních kardiovaskulárních rizik.
Komentář: Je večerka mezi 22. a 23. hodinou nejlepší pro naše srdce? Aneb jak v médiích (ne)interpretovat vědecké publikace
Studie o tom, že usínání mezi desátou a jedenáctou večerní nás chrání před kardiovaskulárními onemocněními, byla v posledních dnech hojně citovaná v médiích. Má se tak dít proto, že zmíněná doba je ideální z pohledu našich biologických hodin. Proč je závěr zavádějící? Nabízíme pohled chronobioložky.