Lidské tělo hostí celou řadu mikroorganismů, ať už na povrchu kůže, na sliznicích nebo ve střevech. U zdravých jedinců jsou tyto organismy v rovnováze a zároveň mohou interakcemi mezi sebou napomáhat k jejímu udržení. Narušení rovnováhy mikrobiomu může vést k řadě nemocí. Kromě toho mohou mikroogranismy produkovat pro tělo prospěšné látky jako jsou hormony a neurotransmitery.

Významnou roli má navíc druhová rozmanitost mikrobiomu. Obecně platí, že větší biodiverzita je spojována se zdravějším ekosystémem. Nejvíce zkoumaná je pravděpodobně střevní mikroflóra a to především zastoupení a význam bakterií. V dospělosti je v lidských střevech největší rozmanitost bakteriálních druhů, ve stáří pak postupně dochází k poklesu. Rozdíly v množství a zastoupení střevních bakterií jsou také například mezi vegetariány, vegany a všežravci a mezi zdravými a nemocnými jedinci.

V lidských střevech se však nenachází jen bakterie, ale také viry. Vědci z Ohio State University se nyní zaměřili právě na výzkum virové populace (viromu) v lidských střevech. Virová diverzita se liší v závislosti na jídelníčku, na zdravotním stavu jedince a na věku, podobně jako u bakterií. Jediný rozdíl v množství druhů při srovnání bakterií a virů, byl u kojenců, kteří ještě nemají vyvinutý imunitní systém a ve střevech mají velké spektrum virů a jen málo druhů bakterií.

Každý člověk má zastoupení virů ve střevech unikátní. Naprostá většina z těchto virů je neškodná, v lidském těle ale pravděpodobně hrají důležitou roli. Velká část virů nalezených v lidských střevech, byli bakteriofágové, což jsou viry, které napadají bakterie. Takový útok může vést k zahubení napadené bakterie. Vědci ale nalezli i fágy, kteří dokázali s bakteriemi koexistovat a dokonce jim poskytovat geny pro produkci prospěšných látek. Je tedy velmi pravděpodobné, že na dynamiku bakteriálního mikrobiomu mohou mít viry zásadní vliv.

Rozklíčování vlivu virů, které se běžně ve střevech vyskytují, na zdraví jedince, má potencionální využití i v medicíně. Někteří bakteriofágové by se například dali použít místo antibiotik k léčbě nemocí způsobených bakteriemi. Zároveň by nemuselo dojít k poškození populace prospěšných bakterií. Navíc by se fágové dali použít i proti bakteriím rezistentním k antibiotikům.

Identifikace prospěšných a škodlivých virů by mohla vést k novým přístupům v rozpoznání a léčbě nemocí a to nejen u lidí, ale i u jiných živočichů a také u rostlin.

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S193131282030456X?via%3Dihub
Zdroj: EurekAlert, zdroj úvodního obrázku: Arek Socha, Pixabay