OSN považuje přístup k internetu za součást základních lidských práv. Irák a další země vypínají lidem internet, aby bránily protestům. Rusko schválilo zákon umožňující Putinovi odříznout zemi od zbytku online světa.

Přístup k internetu se pro mnohé stal samozřejmostí každodenního života. Čím dále více služeb a firem je na internetu zcela závislých. Význam internetu došel až tak daleko, že OSN v roce 2016 jednohlasně odsouhlasila, že snahy o vypínání internetu budou považovány za útok na základní lidská práva. Přesuňme se ale do roku 2019. Rusko právě schválilo zákon, který umožňuje odpojení obyvatel od zbytku internetového světa, to vše pod záminkou ochrany před kybernetickými útoky. Zákon vyžaduje, aby poskytovatelé internetu instalovali zařízení, která umožní sledovat a blokovat webové zdroje. Zatímco Kreml prohlašuje, že uživatelé při běžném využití internetu nezaznamenají žádné změny, kritici již teď varují, že se Rusko vydává na cestu Číny a že získává nástroj k cenzuře nežádoucího obsahu. Odteď bude zároveň snadné sledovat jakékoliv internetové aktivity odpůrců ruské vlády.

Přesuňme se nyní o měsíc nazpět. 1. října zaznamenali obyvatelé Iráku výpadek internetu. Nešlo přitom o žádnou technologickou poruchu, ale o krok Irácké vlády. Ta reagovala na rostoucí vlnu protestů proti zkorumpovanému režimu. Ve snaze zabránit lidem v účasti na protestech a v šíření protivládní nálady se režim uchýlil k blokování internetu.

Protesty v Iráku (zdroj: independent.co.uk)

Občané Iráku jsou tak již měsíc s drobnými pauzami bez internetu. Irák ale není jedinou zemí uchylující se k takovému kroku. V roce 2018 došlo k úmyslným vypnutím internetu v 25 různých zemích, převážně v Asii a Africe. Omezení internetu jsou prováděna buď pomocí celoplošného vypnutí, nebo pomocí zpomalení na takovou rychlost, která například neumožňuje nahrávaní videí. Často režimy blokují například jen Facebook nebo WhatsApp. Nejčastějším důvodem těchto opatření je bránění protestům a nepokojům. Někdy jde ale také o snahu o zabránění šíření dezinformací například po teroristických útocích.

Zajímavostí je, že k největšímu počtu internetových výpadků nedochází v totalitních zemích, ale v demokratické Indii, která je využívá jako represi hlavně v nestabilním regionu Džammú a Kašmír.

Izolace Kašmíru (zdroj: independent.co.uk)

Není až tak složité představit si, k jak velkým následkům tyto často zcela nečekané výpadky internetu mohou vést. Nemožnost spojit se s rodinou, informovat své blízké o své situaci při probíhajících násilnostech, nemožnost využívat taxi služby s online objednáním, které v některých zemích představují nejbezpečnější způsob dopravy pro ženy. Ohromné jsou ale i ekonomické následky. V rozvojových zemích způsobují výpadky internetu významné ekonomické škody převážně na malých firmách a startupech. Blokace internetu často vedou k zániku mladých firem. Deloitte ve své studii z roku 2016 odhaduje, že vypnutí internetu může v některých zemích vést k poklesu HDP až o 2% během jednoho dne. V případě Indie se odhaduje ztráta ve výši 3 miliard dolarů od roku 2012 způsobená vypínáním internetu.

Jednotlivé studie zároveň upozorňují, že vypínání internetu ve skutečnosti nevede příliš k naplnění oficiálních cílů. Protesty často spíše zesílí, dezinformace čekají jako bomba na opětovné zapnutí internetu a pak se začnou šířit. Jde tedy hlavně o represi států vůči vlastním občanům a také o snahu znemožnit místním i zahraničním novinářům dozvídat se a informovat o dění v zemi.

zdroj úvodního obrázku: www.techjaja.com

Líbil se Vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na  Facebooku. Děkujeme