Nová studie ukazuje, že, na jedné podmořské sopce severovýchodně od Nového Zélandu, geologická historie a cesty podpovrchové hydrotermální proudy svědčí o složitosti mikrobiálního složení na mořském dně. Také poskytují pohled na to, jak mohou být minulé a současné podpovrchové procesy vtisknuty do mikrobiální rozmanitosti.

Mikrobi v horkých pramenech získávají energii částečně z geochemie horké vody nebo tekutin. Protože na zmíněné sopce koexistují hydrotermální systémy ovlivněné mořskou vodou i magmatickým plynem, předpokládali vědci, že mikrobi z míst aktivního magmatického kužele se budou od mikrobů na stěně kaldery, kteří jsou do značné míry ovlivněny modifikovanou mořskou vodou, velmi lišit. Co však nečekali bylo, že budou na zdi kaldery, v těsné blízkosti, dvě velmi odlišná mikrobiální společenstva.

Z nedávného vrtání a geofyzikálních měření Mezinárodního programu objevování oceánů (IODP) existují důkazy, že po zhroucení se sopečné kaldery původního stratovulkánu do podoby dnešní kaldery byl nejdříve magmatický hydrotermální systém nahrazen systémem kde dominuje mořská voda.

Autoři ukazují, že jedna z komunit kaldery je v souladu s mikroby z magmaticky ovlivněných hydrotermálních průduchů novějšího kužele, který vyrostl ze dna kaldery. Je pravděpodobné, že kombinace různých podpovrchových minerálních sdružení, které se protínají s cirkulujícími hydrotermálními tekutinami pomáhá formovat odlišná mikrobiální společenstva na stěně kaldery.

Tato studie také popisuje více než 90 nových čeledí bakterií a archebakterií (Archae) a téměř 300 dříve neznámých rodů. Také zdůrazňuje, jak málo toho víme o biologické rozmanitosti v těchto systémech a jak může složitost podpovrchové geologie přispět k vysoké mikrobiální biologické rozmanitosti. Kromě toho tato místa zahrnují mnoho potenciálně bazálních větví mikrobů, jejichž studie přispěje k našemu chápání vývoje života na Zemi.


Zdroj: phys.org, Zdroj titulní fotografie: Ocean Today