Dlouhodobé sledování příčiny úmrtí napomáhá sledovat demografické a sociální změny a navrhovat řešení, která by mohla příčinám úmrtí předejít. Studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet se zaměřila na analýzu dat o počtu úmrtí způsobených vlastním rozhodnutím u mladých lidí ve věku 10-24 let. Ke studii použili data z 204 zemí a to od roku 1950 do roku 2019.
Získaná data skupina vědců porovnávala s socio-ekonomickým vývojem dané země, průměrným vzděláním u lidí starších 15 let a natalitou, aby odhalila souvislosti vedoucí k sebevražednému chování.
V roce 2019 zemřelo na celém světě 1,49 milionů mladistvých ve věku 10-24 let. Pro srovnání - v Praze k roku 2021 žije 1,34 milionů obyvatel. Větší procento (61 %) tvořili muži. Nejčastější příčinou byly dopravní nehody, ale i násilí a mezilidské konflikty. Velké procento tvořily vrozené choroby, jejich prevalence se ale od roku 1980 prudce snížila. Jednu z nejčastějších příčin úmrtí stále tvoří v subsaharské Africe a na jihu Asie.
Sebepoškozování se od roku 1980 posunulo ze třetí nejčastější příčiny úmrtí u mužů ve věku 15–24 let na hlavní příčinu. U žen ve věku 20–24 let ze čtvrté nejčastější na hlavní a u žen ve věku 15–19 let na druhou nejčastější příčinu. U mužů ve věku 10–14 let je nyní sebepoškozování čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve střední a východní Evropě a střední Asii (tvoří téměř 9 % všech úmrtí).
Studie naráží na naléhavou potřebu reagovat na potřeby mladistvých, které jsou pravděpodobně mnohdy přehlíženy. Ke zvýšení sebevražedného chování přispěla i pandemie COVID-19. Podle vědců je důležité informovat o závažnosti situace poskytnutím právě těchto alarmujících dat.
Kde najít pomoc při duševní krizi? Tady je pár tipů, čísel a stránek, které vám mohou pomoci udělat první krok.
Kde hledat pomoc - Nevypusť duši (nevypustdusi.cz)
Zdroje:
Prague - Place Explorer - Data Commons
Suicide risk and prevention during the COVID-19 pandemic - PubMed (nih.gov)
Zdroj úvodní fotografie:
Gabriel, Unsplash
Kristina Hakenová
Vášnivá studentka, která skáče z divadla do laborky a z laborky do hor. Neurovědy, Univerzita Karlova.
sledovat :
Vstup do diskuze