Účastníci studie měli za úkol vyplnit dotazník, který sledoval jejich momentální náladu. Zároveň byla analyzována jejich běžná strava. „Byli jsme překvapeni, jak velkou spojitost má konzumace prolinu a její hladina v plazmě s rozvíjející se depresí,“ řekl Dr. José Manuel Fernández-Real, jeden z vedoucích pracovníků výzkumu.  Zdrojem prolinu je především veškeré maso a vejce.

Sledování množství konzumovaného prolinu bylo však pouze prvním krokem k objasnění celého mechanismu. Část dotazovaných totiž depresí netrpěla i přes jeho značný příjem. Autoři si tak začali pokládat otázku, co za tím stojí. A odpověď se nesla v duchu celého množství objevů posledních let. Za jev může střevní mikrobiota.

„Mikrobiom pacientů s vysokým příjmem prolinu, avšak jeho nízkou hladinou v plazmě byl podobný pacientům s nižší mírou deprese,“ říká Dr. Mayneris-Perxachs z Girona Biomedical Resarch Institute (IDIBGI).

Pro potvrzení vlivu plazmatického prolinu na depresivní chování se autoři studie rozhodli transplantovat myším mikrobiom účastníků obou skupin. Ty myši, které obdržely mikrobiom pacientů s vyšší plazmatickou hladinou prolinu, se chovaly mnohem depresivněji než skupina s mikrobiomem redukujícím prolin v plazmě. U těchto myší byly navíc objevené geny, které jsou spojovány s vyšší mírou deprese.

„Výsledky potvrzují poměrně zásadní roli prolinu a jeho vlivu na depresi. Na dalším experimentu s drozofilami se nám podařilo dokázat, že pokud zablokujeme kanály, kterými se prolin dostává do mozku, jeho extenzivní konzumace nemá na depresivní chování takový vliv. Díky tomu můžeme studovat možnosti léčby deprese bez podávání medikace,“ uzavírá Fernández-Real.

Zdroj: https://www.cell.com/cell-metabolism/fulltext/S1550-4131(22)00128-0?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS1550413122001280%3Fshowall%3Dtrue
Foto: Gadiel Lazcano, Unsplash

Více na téma deprese na CZECHSIGHT:

Pojídání hub snižuje riziko vzniku deprese
Rozsáhlá analýza naznačuje, že lidé konzumující houby mají menší sklon k rozvoji depresivních stavů.
Výskyt sebevražd mezi mladistvými narůstá, znepokojivá čísla přináší nová studie
Ve střední Evropě, východní Evropě a střední Asii se sebevražda u mužů ve věku 15-24 let stala nejčastější příčinou smrti. Tvoří až 20 % všech úmrtí. U žen ve věku 15-19 let se taktéž posunula sebevražda na první místo, narozdíl od roku 1980, kdy byla čtvrtou nejčastější příčinou smrti.