Vombati jsou australští vačnatci, patřící spolu s koalou a klokany do řádu dvojitozubců. Na světě najdeme pouze tři druhy, a to vombata obecného, vombata chluponosého a kriticky ohroženého vombata Krefftova, jehož populace čítá posledních pár desítek jedinců.

Tito až čtyřicet kilogramů vážící tlouštíci jsou po klokanech druzí největší vačnatci na světě. Svými mohutnými končetinami s drápy si hloubí rozsáhlé komplexy nor, kde tráví více než tři čtvrtiny svého života. Taková vombatí chodba je dlouhá okolo osmi metrů a má jeden, maximálně dva východy. Celé komplexy těchto chodeb však čítají desítky až stovky metrů a spousty východů. Mohou se tak stát vhodným útočištěm pro mnohé další živočichy.

Případný střet s majitelem pro ně však může mít nepříjemné následky – ač se vačnatec jeví jako mírumilovný tlouštík, dokáže při své obraně zadusit i větší šelmu.

Na přírodu mohou mít vombatí chodby však i negativní dopad. Při jejich budování je totiž narušována okolní půda, což brání růstu vyšší vegetace. Výsledkem jsou holé pruhy a skvrny nad těmito komplexy, veliké několik set metrů čtverečních, viditelné i z Vesmíru.

Vombatův život je poměrně klidný. Více než tři čtvrtiny denního času prospí v noře a za potravou vylézá v noci na dvě až tři hodiny. Za tuto dobu ujde pomalým krokem v průměru pouhých 200 metrů. Jeho jídelníček, zahrnující různé trávy a kořínky, je nutričně velmi chudý, a proto je minimum pohybu řešením, jak ušetřit co nejvíce energie na metabolické pochody a reprodukci.

Nízký přísun vody v potravě může mít vliv na neobvyklé proporce jejich trusu. Ten má u vombatů, jako u jediných živočichů na světě, tvar krychlí. Suché výkaly mají totiž tendenci tvořit pevnější tvary s ostřejšími úhly (v zoologické zahradě, kde měli vačnatci dostatečný přísun k vodě, se ostré hrany netvořily). Američtí vědci přišli v roce 2018 s ještě pravděpodobnějším řešením; za neobvyklým tvarem stojí trávicí ústrojí. Konkrétně střeva, která mají, na rozdíl od jiných savců, nepravidelnou elasticitu a netvoří tedy kulatý, ale hranatý tvar exkrementu.

Raketově vzrostlá popularita by mohla vést k větší snaze o pomoc těmto ohroženým živočichům. Příkladem může být pražská zoologická zahrada, která v blízké době plánuje otevřít pavilon australské fauny, zahrnující právě vombaty.

Zdroj: Journal of Zoology, Australian Mammalogy, National Geographic